maxi6

..........."Cutaway" slovíčko ve filmovém žargónu, v tomto případě dokumentuje profesionální boj o vrcholnou příčku na mistrovství v parašutismu. Bratři Manosové napsali a natočili jeden z těch lepších béčkových filmů. Pokud se chcete pouze bavit a zpěnit si krev, pár vzrušujících scén vás zde určitě upoutá. Přestože je režisér bývalý skokan, řada technických nedostatků, pokud se jedná o fyzikální zákony, film částečně znehodnocuje. Vše nakonec napravuje řízný soundtrack od Larryho Browna..........

Přepis:.............Neodolal a zašel se podívat na film ALEXANDER VELIKÝ. Po přečtení všech těch zdrcujících kritik (moc upovídané a zdlouhavé, špatné herecké výkony, málo akce a vojenské taktiky, málo romantiky, hodně povídání o vztazích, ale málo sexu atd.; nejpříznivější z nich mluvila o dekonstrukci mýtu) jsem neměl žádná přehnaná očekávání a popravdě řečeno, byl jsem zvědavý jen na dvě věci – na to, co režisér Oliver Stone tak pokazil, a na Colina Farrella v hlavní roli. Výsledek? Očekáváte-li tradiční hollywoodskou podívanou ve stylu rozdělení hrdinů na klaďasy a padouchy, jedna efektní akční scéna stíhá druhou, minimálně jeden romantický vztah s postelovým happy endem, tak na ten film ani nechoďte. Budete zklamaní a odejdete v průběhu téměř tříhodinového děje. (Mimochodem bylo pro mně dost rušivé, když nemálo diváků podcenilo své kapacity a neustále courali na toaletu a zpět.) Nicméně doporučuji vám jeho shlédnutí, pokud máte rádi historii, Colina Farrella, Angelinu Jolie a odpustíte jeho tvůrcům pár nedostatků faktického rázu (maják v egyptské Alexandrii za Ptolemaia I. ještě nestál a Babylon v té době už dávno nebyl výstavné město) a hlavně filmařského rázu. Podoba některých postav jako např. Alexandra se v průběhu tažení mění, jiných jako např. Héfaistiona zůstává naopak stejná. Pár slabších hereckých výkonů. Téměř každá postava ve filmu mluví s dost jiným anglickým přízvukem, čehož si na rozdíl od rodilých mluvčích, kterým to připadá směšné i zábavné zároveň, ani nevšimnete. Přirovnal bych to k českému filmu, v němž by většina včetně Alexandra mluvila víceméně standardní češtinou, ale někteří jeho kamarádi z dětství se silným holomóckým nebo ostravským přízvukem (nic proti hanákóm a ostravakum). Snad nejlegračnější je scéna, v níž se novomanželka Roxana ptá Alexandra „You-love-HIM?“. To se nejde nesmát, i když tím má být zdůrazněno, že se ještě nestačila naučit jazyk svého manžela. Ten film musíte nechat na sebe působit. Obsahuje mnoho dobových reálií a životních postojů, které dnešní lidé nemohou bez dalšího ihned chápat. V tomto směru je historicky věrný. Obsahuje však také množství mezilidských vztahů a vystupování, které zůstávají dodnes beze změny, jako např. vztah syna s matkou a s otcem, touha osamostatnit se a prosadit se, zklamání z toho, že jsme dětmi svých rodičů a tedy že dědíme všechny jejich ctnosti a nectnosti, přesvědčení o vlastní intelektuální nadřazenosti nad „barbary“, opouštění ideálů mládí a přátel pro mamon a ješitnost a další. Je s podivem, jak se svět za 2.400 let změnil. V té době měl každý muž jediný životní úkol – nebát se bojovat a v boji zemřít. Plus mít legitimní syny, kteří jednou nastoupí na jeho místo v boji. Ženy byly k rození těch synů a pro zábavu. Největším prohřeškem muže v klasickém Řecku byl nedostatek macho chování a především macho pověsti. Muži (citově) závislí na ženách nebo (sexuálně) podřízení jiným mužům byli společensky nepřijatelní. Muž mohl mít otevřený vztah s jiným mužem, nesměl ovšem nikdy přiznat svoji pasivní roli v něm. Takový muž byl ostatními respektován. Naproti tomu dnešní společnost takového muže nestrpí a bylo to cítit i z reakcí diváků a divaček v kině, kteří tápali, co si mají o postavě Alexandra myslet. Vybočoval z obecně vžité stereotypní představy o virilních heterosexuálních mužích, kteří bytostně nesnesou ani představu o tom, že by k nim mohl jiný muž nebo oni k němu cítit něco jiného než pouze rivalitu, a o zženštilých homosexuálech, kteří na sebe musí všechny předem upozorňovat již svým zjevem a projevem, aby nemátli vdavekchtivé slečny a „normální“ kluky. Je to jedno z posledních tabu, které je třeba prolomit, a podle mého názoru tento film o gayi – velikánovi tomu vrchovatou měrou napomáhá právě proto, že postrádá dnešní předsudky. Závěrem musím vyjádřit obdiv ke Colinu Farrellovi, že tu roli vzal. Když před lety režisér Stone začal přemýšlet o natočení tohoto filmu, uvažovalo se o Tomu Cruiseovi. Ale buď mezitím zestárnul, nebo se té role zaleknul. Ještě, že se už i v Hollywoodu mění časy k lepšímu........." ......... BRIGHT.......... ...

