waits

Bitva ve tmě, no jo. Jak dopadla, to jsem asi pochytil, ale o jednotlivých postavách si budu muset přečíst nekrology na fandovských stránkách. O tom, že bitvu v knize (bude li) a přípravu na ní, popíše Martin stokrát lépe, vůbec nepochybiji.

V rámci zkratkovitého scénáristického pojetí mohl být tento díl přeskočen, dilaogy jsou beztak unylé (první polovina je na spaní, druhá se snaží intrikovat, ale ..nevím.., oproti tomu, jak fungují knihy i jak fungovaly předešlé serie nezajímavé, místo jemným psychologických hrátek a drsných zvratů (chápu, už je konec) autoři jen nahodile, povrchně řeší pseudozápletky než se dozvíme, kdo usedne na trůn.

První tři serie byly hodně věrný Martin, další tři Martin více či méně povedeně upravený Martin, následující už to moc Martin nebyl, ale byla to aspon nadupaná a vkusná fantasy. Osmá serie nemá ducha, hloubku, onu přítomnost skvostně vystavěného příběhu. Jde jen o dotažení celého mašínerie k nějakému konci. Na standardní fantasy bohatě nad průměr, na Hru o trůny žalostně málo. Dokoukal jsem, ale to potěšení, které přinášely předchozí, to už jsem nezažil. Škoda a Martine, už to, prosim tě dopiš.

Krutý. vizuálně zapamatovatelný díl, s viditelně drsnými dopady na civilní obyvatelstvo a decimované město. Divák hned v počátku bitvy pochopí, že v Železné bance v Braavosu letos nebudou mít bankéři bonusy a později si připomene, že v GOT probíhá změna chování postav - a současně může být zaskočen, že změny v téhle serii jsou někdy nelogické, někdy až příliš rychlé. Jinak, za mě, nevím, ale prostě mi přijde,že jde o scénáristickou bezradnost, ve které si múžete vymyslet pro jakoukoliv postavu cokoliv. Takhle ale zapamatovatelné příběhy nefungují.

Velmi dobrý konec, vzhledem k tomu, co doposud osmá serie nabídla. Dialogy byly téměř martinovské, pnutí, obavy a emoce obecně vypadaly opravdověji než předchozí kašírované zvraty,na hlavní postavy a jejich chování je radost pohledět. Nevím, jestli jsem tam rozradostněn tím, že zoufalá osmá serie byla zakončena důstojně (a že několik mých oblíbených postav všechno přežilo, hurá), ale dám závěru pěkné čtyři, bez onoho podivného sedánku na konci bych se přiklonil i k (jasně, nezaslouženým) pěti. Ted se hodně těším na knihu (knihy).

Není to hezká podívaná, taková předpověd revolučního výbuchu v nedotaženém komiksu bez akce. O tu viditelně Phillipsovi nešlo, spíš o Phoenixovo one man show v lehce znekludnující atlosféře. Na mě příliš nepůsobi, ani šokující Jokerův posun, ani blízké a časté záběry Jokerovy provokující tváře, prostě jsem se hlavně nudil.

Jumanji: Vítejte v džungli! bylo slušné pokračování rodinného filmu, Jumanji: Další level už poměrně dost vaří z vody, resp.opakuje již viděné, samozřejmě s obměnami (rozpačitý úvod s Gloverem a DeVitem nakonec nějaký ten humor přinesl. Johnson už bohužel nemá tolik možností dělat heroické obličeje, Black s manýry blondýny byl také víc zábavný v předešlém kousku, tak jen nohy Karen Gillan jsou stejně přitažlivé. Prostě - méně zábavy.

Le Mans nabízí fantastické závodní záběry, některé vyloženě dech beroucí (Shelbyho projíždka s HF2, rovinka v Le Mans) a příběh o přátelství a vášni k motorům. Lehce rušivé jsou klišovité postupy (zatatý synáček u televize, vyhrocený záporák z Forda, očekávatelné grimasy v příslušných situacích ) a mám trochu pocti, že Mangold šel ve svém přístupu hodně na jistotu. .ALe nevadí. Stejně jako Rivalové nebo lepší díly Top Gear dokažou v divákovi, který pokládá auto za čistě dopravní věc z bodu A do bodu B, totiž Le Mans dokáže vzbudit empatii s lidmi, kteří motory milují. A je to hezká podívaná.

Noah Baumax provedl řez jedním končícím manželstvím...a vyteklo u toho trochu hnisu. Začátek a některé scény odkazují (ne) vědomě k Allenovi (NY/LA, hudební podkres Randyho Newmana, A Time for Love od Billa Evanse, některé dialogy i styl humoru - obzvlášt Charlieho komentáře a konečně, i přítomnost Wallace Shawna), na chvilku jsem si vzpomněl i na bratry Coheny, a to v okamžiku, kdy právníci začali svou právnickou práci tak dobře, že i Nicole z toho byla trochu přešlá. Celkově ale jde o docela krutý popis rozvodového řízení s několika mimořádnými scénami (hádka na ostří nože, návštěvy sociální pracovnice).Za mě perfektní.

Dost dlouho jsem měl podezření, že se Peele snaží o nějaký druh podobenství nebo alespon o ono (v žánru případné) romerovské dělení světa na my a oni (mám zjištovat, komu mám fandit?;)), ale nakonec nevím. Závěr docela popisně předchozí děj vysvětluje a daleko větší soukromou radost má, zdá se, z připraveného fígle než z nějakého dojmového přesahu. Vvypadá to tedy, že hlavním cílem bylo prostě natočit zajímavý žánrový snímek - pokus úspěšný jen trochu. Zapojení humoru film povzbudilo (je ho málo, ale i tak - proč není v anotaci uvedeno Horror/Komedie?), horrorové prvky pokulhávají - vystrašen jsem nijak extra nebyl, o logických nedokonalostech ani nemluvě. Ale co nejhůř - co se děje s postavami, mi bylo víceméně jedno, všechny možné režijní nápady mě spíš rušily a můj zájem minutu po minutě postupně ochaboval. Kdybych nebyl v kině, možná bych se nedodíval.