apacka

Nechci šťourat do toho, co to znamená, ale zejména expozice mě nehorázně bavila. Kline a Freeman měli nejlepší hlášky a De Niro by se mohl hodinu jen ksichtit a budou mi cukat koutky. Sice tomu začal strašně brzo docházet dech a scény à la Prci, prci, prcičky byly přes čáru, ale bavila jsem se luxusně. (Ovšem já se bavila i u Pařby v Bangkoku. Moje retardované, hluboko pod povrchem ukryté, vkusem šikanované filmové já.)

Zbytečně konvenčně natočený úlet. Můj táta by nejspíš použil slovo "slátanina". Úplně vidím, jak Ngo a Gilligan píšou ve tři v noci v nějakým zavšiveným baru u dvanáctého piva scénář. A asi s tím nakonec ani nemám problém.

Originální námět - a z velké části i scénář - by unesl originálnější casting a škoda některých žánrových klišé, zejména v poslední, jak se říká, ehm, rozhodující, třetině. [SPOILER] Kdybych to točila já, nechala bych tu bábu, aby Cage v autě z garáží HQ zastřelila a v dalším běhu by si jen koupili atomovku a levný letenky na Orly. Místo toho se rozjela "akční podívaná" (haha, připadám si jako filmový kritik!), která vyšuměla do totálního kýče ve chvíli, kdy Cage dostal transfuzi. Ze čtyř na dvě a jako bonus pachuť něčeho výsostně promarněnýho.

Vážně? Ani vomylem.

Vousatej Jackman, vrásčitej Fassbender, vlasatej McAvoy! Nevěděla jsem, kam zamilovaně koukat dřív. Manžel se mi sice vysmál, ale práce s časovejma rovinama se mi zdála zvládnutá asi nejlíp za posledních 451 filmovejch let. Konstrukce sentinelů super, Quicksilverovo cameo super, miluju komiksový narážky na atentát na JFK a prezidenta Nosáče. Čekala jsem blbost a místo toho se bavila jako královna maturitního plesu. Much obliged!

Spousta parádních kompozičních nápadů, první role, kde mi byl Philip Seymour Hoffman veskrze sympatickej (ano, takzvaně s křížkem po funuse) a pointa mimořádně blízká mýmu mindsetu, přesto mi tam něco strašně chybělo. Nebo přebejvalo?

Slušný psycho, ale mateřství jsem si zatím nerozmyslela.

Jako Ondřejova kamarádka a fanynka musím s politováním konstatovat, že takhle zklamaná jsem naposledy byla, když jsem v noci na aukru výhodně prodala svý kolo a ráno zjistila, že mi ho ukradli. Možná jsem byla i trochu nasraná.

Konečně. Konečně film, kterej mi nepřišel špatnej ani průměrněj. Mám chuť vytesat ze zlata nějakou filmovou sošku a poslat to na adresu režiséra a scénáristy. Což je shodou okolností jedna osoba, takže bych ušetřila čas i materiál.

So much nope. Taky mi to připomnělo, že směr, kterým se ubírá točení sci-fi, se mi hrrrubě nelíbí. Co se týhle interiérový onanie týče, vážně bych ocenila, kdyby se nad tak komplexní věcí, jako jsou "veškeré vzpomínky celého lidstva", potažmo "pravda o skutečném životě a zkušenosti předchozích generací", někdo zamyslel.