Maulincio

Barry Seal (Tom Cruise) provozuje letku letadel Smith Aerostar 600, Cessna 414, Beechcraft Bonanza, Cessna 550 Citation II, Piper PA-30 Twin Comanche a Fairchild C-123K Provider.

Obsah neotevřeného balíčku se dozvíme v jedné z reklam na FedEx, ve které trosečník přinese balíček příjemci a jen tak mimochodem se zeptá: „Co je v balíčku?“ na což mu žena odpoví: „V podstatě nic. Jenom satelitní telefon, GPS lokátor, rybářský prut, vodní filtr a nějaké sazenice. Jen takové hlouposti.“

Pneumatiky použité na Hondách Civic jsou Mashimoto ZX. Tato firma ve skutečnosti neexistuje a použila se pouze proto, aby nedošlo k „očernení“ některých sponzorů filmu – Toyo Tires a Yokohama.

Většina scén a rozhovurů o specifikacích vozů a tuningu byla konzultována Craigem Liebermanem, který zastával pozici technického poradce. Ovšem ten nebyl vždy při natáčení přítomen, a tak ač navrhoval změny, které by byly technicky, fyzikálně i logicky správné, málo kdy byly jeho návrhy vyslyšeny nebo použity správně. A tak vznikly nesmyslené rozhovory, únik před policií se zadřeným motorem, upadená podlaha od auta během závodu, výbuch lahví s oxidem dusným, ceny dílů a úrav, pojemnování dílů a motorů atp. Jak Rob Cohen říkal: „Tento film není pro skutečné profi nebo pouliční závodníky – není to dokument.“

Parkoviště stadionu Dodgers není dostatečně dlouhé na to, aby na něm sebe líp upravené Mitsubishi Eclipse dokázalo zrychlit z 0 na 225 km/h (140 mph). Pokud je maximální rychlost 225 km/h, tak pouhé přidání vstřikování oxidu dusného pro večerní závod by maximální rychlost nijak nezměnilo, jelikož se musí změnit převodový poměr v převodovce.

Řidič kamionu v úvodní loupeži měl být původně zastřelen. Z důvodu prezentace filmu a spolupráci s časopisem Super Street a závodní asociací NIRA, vedení oraganizací po produkci žádalo, aby byla tato část změněna, aby pouliční závodníci nebyli představováni jako vrazi.

Žlutý kamion z úvodní loupeže patří společnosti RODGERS. Název firmy je převzat z příjmení kaskadérského režiséra Mica Rodgerse.

I když film působí, jako by plukovník James Burton (Cary Elwes) byl naivním důstojníkem s rozkazem schválit projekt Bradley, jen aby následně odhalil problémy, skutečnost byl mnohem složitější. A Burton spíše „házel klacky pod nohy“, než aby přišel s rozumným a pokrokovým řešením. Přesto je třeba připomenout, že velkou část filmu lze připsat satirické nadsázce a že jeho podstata, že získání bojového vozidla pěchoty, které bylo specifikováno již v roce 1958, trvalo příliš dlouho, je v podstatě správné.

Ve filmu Burton (Cary Elwes) zjistí, že nebyly provedeny střelecké zkoušky. Ty ale ve skutečnosti byly provedeny několikrát a byla to pouze neznalost a neschopnost Burtona porozumět protokolům. Při střeleckých zkouškách se totiž počítalo s tím, že bude Bradley ostřelován puškami a kanony, a tak se podle toho k testům i přistupovalo. Např. nádrže naplněné vodou dokáží bezpečněji ukázat, co se při zásahu děje uvnitř, když je zasažena, stejný postup platí i pro munici naplněnou pískem a zásahem do zásobníku. Burton to považoval za konspiraci a vyžadoval ostré střelby protitankovou municí (Joint live fire test program).

„Joint live fire test program“ nevymyslel Kongres, ale James Burton (Cary Elwes) spolu s obraným analytikem Pierrem Spreyem, dalším čelenem tzv. „reformátorů“. Reformátoři chtěli na Bradley střílet s, jak se ve filmu říká, „the biggest bang for the buck“ (doslova – největší ránou za dolar), zatímco armáda namítala, že to Bradley nemá šanci vydržet a že se z takového testu nedá nic zjistit, krom toho že – ano, dostatečně velká střela Bradleyho zničí, protože nebyl nikdy specifikován ani navržen tak, aby byl tak dobře chráněn jako hlavní bitevní tank. Při zkouškách bylo zničeno 100 z 1 600 vozidel, tato ztráta vedla k přesáhnutí rozpočtu a jak armáda předvídala zkoušky nepřinesly takřka nic, co by už nevěděla.

Film byl natočen podle knihy plukovníka Jamese Burtona „The Pentagon Wars: Reformers Challenge the Old Guard“. „Reformátoři“ jsou lobbistickou skupinou, která argumentuje proti používání špičkových vojenských systémů a prosazuje jednodušší, základnější systémy, často ale zcela chybné. Burton byl součástí této skupiny a byl zapojen i do jiných projektů, dokonce zašel tak daleko, že navrhl své vlastní reformistické návrhy, které se ale nikdy neujaly.

Ač se tak z filmu může zdát, tak Burton (Cary Elwes) nebyl tím, kdo upozornil na závady v projektu Bradley – do projetku se dobrovolně přihlásil až poté, co se americký Kongres začal závadami zabývat. Program Bradley E1, který se nakonec stal lépe chráněnou variantou A1 Bradley, tak již probíhal, když se Burton zapojil a neměl tak na něj takřka žádný vilv.

Plukovník James Burton (Cary Elwes) měl být na konci projektu přeložen. Přeložení ale odmítl a odešel do důchodu. Dle jeho slov byl donucen. Dále už se na žádném projektu nepodílel.

Izrael bojová vozidla pěchoty Bradly nikdy nezakoupil ani neobjednal.

Dle slyšení Kongresu ze dne 24. dubna 1987 nebylo utraceno 14 bilionů amerických dolarů, jak je řečeno ve filmu, ale pouze 8 bilionů z přidělených 12 bilionů, tedy pod stanoveným rozpočtem.

Burtonova (Cary Elwes) oficiální zpráva není zveřejněna, ač při premiéře tvrdil, že unikla do novin.

Se scénou, kdy Bezzubka dostane novou část ocasu, měli animátoři problém. Chtěli ji totiž udělat co nejrealističtěší, a tak vzali lepící pásku a přilepili ji kočce na ocas a nahráli její reakci kamerou.

Ze skupiný psů je Dug jediným, kdo je úspěšný s hledáním tropického ptáka. Jedná se totiž o zlatého retrívra, loveckého psa, zatímco zbytek skupiny jsou psy hlídací.

Prof. Lupin (David Thewlis) jí čokoládu. Ač má na lidi účinek, tak větší účinek má na psy, pro které je silně toxická dílky theobrominu, což je hořký alkaloid příbuzný kofeinu. Lupin se tak snaží zabít psa v sobě.

Cestou do Bradavic prof. Lupin (David Thewlis) takřka celou cestu spí. Je totiž 1. září 1993 a v noci ten den byl úplněk a Lupin tak byl vyčerpaný z noční přeměny.