Radek99

Radek99

Radek Cihla

okres Český Krumlov
čecháček a maloměšťák

homepage

821 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 16.1.2007  13:37
    Když se slunci nedaří (TV seriál) (1995)
    **

    Povedená instruktážní série pro potencionální i skutečné pacienty s cukrovkou a jinými závažnými onemocněními... Na zdravé diváky působí tenhle projekt až příliš ... instruktážně?

    • 8.1.2007  13:27

    Asi stejně hodnotné jako "Blaze Of Glory" od Bon Jovi(ho)...

    • 8.1.2007  12:20
    Terminál (2004)
    ****

    Velmi příjemný snímek, až překvapině nespielbergovský, bez zbytečných klišé a srdceryvných sladkobolných hollywoodských konců (tedy v mezích normy a žánru daného filmu), na rozdíl od některých dalších místních komentujících jsem se ani jednou nepřistihl, že by mě tenhle film citově vydíral. Oceňuji hlavně sám scénář (tady ovšem již s tak typicky Spielbergovsky lidským příběhem) a především herecký výkon Toma Hankse, který se na roli velmi dobře připravil, dokonce i fyziognomicky, mírně totiž přibral, hlavně v obličeji, postavu postsovětského emigranta jsem mu celkem věřil, jeho ruština i přízvuk byl téměř dokonalý (doporučuji zhlédnout v originálním znění, český dabing je totiž utrpení). Spielberg narozdíl třeba od Války světů odvedl nejen svůj standard, ale přidal i něco překvapivého navíc, film se samozřejmě neobejde bez propriet nutných pro žánr melodramatických komedií (ústřední milostný vztah, čistě filmová humánost a lidskost, nerealisticky zvýšený podíl náhody - například setkání při nastupování a vystupování z taxíku, scéna, kdy Viktorovi kamarádi jakoby náhodou nasměrují letušku Viktorovi až do klína atd.), ale Spielberg se vyvaroval zbytečného sentimentu a to vyznění celému snímku velmi prospělo...

    • 3.1.2007  14:31
    Mariňák (2005)
    ****

    Velmi zajímavý film. Neválečný film o válce bez bojových scén, o nudě během moderního válečného konfliktu, osvětlující příčinu a vznik postbojových syndromů, které postihují vojáky současných válečných konfliktů. Už žádné bojové hrůzy Coppolovy Apokalypsy, strhující sledy válečného běsnění Stoneovy Čety či bezvýchodnost drilu Olověné vesty, tady se hrůza skrývá a dovedně maskuje v nekonečném čekání na cosi, co stále nepřichází a co by naplnilo obecně sdílené představy o válce a boji. Archetypální podvědomí se v moderní válce zcela míjí s její realitou, adrenalin vyprodukovaný výcvikem a očekáváním se nemá kde spalovat, válka zaměstnává nakonec jen vyšší nervový systém a oči vojáků. Nekonečná vlna stresu vzedmutá nenaplňováním bojovníkových očekávání. Obrovský tlak, který trvá nekonečně dlouho. A dokonce ani není fyzického nepřítele. Na to není žádný z těchto mužů připravený...

    • 3.1.2007  11:46

    Tak tenhle film byl pro mě obrovským překvapením. Od pana Verbinského jsem vůbec nečekal takhle komplexní film se silnou vypovídací hodnotou o nedostatku štěstí a spokojenosti v životě člověka moderní západní společnosti. O člověku, který má na první pohled všechno, ale materiální dostatek až nadbytek mu nemůže pomoci překonat prázdnotu jeho života bez smysluplnosti plynoucí z práce, bez naplňujícího rodinného vztahu a bez uznání ze strany rodičů, v tomto případě velmi úspěšného otce, spisovatele oceněného Pullitzerovou cenou. Vynikající, typově přesný, posmutnělý Cage i v roli jeho otce, staromilského intelektuála, Michael Caine. Nová Americká krása, i když napodruhé už samozřejmě ne s takovou průrazností... Podobné filmy: Americká krása, Volání o pomoc, Elementární částice, Štěstí na dosah, Ztraceno v překladu, Ledová bouře, Tichá dohoda

    • 3.1.2007  11:33

    Špička žánru! ... Černočerná komedie jako řemen... Velmi morbidní humor a dokonalá stylizace. Takhle má vypadat černý humor... Hlavně obě Addamsovic děti jsou dokonalé... Co víc může člověk chtít od komedie?

    • 3.1.2007  11:28

    Pokračování jdoucí ve stopách úspěšného předchůdce, jen prvotní originální moment překvapení schází... Ovšem jen tak pro pořádek - věděli jste, že Michael Jackson je ufon? Já ano... :-) Podobné filmy: Muži v černém, Krotitelé duchů, Mars útočí!

