jaara

První se série Mayovek a pro mne nejlepší. Krásná příroda, podmanivá hudba, pro nás děti jasně černobílé postavy, kdy dobro zaslouženě zvítězilo. Hltali jsme filmy i knihy o divokém západě a fandili utlačovaným. Výbuchy smíchu, které v nás vzbuzoval "Motýlkář" a skvěle zahraný padouch Cornel v podání Herberta Loma a samozřejmě naši nedostižní Old Shatterhand a Vinnetou... Kdeže loňské sněhy jsou?

Ani nevím, proč jsem si pustil ausgerechnet tento stařičký fílm. Pravda je, že mám pro Petera Sellerse slabost. Jeho komika je úžasná a i když je děj filmu, ve kterém hraje, slabší, je to on, kdo film učiní sledovatelný. Komisař Clouseau na stopě ovšem tento případ vůbec není. Jemná parodie a opravdová sranda udrží diváka ve střehu a film se mu odmění tím, že z kina odchází rozesmátý a spokojený. Nesmím také zapomenout na skvělou hudbu Henryho Manciniho a krásnou roli Herberta Loma (komisař Dreyfus), o kterém jsem dlouho netušil, že se narodil v Praze...

Televizní seriál, který filmu předcházel, jsem neznal. Byl totiž vysílán v čase, kdy jsem se věnoval jiným činnostem a tak jsem zůstal vlastně předchozími epizodami nedotčen. Na film mě upozornil Mirek Krobot, když jsme nezávazně klábosili u piva. S úžasem jsem na plátně pak sledoval krásně vybroušené postavy, vtipné dialogy a lidsky přehledné vztahy ve fotbalovém klubu a jeho okolí. Komika filmu byla dána jednak velmi dobře napsaným scénářem a pak neméně skvělými výkony všech herců. Nejsa kritikem, leč "pouze" divákem (i když, filmy se dělají pro nás, ne pro kritiky), řehtal jsem se každou chvíli a s pocitem nádherného zážitku jsem pak odkráčel domů, kde jsem z internetu postahoval všechny seriálové díly, které jsem pak na jeden zátah shlédl ex post.

Na tomto filmu jsem byl v zábřežském kině v červenci letošního roku, bylo šílené vedro, sál narvaný do posledního místečka a klimatizace žádná. V takovém počasí bych normálně do kina vůbec nešel a radši se věnoval popíjení chlazeného moku někde v chládku zahradní restaurace. Leč lístky byly zakoupeny už dávno předtím a hlavně osobní přítomnost ministra estetiky Svobodné Republiky Králický Sněžník, se kterým po promítání byla skvělá beseda, mi nedovolila film nevidět. Pokud netušíte, kdo je mým kolegou ve vládě SRKS, je to "vyučený" režisér Miroslav Krobot, který mi natáčení filmu anoncoval jako úžasný osobní zážitek a pravil, že se mi to bude určitě líbit. O ději však mlčel jako partyzán, a tak jsem jen věděl, že se jedná o návrat starých rockerů. Musím říci, že paní režisérka odvedla skvělou práci a s pány herci si poradila úžasně. Bavil jsem se od začátku do konce a nakonec i po závěrečných titulcích při povídání s M.K. u vychlazeného piva.

Na tomto filmu jsem se měl podílet jako komparzista, ale bohužel se tak nestalo. Točilo se shromáždění lidí, kdy k nim hovořil Jan Šverma (Michal Dočolomanský) a dav pak křikem a zvednutými pěstmi mu dával za pravdu. My vykutálení študáci jsme se postavili dosti dopředu, abychom pak ve filmu byli vidět a mohli se tím chlubit. Jakmile došlo na onen řev davu, skandovali jsme tehdy oblíbená slova z jedné anekdoty "párek s hořčicí". Nic by se nestalo, kdyby se před námi stojící kráska nerozesmála. Vávra od kamery zařval Stóóóp a šíleně holku sjel, co se směje, že byla vážná doba, atd. atd. Pak si všiml mě, a se slovy, ať s těma pejzama vypadnu dozadu, mě odehnal daleko předaleko. To mě ovšem naštvalo a s kamarádem jsme místo natáčení šli na pivo, takže ve filmu vidět nejsem. A k filmu? Krásné řemeslo, skvělá kamera a nebýt "povinného" ideologického nánosu, dal bych bez váhání 100%. Ale kdo chtěl, mohl si ho odmyslet... Film se mi líbil, i když beze mého filmového debutu

Uvidím po třetím dílu, zatím je to místy zdlouhavé, líbí se mi Mirek Krobot, respektive jeho role, kterou M.K. bravurně ztvárnil