Axident

Druhý díl je o znatelný kus koukatelnější než první. Stále je to rutinní detektivka, která stojí hlavně herecky na hliněných nohách (těžko najít jedinou postavu, která by byla sympatická nebo dobře hrála) i když ani scénář je laciný, ale trochu vtáhnout dokázal.

Překvapivě velmi špatná detektivka po všech směrech, směle konkurující českým seriálům. Hrozné herecké výkony a invalidní scénář. Chtěl jsem tomu dát šanci, ale úvodní díl mě zřejmě dostatečně vyděsil.

Objektivně, oprostěno od patosu - ten dokument nijak výjimečný není. Počin a píseň ano, ale filmařsky je samotný dokument rutina, trpící hlavně nedostatkem autentického dobového materiálu vyjma dne natáčení a tak první půle je dost vaření z ničeho. Ale klobouk dolů, dnes by už nic takového, jako spousta jiných věcí, nebylo možné, aby se v jednu noc sešlo v jednom studiu současně čtyřicet tehdejších nehomogenních superhvězd a nazpívali pro dobrou věc hit! Quincy Jones a Lionel Richie zaslouží metál. A Bob Dylan, protože celý dokument až na pár posledních minut trpíte bolestně při záběrech na něj, jak moc chce být někde na Měsíci a ne obklopen hordou lidí, s nimiž není na stejné frekvenci a lituje, že se nechal přemluvit k pro introverta takovému masakru.

No, klobouk dolů. Vida, jeden by už ani nevěřil, že to u nás jde, tak alespoň v retrožánru kriminalistického 'socialistického realismu' evidentně ano a já velmi ochotně tleskám. Výkon (nejen) Petra Uhlíka uhrančivý a brilantní.

Trošinku lepší, herci vesměs fajn, jen mi stále nesedí ta Foster a hlavně mám neustále pocit, že se natáčí někde ve studiu a ne za polárním kruhem.

Asi jsem mimo, páč mám naprosto opačný dojem, než všichni tady - ohromně mě rozladil zoufake špatný první díl a ten druhý mi naopak přišel o kus koukatelnější. Nemluvě o tom, že s nesympatičností postav nemám žádný problém.

Jako pilot akceptovatelné

Tak druhý díl byl mnohem víc béčko a teenage a poněkud zaváněl hodně málem.

Líbilo dost, příjemná podívaná, ale nic víc. Palec nahoru, ale nadšení nikoliv.

Navzdory obecně téměř jednohlasně vlažnému přijetí jsem Echo dal na dva zátahy a nemohu si stěžovat. Pokud ovšem máte problém s neslyšící indiánkou s jednou protetickou nohou, která není usměvavá krasavice, co každého nadchne, čemuž její téměř permanentně sporá mimika a sveřepý výraz nijak nepřidává, pak máte smůlu. Já to ocenil jako klad.