faana21

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou.

Ryzí biják, pro nějž je více než záhodno zajít do biografu. Chápu, že námětem není snímek pro každého, avšak ku paradoxnímu podivu jest, že i navzdory chybějící barvě a nemnoha krvavým scénám se v dnešní době, kdy v multiplexech není večera, kdy by z jeho pláten přímo nechlejstaly potoky krve, tolik diváků vyhraňuje proti "ptáčetovsky" zobrazenému násilí. Při sledování filmu jsem si vzpomněl na jakéhosi křesťanského vizionáře, kterýžto měl vizi, v níž spatřil, že zhruba 80 % účastníků 2. světové války jsou v pekle. Ano, tehdejší doba dala vybřednout těm nejohavnějším lidským nízkostem a také proto nelze Kosinského nařknout z přehnaného násilí, nenávisti, lidské odpornosti... Marhoulovi se po dekádě úsilí podařilo natočit výjimečný snímek a u mě se zařadit po bok takových mistrů jako je Malick či Troell.

Tolik sytě růžový konec, až se černobílý materiál zbarvil do... růžova. Krom této colorizované kaňky se jedná o 100% film. Paní Marlene je femme fatale totale.

Krásný (sic!) dokument o naprosté hrůze. Pro popirače holokaustu. Syrové. Úderné. Nelidské... či naopak velmi lidské (bohužel).

Ptám se, zda vážně implikuje pojem "lidskost" pozitivní konotaci... ...zda vážně implikuje pojem "nelidský" konotaci negativní...? VeleSilný snímek o (bohužel) příliš lidských slabostech, nízkostech... o "nelidské lidskosti". Jeden z nejlepších českých filmů jaký jsem kdy viděl.

Jeden z nejsilnějších filmů co mé oko kdy spatřilo.

Hrozná a zároveň excelentní podívaná.

Tak to byly jatka! Avšak spíš by se z mého pohledu hodil více termín "perverzní krása". Dokument to byl nicméně la-hodný (pytlíku na zvracení pro slabší povahy). Začíná to romanticky v městě nad Seinou s mladým rozmilým párkem, aby se to vzápětí ocitlo u řezníků eks-bokserů, kteří si pod své ruce (a v nich podivné zbraně-usmrcovače) postupně berou koně, krávy, telata a ovce. Ne, tuhle práci bych nechtěl dělat. A to jsem dokument neviděl v barvě. Ačkoliv naživo v barvě a pěkně barvitě v prvním plánu vlastně ano, v Maroku v smradlavé tržnici, kde v jednom jejím zatuchlém koutě kluci berberští podobně popařížsku posílali do věčných lovišť tury a kury. Všude chodili nákupčí, zejména staré ženy, a živě nad mrtvolami diskutovaly, jak ta krev málo cáká... A ten puch všude, mouchy, bláto, krev. Franju to divákovi naservíroval alespoň pěkně esteticky.

Brrrrr! Člověk může být absolvent historie, nicméně mě osobně nikdy nepřestane děsit nelidskost režimů, které svou ideologii opřely o likvidaci druhých. A doufám, že nikdy nepřestane. V onu chvíli bude něco špatně. Ano, jistě, tvůrci dokumentu se v několika tvrzeních uchylují již za rámec přijatelné naléhavosti na úkor faktů, nicméně dávám za plný počet, neboť to esenciální zůstalo, navíc bylo vyzdviženo na piedestal naší a budoucím generacím jakožto odstrašující příklad jakou cestou už se nikdy nevydat. Paralely přijetí ne-vyrovnání se s vlastní historií na příkladu Německa a Ruska vyznívají pro druhou zmiňovanou zemi varovně... ani ne tak pro ni, jako pro nás.

Kudy se tu dává šest hvězdiček?! Zcela excelentní!!!!!!