Všemu vévodí živelná Franka, celkem špičkově vytvořené interiéry a soundtrack. Co nesnáším, jsou konce filmů, které vás dopředu připravují na další pokračování.............

Co se dalo překousnout u jedničky, zde to je už bohužel ubohá nadsázka, hodně pohádková, většina akcí pozbývá logiku, obzvláště utíkající hlavní hrdina po střeše, těsně po operaci lýtkového svalu. Přesto filmu nechybí spád, vtip, technická dokonalost ( teď nemluvím o absenci lékařských poradců při natáčení), vše ale celkově působí nepřirozeně a snaha vtěsnat toho do dvojky co nejvíce..........

.............Zajímavý snímek, který není v úvodu nijak označen a zároveň chybí i jména herců. Zajímavý filmový dokument, který nám je tak všem blízký, neboť nespočet takových vřelých, lidských a skutečných příběhů nám již delší dobu předkládá náš mistr nade vše, Jan Špáta.............

Sága rodu Barryů, později Lyndonů, je opět jako u MP od začátku vyprávěný příběh. Samotný děj je Kubrickovým zpracováním doveden ad absurdum k téměř čisté dokonalosti. Historické exteriéry krajiny mají v jeho šerosvitu magickou sílu a stáváte se jakoby návštěvníkem uchvacujících obrazů v Louvru. Jeho oko fotografa a fotografické počátky z roku 1945-1950 v něm zanechaly a dále rozvíjely vytříbený vkus pro kompozici, sladění detailu s děním a experimenty s barevným laděním. Perfektcionizmus mu zde v žádném případě není cizí, přihlédneme- li na snímání filmu pomocí technikou "steadycam", bez pomoci umělého osvětlení a s přístroji vyvinutými pro NASA, docílil opravdu nezapomenutelných záběrů. Jak již zde někdo řekl o BL: Jeho bolestná krása vás dostane na kolena. Velká škoda, že jeho další historické téma "Napoleon", které již měl do detailu propracované a připravené, nebylo vubec použito a upadlo v zapomnění...............

Úsměvná komedie, jak se dá vybřednout z bryndy.Vybroušený anglický humor, hned v úvodních pasážích mi něco říkalo, bude to třída, něco jako Šest v tom. A nakonec to bylo ještě lepší............

.....Nezapomenutelné psychologické drama, kterému i po nekolika zhlédnutí nechybí šmrnc a šťáva. Promyšlený scénář, svižně střižený příběh okořeněný úžasnou Alison Lohman a k tomu dobře napasovaná hudba.......co by si člověk, jako já mohl více přát?......snad zde mít lepší recenze, aby Kosminskyho WO nevyčpěl jako obyčejný průměrný film. Hodnocení menší jak 5* by určitě způsobilo tržnou ránu na mé duši........Takže Jalu nezlob se, jinak to nejde......

........nechat se unášet na temné a fantastické vlně noir, při vzrušující kulise Vangelis a pociťovat příjemně mrazivé pocity - to je Blade Runner........

Uf...skutečně producentsky odvážný film. Efekty, krev, hlavy, červy....Díky za něj. Film je zařazen v Topu 15 pro psycho hodnocení uživatelů csfd a stále čeká na Své diváky..........:-))