Zazie

Nejsem fanynka kung fu, takže na film jsem se podívala hlavně proto, abych si doplnila vzdělání. A taky proto, že jsem před lety překládala pro nějaký časopis rozhovor s Jackiem Chanem, kde se mluvilo o opilém stylu, a byla jsem zvědavá, jak to vypadá. Tedy balet to byl skvostný, o tom žádná: co ti chlapi (a žena) předváděli a jak si ohýbali fyzikální zákony, to bylo k neuvěření. Jen toho na mě bylo až moc a časem jsem se přistihla, že ty souboje přestávám vnímat a bezmyšlenkovitě sahám po něčem ke čtení. Komická stránka filmu mě poněkud iritovala, vtípky mi připadaly dětinské a prvoplánové. A ten opilý styl? Původně jsem si myslela, že ta opilost bude jen předstíraná, ale když jsem pak viděla, jak se Jackie prolívá litry vína a pak bez mrknutí vyřídí protivníka, bylo to pro mě už trochu moc přitažené za vlasy.

Zábavné, svižné. Jen těch zpomalených záběrů mohlo být míň.

Film stejně kontroverzní jako jeho protagonisté. Stopáž mi nevadila, protože jsem film sledovala v televizi jako dvoudílný; bavila jsem se u obou dílů. Celou dobu jsem přemýšlela, jestli se mi film vlastně líbí nebo nelíbí. Nakonec jsem se přiklonila k "líbí", když pro nic jiného, tak kvůli neodolatelnému Rodenovi. A jinak naprosto souhlasím s komentářem kleopatry.

Knihu jsem nečetla, takže za mě dobrý.

Materiálu na celovečerák, ale díky dlouhým záběrům a statickým scénám se to podařilo natáhnout na seriál. Ty hory jsou ovšem skvostné.

Učitelka Drazdechová je ze stejné kategorie jako profesorka Umbridgeová z Harryho Pottera: pod zdánlivě příjemnou usměvavou slupkou se ukrývá svině non plus ultra, které se každý bojí a nikdo na ni nemůže. Všichni jsme se s podobným typem v životě setkali - ať už ve škole nebo v zaměstnání. A jak je vidět i z vyznění filmu, asi se jich nezbavíme nikdy.

Takže Komenský nebyl jen ten starý pán, který visí v každé škole, ale také byl překvapivě mladý. To je hlavní klad tohoto filmu a pak taky pěkná výprava. Osobně mě iritovalo, že se tu kopíruje mustr z Mattoniho - pánové Švehlíkové znovu jako mladší a starší verze stejné postavy, ta starší znovu vypráví o svém životě. Jako bych se dívala na Mattoniho v paruce.

Tenhle film jsem dala až na druhý pokus. Když jsem ho viděla před lety poprvé, totálně mě dostala úvodní scéna zpackané bankovní loupeže a čekala jsem daleko větší taškařici. To, že se příběh pak vydal spíš dojemnou cestou, mě dost rušilo, možná až rozčilovalo. Podruhé už jsem na to byla duševně připravená a film jsem si lépe užila.

Zklamání. Námět je to sice zajímavý a oba protagonisté skvělí, ale proč to muselo být tak zdlouhavé a ublafané? Škoda.

Kráska a zvíře byla zpracovaná už mockrát. Osobně mám radši temnější, hororovější verze (třeba ta se Zdenou Studénkovou nebyla špatná). Rozjuchané svícny, skříně a čajové konvice mě iritují.