ArthasKarfa

Kecačka o možnosti a nemožnosti zapálit oheň myšlenkou. Pokud bys poznal, že plamen svíčky je oheň, tak bylo jídlo už dávno uvařené. Nic pro milovníky akce.

Film, který je prostě dobrý, není potřeba se o tom nějak rozepisovat. Zvládnutá je jak psychologie postav, tak celá německá mašinerie vyhlazovacího a koncentračního procesu od počátku Ghett až po krematoria v Auschwitz. Celé je to ohromně pěkně natočené, všechny ty tváře, ty příběhy. Snaha pomoci, zároveň se neprozradit německým SS, potřeba peněž, která se později změní v lásku k lidem, který celý svět nenávidí. Opravdu velmi dojemný a možná nejlepší Spielbergův film.

Docela složitý film, téma, které opravdu člověka optimismem nenaplní. Terezu Brodskou mám rád snad ve všech filmech, kromě tohohle, tady je neskutečně podrážděná a své matce za celý film snad neřekne jedno normální slovo. Stejně tak Brejchová celý film kouká jak když máte jednou za dvě měsíce depresi. Nijak celé situaci nepomáhá ani krásná chata někde na horách nebo postava Jana Kačera, který jako přítel Blanky řeší své neúspěchy a problémy. Vztah Andrlíka a Šárky je vlastně jediné pozitivní co ve filmu najdete. Nejvíc mi bylo líto asi postavy Vojty, který tam lítal jak hadr na holi a nikdo se ho v ničem nezastane. Někdy mi přišlo, že všichni maličko přehrávají.

Tak viděl jsem film, hodně na mě zapůsobil, a tohle to bylo ještě intenzivnější. Myslím, že málokterý film nebo divadelní záznam je tak lidský a schopný vyjádřit potřeby a nutnosti života. Tady se kromě velkých životních témat jako je láska řeší i drobné úpadky a úchylárny každého z nás, což je věc, kterou si málo připouštíme, ale dějí se jich tisíce. Každý máme trošku divného kamaráda, trošku stále aktivní minulou lásku a trošku rodiče co nám radí.

Před lety, když jsem tento film viděl poprvé tak na mě velmi zapůsobil. Musím říct, že to platí i po letech, opravdu je to film o něčem co bylo pro válku tak důležité, o konci národního socialismu v Německu, kdy sovětská armáda ničila poslední zbytky velkoleposti Třetí říše. Sebranka pohlavárů si najednou uvědomila, že jejich posledních dny jsou sečteny a nikdo je nezachrání před jistu smrtí. Generalita, Wehrmacht i SS se hroutí pod náporem sovětské armády a s ním i sny o velké statisícileté říši.

Velkofilm formátu hodného starých válečných filmů o úctě k vlasti, která předčí i neskutečný strach. Hrstka lidí se pár měsíců před koncem války pokusila zachránit stovky tisíc životů, o které lidi připravil fanatismus nacistů a jejich touha podmanit si celý svět i ve chvíli, kdy byla válka již prohraná. Tom Cruise dokázal zahrát postavu Stauffenberga, tak že v očích jeho osoby odrazil odhodlání a odvahu, kterou bylo pro takový čin třeba.

Mně se ten film líbil už dřív, on má vlastně veškeré vlastnosti válečného filmu, je tam akce, napětí a zároveň velmi dobře propracované charaktery hlavních postav. Tady je navíc velmi dobře vymyšlená zápletka pro hlavní dějovou linku. Vojáci Wehrmachtu i zajatci působí velmi věrohodně a celý tábor zrovna tak. Silný příběh, který člověka prostě baví. Slabé hodnocení je asi proto, že lidé by tam rádi viděli souboje tanků a desítky pěšáků.

Vymyslet na první dobrou proč je ten film vlastně tak opěvovaný nebo oceňovaný je těžké. Hromada násilí, velká jména, scény trochu drsnější než třeba v Ryanovi, ale jinak prostě nevím co se na tom všem tak líbí. Možná ty napjaté scény, kdy major SS (Hans Lada) ví naprosto všechno, dokonale si pohrává s profily a osobnostmi bez důvodu jak na to všechno přišel. Ta scéna v tom sklepě mě vždycky spíš naštve než cokoliv jiného, takhle to prostě v životě nechodí, aby někdo něco takto prokoukl. A kino prostě jedno velké sci-fi.

Film, který se stal kultovním z celé řady aspektů. Od malička si člověk vybavuje scény ze Stalingradu, vidí protiútoky Rudé armády, které právě tento film tak představil. Spousta scén už jen v úvodu je velmi epická a opravdu velmi autentická. Výborná je i huba a veškeré exteriéry a interiéry střetů odstřelovačů i pozemní řadové armády. Moc pěkný film.

Filmy od Tomáše Vorla s podtitulem "útěk do přírody" přináší divákovi možnost, alespoň na chvilku opustit město a starosti a vrhnout se do lesů a hájů. První dva díly v sobě mají větší kouzlo lesa a vesnice a toho opravdového proč lidé na vesnici a do přírody jezdí, tento dál je již víc spojený depresí venkovana a všech starostí, které se v těchto končinách na lidi balí. Svým způsobem je ovšem film velmi pěkný a poetický. Jen kdyby to nebylo ke konci tak depresivní. Lidi prostě chlastaj a nebo něco podobnýho.