Morien

Takovéhle filmy fakt nemám ráda. když jim dám odpad!, připadám si jako hyena, a přitom jsem jimi tak znechucena, že se nejsem ani schopna zvednout, abych dosáhla na ovládač a přepnula na jiný program. A až si budu někdy prohlížet seznam filmů, co jsem viděla, nevzpomenu si na jedinou věc, co se v Kódu Omegy odehrála, takže si ho z hodnocení smažu, protože hodnotit film, který si nepamatuju, a ještě odpadem, no co to je... Jenže já tu hodinu čtyřicet opravdu protrpěla!

Když hledá někdo odpověď na filosofickou otázku "Kdo jsou lidé a kam směřují?", budou myslím podobné pořady hotovou pokladnicí pramenů. Moje nejoblíbenější část je ta, kdy se poslouchají příspěvky telefonujících posluchačů rádia. A z těch telefonujících mám úplně nejraději ty, kteří začnou: "Prosímvás, lidi, PŘEMÝŠLEJTE, vždyť přece bulvár musí mít pravdu, jinak by ho tolik lidí nečetlo..." No nebo něco na ten způsob. Ale fakt, všimněte si toho, těmi třemi slovy v každém dílu minimálně jeden člověk začne.

Ach jo, já, starej dobrej honič hodnocení, už jsem při spatření tohoto "filmu" ve filmografii Petra Zelenky slintala předčasným vyvrcholením, že mi přibude další "film" v seznamu hodnocení a posune mě ke statusu největšího koukáka filmů na světě, ale jak jsem si tak to okno otevřela a přečetla si pár komentářů a rekapitulovala si v hlavě obsah tohoto "filmu", jakož i jeho formu, myšlenkové přesahy a zejména práci s asociacemi, a dospěla jsem k názoru, že tento "film" je nehodnotitelný. Je to vtip x neni to vtip, leje to olej do ohně x neleje to olej do ohně, přesvědčí to něho x rozčílí to někoho - je mi to všechno srdečně jedno. Přijde mi to nudné stejně jako americký předobraz a tím můj zájem končí. Je to smutné, ale je to tak. Fakt, že aby dnes mělo něco úspěch či někoho oslovilo, tak to musí bavit, je znepokojivý, nicméně když se tím někdo takhle očividně řídí, tak mě to naštve daleko víc, než kdyby se o to pokoušel nenápadně.

Dodatek o tři roky později: Jsem nahněvaná na scenáristku a na režisérku, že hlavní postavou učinily dívku, která co deset minut brečí, nic nedělá, nic ji nezajímá.

Taková limonáda v pánským vydání obublinkovaná skvělým hereckým ansáblem.

V jednom z dílů jsem poprvé spatřila Jiřího X. Doležala a byla překvapena, že ten člověk se vyjadřuje jako prase! Další z řady pořadů, na které se dívám pouze po půlnoci, protože to k nim patří.

(1001) Paul Newman s indiánským hárem vypadá líp než Paul Newman bez indiánského hára! Jestli to ale nebude tím, že mám ráda indiánská hára.

Zajímavé postavy, výborné dialogy, přesní herci. A v roli běžce Petr Lébl, který se v prosinci roku 99 oběsil.

Depka jako řepka, až mi to připomnělo Pasoliniho. ♥

"Myši mají obočí, ale obočí nemá myši." Text jednoznačně skvělý, interpretace nikdy nemůže být tak dokonalá. Podle mého tedy. Divadelní hry jsem vždy vnímala spíš jako literární díla a jelikož jsem popudlivý a svárlivý člověk, tak mě hned rozčiluje, když někdo s mými oblíbenými větami něco dělá jinak, než jak je to podle mého gusta. Začátek mi přišel trochu rozpačitý, nicméně později se to rozjelo, takže nakonec snad spokojenost. Ale není to spokojená spokojenost, je to jenom spokojenost.