strougy

Incident on and Off a Mountain Road 4/5, H.P.Lovecraft's Dreams in the Witch-House 5/5, Dance of the Dead 1/5, Jenifer 2/5, Chocolate 1/5, Homecoming 2/5, Deer Woman 3/5, Cigarette Burns 5/5, Fire Haired Child 3/5, Sick Girl 4/5, Pick Me Up 3/5, Haeckel's Tale 3/5, Imprint 2/5, The Damned Thing 3/5, Family 2/5, The V Word 3/5, Sounds Like 1/5, Pro-life 3/5, Pelts 3/5, The Screwfly Solution 3/5, Valerie on the Stairs 4/5, Right to Die 1/5, We All Scream For Ice Cream 2/5, The Black Cat 3/5, Washingtonarians 2/5, Dream Cruise 2/5

Naprosto bizardní záležitost, spadající do kategorie filmů, kde ani tolik nezáleží na smysluplném příběhu ( ten se tady vážně nenachází ), ale spíše na atmosféře a nápaditosti mutací. Tetsuo je ovšem skutečně pouze jeden a Meatboll Machine se mu nevyrovná, i když i zde je na co koukat. Detailní záběry na propichování očí, těla podléhající různým stupňům rozkladu a mutace, vyhřezávající orgány, znásilnění chapadlovitým emzákem a spousta dalších "lahůdek" z toho rozhodně nedělají podívanou pro každého a i já měl u některých scén problém, abych neodvracel zrak. Pokud se zrovna na scéně nevyskytují zmutované obludy, pak ale většinou není na co koukat a MM v těch chvílích poněkud dost nudí, stejně jako je tady zbytečná snaha vybavit film aspoň jakýmsi náznakem příběhu a pozadím, které má osvětlit jednání hlavního hrdiny. Kdyby to tady nebylo, pak by mě MM bavil mnohem více, takhle jenom za slušný 3*.

Zpočátku spíše lehce mysteriózní pátrání po několika na sobě zdánlivě nezávislých tajemných událostech se postupem času překlání do hororových vod a dostává nepříjemně reálný nádech, podpořený dokumentárním stylem, který pro jednou nepůsobí jako něco dělaného pouze na efekt alá Rec, nýbrž jako konzistentní a fungující forma doplňující ideálně atmosféru filmu. Velmi sugestivní zážitek, kdy mě pouze mírně zklamal ostatními vychvalovaný konec, který prostě nepůsobil až tak extra děsivě, jak by bylo záhodno a mně tak maličko chyběla závěrečná, očistně působící děsivá sprcha, jakou by mé napjaté nervy potřebovaly.

Pokud chcete natočit horor s vlkodalkem, rozhodně nemůže hlavní monstrum vypadat jako přerostlá, uslintaná vačice, kterou by každý vesnický klučík zvládl zastřelit vzduchovkou. Ricci je v hlavní roli zcela nevyužitá a o ději nemá cenu ani mluvit, jak je hloupý. Pravděpodobně nejhorší film, co kdy Wes natočil.

Hodnocení odpad si to nezaslouží, je to pouze nesmírně nudný a ne až tak hloupý, aby se divák alespoň zasmál.

Příjemná a lehce zvrhlá zábava ideální na zabití nudného odpoledne. Příjemná zejména díky vtipným postavám, kdy vyniká především muslimská dívka Randa (Kimberly: "Rando, co je nejlepší věcí v této zemi?" Randa: "Sylvester Stallone?") a otec hlavní hrdinky ztvárněný Jamesem Woodsem, jenž ve všech svých scénách vystupuje jako naprostý úchyl. Zvrhlá díky tomu, že hlavní hrdinka, ač jí je teprve 15 let, má více sexuálních zkušeností než prostitutka po 10 letech šlapání chodníku na E55 a během filmu je zdárně rozšiřuje. :-)

Forma klasického němého filmu se mi pro vystižení ponuré atmosféry Lovecraftových povídek zdá ideální, například scéna s uctívači v bažinách tak působí mnohem děsivěji, než jak by působila býti barevná a se zvukem. I v expresionistické tradici laděné prozkoumávání ostrova či pomalé pronikání do záhad v pozůstalosti nalezených textů funguje na jedničku, moc by mě tak potěšilo, kdyby v podobné formě zpracovali i jiné mé oblíbené autorovy texty, třeba takové V horách šílenství je pro tuto podobu jako dělané.

