Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (22)

plakát

Láska a anarchie - Série 2 (2022) (série) 

Z mého pohledu si seriál drží úroveň první série. Tvůrci vsadili na to, co fungovalo předtím, a povedlo se.

plakát

Šarlatán (2020) 

Lehčí nadprůměr českého filmu, za mě 70%. Plus: herecké výkony, snaha o důraz na psychologii postav, gay linka. Mínus: přílišný důraz na politické vyznění, snaha nacpat příliš moc do jednoho filmu ("nakousnuté" scény), velmi malá hierarchie scén (která scéna byla ta důležitá? která nás na ni navedla? která byla jejím zárodkem?). Určitě ale dobré nakopnutí českého filmu správným směrem, snad bude v budoucnu takových filmů více.

plakát

Krásný kluk (2018) 

Pár bezprostředních dojmů. Kdyby tam nebyl T, Chalamet, tak je to pro mě úplný průměr, takže proto 3 hvězdičky. I tak mě jeho výkon příliš nezaujal. Drogová tématika mi moc blízká není, důležitá pro mě byla především psychologie postav. Přišlo mi, že hodně věcí bylo jen tak naznačeno, ale tak, že máte pocit, že pořád něco chybí. Nechce se mi říct, že film klouzal po povrchu, ale...vlastně to tak bylo. Samozřejmě pár věcí jsem si ve filmu našla, ale to by zas musel být opravdu špatný pokus, abych si v žádném snímku nic nenašla. Ze začátku se mi líbil "nostalgický" sled scén, ale pak mně to začalo nudit, až poslední půlhodina měla trochu spád. Celé to melancholické aranžmá by zasloužilo, aby se na konci ukázalo, že ty scény měly trochu význam a někam vedly, zapadly díly do skládačky, jak se říká, ale to se podle mě nestalo.

plakát

Viking (2016) 

Nedoporučuju. Z historického, psychologického a narativního hlediska naprosto podprůměrné. Osloví leda tak larpery a dřevárníky jako inspirace při výrobě hodně odpudivého kostýmu na akci.

plakát

Volyň (2016) odpad!

Viděno do půlky, pak už jsem to musela vypnout. Po Miastu 44 jsem si myslela, že novodobá polská historická kinematografie nemá kam klesnout, ale to jsem se mýlila. Chápu, že pro někoho, kdo v životě neslyšel o tom, co se na Východě dělo (děje), je to asi celkem šokující a oči otevírající. Ti, kteří o tom mají již nějakou představu, čekají však od filmu více, než jen plytkou přehlídku nejrůznějších brutalit. Narativ nula, psychologie postav nula, divákova orientaci v ději nula. Chtít po filmu, aby přinesl nějakou novou myšlenku, nový pohled na události je asi příliš. Naprosto stereotypní zobrazení příslušníků jednotlivých národností, jen Poláci jsou samozřejmě nejlepší (nepopírám, že Ukrajinci a Rusové jsou v tomto nacionalismu jiní, holt to prostě nebyl jejich film, však oni si to vynahradí ve vlastní produkci).

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) odpad!

Výstižný název. Taková esence nudy a nevýraznosti se jen tak nevidí. Grey je nudný patron, který se nijak netváří. Anastasia mu v tom dokonale sekunduje. Erotiku jsem teda nepostřehla. PS: A ten ruský dabing tomu taky moc nepomohl.

plakát

Poldark (2015) (seriál) 

Seriál, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Moc se mi líbily postavy, dějová linie, prostředí, historické pozadí. Nejedná se o žádný přelomový počin, vlastně nic nového nepřináší. Ale to je právě ono, jde o starý dobrý osvědčený storytelling (předlohou jsou knihy napsané před pár desítkami let) bez experimentů a překvapení (ve formě, nikoliv obsahu). Velmi příjemná změna oproti současné seriálové tvorbě, kdy se klade důraz na způsob vyprávění, méně však už na jeho smysl.

plakát

Zlatá mládež (2015) (pořad) 

Parodoxně zajímavější pro mne byly sondy do jednotlivých profesionálních/sociálních/etnických skupin, ve kterých se účastníci měli zapojovat, než jejich samotné zapojení dosahující místy až trapnosti (v případě Banátu se u mě dostavil hlavně pocit studu z jejich chování). Trochu chaoticky filmařsky zpracováno. Poslední díl na mě působil jako záměrně uhlazený a líbivý jakoby se pokoušel přebít ten předchozí ostudný banátský.

plakát

Danielův svět (2014) 

Určitě plusové body za odvahu jít s kůží na trh. Líbilo se mi i zapojení komunity a propojení s Prague Pride. Bohužel v dokumentu se našlo dost hluchých míst, zejména dlouhé nicneříkající pasáže (uklízení pavučin? opravář? návštěva u maminky?). Bez těchto scén by stopáž mohla být poloviční. Taky směřování řady rozhovorů v dokumentu bylo nejisté, vyznění až rozpačité. Tak nebo tak, smysl a poselství předány a je rozhodně dobře, že se někdo pustil do zpracování tohoto silně kontroverzního tématu. PS: Danielův nový účes v závěru filmu byl bez debat změnou k lepšímu.