filmharmony

zbytečný film, zbytečně vynaložené prostředky, energie a vůbec všechno... jděte někam miláčkové hvězdičkkovatí a pruhovaní (a to jsem mírumilovný člověk)... sakra

...co ještě musíme od české moderní kinematograie vydržet... odmítám se na tom podílet...

extrémně silný film... zásah přímo do terče srdce... syrovost se silou básnické nepředvídatelnosti... válka jako netvor, který díky tomotu filmu sáhne i na diváka svým agresívním tlakem... obraz i zvuk, které nedávají možnost uniknout... umění ve své syrové podobě, které burcuje a bere naději najednou... Nevím, jak se Alexeji Kravčenkovi podařil takovýto herecký skvost, který si ani neodvažuji komentovat... co asi zůstalo v herci, který se musí svléknout z vlastní kůže a přijmout plně prožitek hrané postavy... nedokáži si představit, jak se s tím srovnal a jak to ovlinilo jeho život... samostanou kapitolou je režie, která má sílu... neuhne ani o píď a neulehčí divákovi ani vteřinu... veliká a široká ruská duše promluvila... a hodně silně, nebyli jsme tam a přesto byli...

film, který je neoprávněnně opomíjen... Romy Schneider v jedné ze svých nejlepší rolí... zajímavě konstruovaná věrohodnost hlavní postavy... hudba na jedničku... drama, kterému neobvyklý rytmus dodává na síle... prostředí velkých financí ve 30. letech naprosto přesné a to, že vyjímečnost velkých obchodníků není jen vynálezem moderní podoby Wall Street... skvělý dabing, který nás a díky za to, provází nadále...

IMAX 3D... vizuální podoba nádhera... hudba a práce se zvukem, které až na maximum zesilují emoční prožitek... velké překvapení - propracovanost hlavní postavy na malém prostoru jemným filmovým jazykem... velmi silný emoční zážitek díky Sandře v její nejlepší poloze (škoda výběru filmů, ve kterých se poslední léta objevovala, snad bude lépe)... monodrama, které používá celou řadu vyjadřovacích prostředků, velmi klidná a přece plná akce... kontrast , který se trefuje přímo na solár a do srdce... samota a přece plná... ticho a klid a přece plné akce... nesouhlasím, že tady není příběh, je a velmi silný, jen je zakompovaný jiným způsobem než jsme zvyklý... když už není žádná cesta, vždycky tam ještě jedna je... konečně jiná struktura pojetí nepříběhu v příběhu... děkuji všem, kdo se na filmu podíleli za úžasný zážitek

nemám ráda komedie a parodie už vůbec ne... ale nikdy nezapomenu, když jsem poprvé viděla scénu Josefina a Dafne jdou po nástupišti kolem vlaku... tenhle film prostě nestárne... Tony Curtis a Jack Lemmon jsou prostě k sežrání... kdepak se asi inspiroval Dustin Hoffman pro jeho slavnou Tootsie (mimochodem byl taky k sežrání)... Billy Wilder použil střídmě vyváženou kompozici a rytmus tohoto filmu je dokonalý... tak trochu režisérského jazzovaní... škoda jen, že po všech dalších filmech, které jsme viděli si neuvědomuje, tahle klasika byla první a všechno ostatní se opičí...

...už za úvodní scénu v kostele... další návštěvu u přátel... vnitřní hloubka filmu, jeho zpracování a Tina jsou bezedné... stačí si sednout a dívat se... a brečet... a řvát... a dupat si nohou do rytmu, který táhne...

Tony Kaye svou pomalou, tezkopadnou a prece lehkou formou zpracování vytvořil neobvyklé, vyvážené sdílení lidské saqmoty, bezbranosti a neuchopenosti života. Andrie Brody se pro tuto roli narodil. Je pravdivý, dojemný i vstřícný v každém okamžiku příběhu. Mluví o sobě? O mně? K sobě? Ke mně? K vám? K všem ztraceným. Povinný film pro střední školy. Kdy už se sakra zavedou ppovinné filmy?

V krátkém čase je možné říct hodně. Skvělé doktore. Ze srdce souhlasím. Nádhera. Skvělý nápad, skvělá režie a skvělý Kevin Pollack. Výborná hudba. Dávám jedna s pěti *, protože je to bomba.

Film génia o géniovi. Dokonalá kompozice, kratší i delší verze jsou stejně vyvážené... nikde není možné říci ...too many pictures, emotions or humanity... Vynikající Abraham... Postava Salieriho je skvostně vypracovaná... jeho bolestná touha po dokonalé hudbě je plná bolesti... a divák to cítí velmi silně... "Pane proč jsi mi dal dar rozpoznat dokonalost, když ji sám nemohu naplnit... Viděla jsem film mnohokrát a mnohokrát mi v hlavě znělo... že jsem se právě skrze filmová políčka dívala na absolutní krásu... 8 oscarů, možná ještě nějaký chyběl... Celý tým (štáb) tvořil v duchu dokonalosti Mozartovy hudby... Děkuji vám