Dny zrady I.

Vzhledem k celkové ideologické nasáklosti celého filmu je jeho hodnota malá. Je ale zajímavé pozorovat, co minulý režim chtěl vyzdvihnout, co skrýt a co překrýt něčím jiným. V tomto směru je film dost zajímavý. Jinak dobrá vymývárna mozku. Ačkoliv obsazení historických postav je dobré, kolikrát by se dnešní tvůrci mohli učit. (13.05.2020)

Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie. (19.11.2010)

Pečlivá rekonstrukce, která navzdory své dokumentárnosti vůbec nenudí a má nečekaně dramatický spád. Z látky samotné ovšem jaksi přirozeně vyplývá i určitý patos, který někdy může působit přepjatě. Největším problémem filmu, který mu skutečně dost ubližuje, je však tendenčnost. Divák tu nabývá dojmu, že jen komunisté byli důsledně proti německým plánům a ostatní politici buď byli ochotni nechat se "spolknout" Hitlerem, nebo byli slabí a nerozhodní. Totéž se pak odráží ve veřejném mínění. Těch pár obyčejných lidí, co se tu mihne mezi záplavou autentických postav, jsou vesměs soudruzi z redakce Rudého práva nebo sympatizující dělníci. To je ale hrubé zkreslení historické skutečnosti. Přesto film stojí i dnes za zhlédnutí. Poučený divák si to myslím umí přebrat. (23.11.2011)

Jeden z největších, ale bezkonkurenčně nejnenáviděnější diktátor v lidkých dějinách, je zde vyobrazen jako malý, zlostný, uprskaný spratek, trpící bůhvíjakou duševní chorobou. Z Beneše se zde stal totální anglický prdolez. I když Beneše vnímám jako slabocha, který dvakrát vydal naši zemi do rukou totalitních režimů, nemyslím si, že by byl až zase taková bezmocná figurka, jak ho vyobrazili naši soudruzi. Ostatně ti jsou taky jediné, co je ve filmu kladné. Soudruzi a kluci správňáci z KSČ nepřestanou až do poslední chvíle věřit v náš národ a samozřejmě v SSSR, který by nám hrdinsky přispěchal na pomoc. A to je jenom velmi stručný výčet záporů. Dny zrady to jsou. To ano. Je to zrada na každém, kdo by snad chtěl v tomhle díle hledat nějakou dokumentaci historických událostí. Hnus. Chce se mi zvracet. (04.01.2007)

Velkolepe podany film o mnichovske zrade. Je to sice dosti upraveno pro potreby socialismu a film bych uplne nedoporucil mladezi skolou povinne. I tak bychom meli film vnimat jako uceleny souhrn nasich dejin a jen cas ukaze, jak je tento film cenny pro dalsi generace, aby mely moznost udelat si obrazek o dobe nejen predvalecne ( tam, at radeji poslouzi odborna literatura ), ale hlavne socialisticke. Proto hodnoceni tohoho filmu jako odpad je velice zcestny... U filmu samotneho musime uznat hlavne onen uceleny prehled ( at uz trochu upravenem ), vypravu, masove sceny ( sudetaku i delniku ), mnozstvi zainteresovanych postav, hudbu. Na strane druhe, krome nekolika nepravdivych fakt, pak herecky vykon Jiriho Pleskota jako Benese ( opravdu jsem se divil, ze jej spousta uzivatelu hodnoti pozitivne ), neucelenost jazyka ( kazdy mluvil jakym jazykem zrovna chtel ), bojove sceny, kdy nebylo skoro nic videt. Mimo hodnoceni me pak nejvice zaujala postava Gottwalda a to i z hereckeho hlediska, takovy hodny a rozumny strejda, u nej jsem se uprimne bavil. (10.08.2008)