Po úchvatném Exiled jsem od dalšího filmu Johnnyho To, který se mi dostal do pracek čekal skutečně hodně. A bohužel moje očekávání vyslyšena nebyla. Ano, Election není špatný film a v jednotlivostech funguje výborně, třeba scéna převozu žezla z Číny do Hongkongu či závěrečná pointa jsou parádní, bohužel ale jako celek film selhává na celé čáře. Chybí tady větší gradace, film tak podivně skáče mezi událostmi a postavami aniž by nechal divákovi možnost se s někým identifikovat, někomu fandit a vlastně pro svůj chladný a studený styl neumožňuje prožívat žádné emoce, pouze nezůčastněně sledovat, jak se dva perou a ostatní okolo umírají. Není to ztráta času, na to je To příliš talentovaný režisér, ale taky nic, co by člověk musel nutně vidět. Škoda.

Jouiji Gouda přestoupí na novou školu a tady se potká s Akane, krásnou a chytrou dívkou. Na první pohled se do ní zamiluje a hned ji před celou třídou požádá o ruku. Akane odmítne, což ovšem pro Goudu, který se již rozhodl, že se stane jeho nevěstou, nic neznamená... Akane Maniax se skládá ze tří dílu, za což jsem teda vděčný, neboť kdybych jich viděl víc, dost reálně by mi hrozilo minimálně pokles IQ o takových deset bodů, jelikož se totiž jedná o jedno z nejhorších anime, na které můj nebohý zrak ulpěl. Akane je vlastně bláznivá komedie s romantickou zápletkou, kde asi většina vtipů měla pramenit z šíleného chování hlavního hrdiny a toho, jak si to pokaždý u Akane pokazí. Bohužel, to že hlavního hrdinu neustále častují slovem idiot, není pro nic za nic, on totiž idiot je a jeho eskapádám se prostě smát nedá, a fandit mu už vůbec ne. Jediný, co se dá trošku vyzdvihnout, jsou jeho útěky do vysněné reality, kde se to zvrhává v jakési mecha, které je sice dost špatné, ale ne tak jako hlavní dějová linie a nakonec se na to člověk skoro i těší, protože pak nemá chuť zvracet. Skutečně hodně, ale hodně špatné anime.

Naoki Kuzumi ztratil před pěti lety své rodiče a vzpomínky a nyní žije u svého strýce a tety spolu se setřenicí Matsuri. Jeho život poklidně plyne v zajetých kolejích až do chvíle, kdy doslova z nebe spadne dívka Mikoto a uvrhne ho do víru událostí, po kterých jeho život už nikdy nebude stejný... Základním problémem tohoto anime je neuvěřitelná žánrová roztříštěnost, kdy se od sebe jednotlivé třetiny seriálu liší jako den a noc. Jedna by se dala nejlépe popsat jako úsměvné historky točící se kolem skupinky přátel sdružených okolo astronomického klubu, další jako mysteriózní scifi drama obsahující cestování časem a k tomu se zde nachází příběhy, kde se neděje nic jiného, než že si postavy mezi sebou v dlouhých záběrech podbarvených sentimentální hudbou s lesknoucíma se očkama vyjadřují své city a zaplétají se v otravných omylech ohledně toho, kdo koho miluje a kdo koho chápe jako pouhého sourozence. První skupina epizod by byla na velmi slušné čtyři hvězdy, kdy příběhy mají vtip, nápady a díky krátké stopáži (13 minut) i spád a tak ani na okamžik nenudí, vztahové části jsou k nepřežití a trpěl jsem u nich jako zvíře a scifi zápletka je v podstatě zbytečná, jelikož na krátké ploše nemá prostor na jakékoli rozvinutí a její přítomnost tak působí těžce nadbytečně. Celkově slušné 2*.