    • 3.1.2007  11:22
    Pretty Woman (1990)
    *

    Čiroskvoucí esence kýče... Co jiného k tomuhle filmu taky dodat. Bílobílá pohádka pro dospělé, tedy spíše pro dospívající, kde pseudoromantika nahrazuje všechny ostatní složky filmu...respektive romance pro divačky telenovel... Hvězdička za estetický dojem z herců. (Možná lze jen pro zajímavost připomenout, že téhož roku mimo tohoto paskvilu prožil žánr romantické komedie i jeden ze svých nejsvětlejších momentů - australský režisér Peter Weir natočil totiž svou odzbrojující Zelenou kartu...) PS: Při reflexi nasazování tohoto filmu do programových schémat českých televizí lze dojíti k zajímavým závěrům - místní dramaturgové mají patrně za to, že je to vánoční film, proto ho pravidelně nasazují v období vánočních svátků...no nevím, snad na počest Máří Magdaleny...:-)

    • 2.1.2007  11:05

    Kdo by si kdy pomyslel, že adaptací atrakce v Disneylandu lze stvořit smysluplný a zábavný film...

    • 23.12.2006  21:26

    Filmová adaptace legendárního textu Josefa Škvoreckého se dočkala realizace pod vedením velezkušeného Víta Olmera v roce 1991 jako první československý soukromý snímek někdy od roku 1948. Už to je zápis do historie. Finanční prostředky do něj investovala firma Bonton a jak se později ukázalo, bohatě se jí to vyplatilo. Je to jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Románová předloha s erbovním hlavním hrdinou a Škvoreckého literárním alter egem Dany Smiřickým byla určitě hůře zfilmovatelná, ovšem scénarista (sám spisovatel, byť módní, Radek John) z ní vybral to vhodné k vizualizaci plus zachoval významovou podstatu románu - satiru vůči lidovědemokratické armádě za éry nechvalně proslulého ministra obrany generála Čepičky. Vít Olmer natočil bezesporu dobrý film, i když z odstupu času je na něm vidět řada nešvarů porevoluční kinematografie (a tvůrčích handicapů pana režiséra). Celý film pak doslova udělal a ostatní herecké představitele zastínil Miroslav Donutil ve své asi nejnezapomenutelnější roli... Podobné filmy: Černí baroni

    • 23.12.2006  21:26
    Dobročinný večírek (TV film) (1992)
    ***

    Zajímavý pokus o dramatizaci klasického díla Egona Hostovského. Podle mne ale neštěstím tvůrců bylo zvolení formátu televizní inscenace. Tahle kniha si zjevně říkala o celovečerní film. Jistě by pak i scénář tohoto snímku vykazoval vyšší kvality, než tomu bylo u tohoto pokusu...

    • 23.12.2006  21:19
    Sentiment (2003)
    *****

    Úžasný netradiční dokument o největším českém režisérovi Františku Vláčilovi realizovaný tak, že byla ,,zdramatizována" Vláčilova autentická zvuková nahrávka - rozhovor s tvůrcem filmu, tehdy ještě studentem FAMU. Kongeniální Jiří Kodet jako František Vláčil (nechce se mi napsat: hrající Františka Vláčila) s podobným prokletím složité solitérské fragmentované povahy, s obdobným vykořeněním stářím... Působivý černobílý obraz, zaměření na detail, jednotlivosti pokoje, minimalistický střih... Jen ta intermezza evokující Vláčilovské filmy mi tam nějak nepasovala...

    • 14.12.2006  22:06
    Nebát se a nakrást (1999)
    odpad!

    To se musel František Filip asi zbláznit, nebo co... :-(

    • 14.12.2006  22:04

    Svým filmovým zpracováním (kostýmy, dekorace, interiéry, architektura...) ryze německá pohádka, již si Češi díky koprodukci tak trochu mylně přivlastnili...

    • 14.12.2006  22:02
    Zralé víno (1981)
    **

    Filmová nástěnka státní propagandy 80. let. Perestrojka už visela ve vzduchu, tudíž na nepravosti již bylo možno poukázat, šejdíř však byl z města a kolektivizovaní zemědělci na něho společnými silami nastražili past... Pro Václava Vorlíčka zřejmá úlitba režimu. Škoda toho promarněného potenciálu, takových vynikajících herců na zmar...

    • 14.12.2006  21:59

    Velká středoevropská (úplně se mi chce napsat vysegrádská) koprodukce je ukázkovou promarněnou příležitostí a nenaplněním vysokých ambicí, které tento projekt jistě ve stádiu zrodu měl. Celkem slušná literární předloha, velmi renovovaný režisér, vysoký rozpočet, herecké hvězdy...a výsledkem je sterilní a fádní pohádka, která za srdce tedy skutečně nechytne... Režie silně kulhá, příběh je plný klišé, herci jsou tak nevýrazní (nostalgicky vzpomínám na éru Menšíkovy nezkrotné vitality či třeba nonšalantního Sovákova kralování...). A nejotřesnějším faktorem je ten příšerný dabing skoro poloviny všech postav... Smutné pokoukání...

    • 14.12.2006  21:58
    Létající Čestmír (TV seriál) (1983)
    ****

    Klasický český vorlíčkovský seriál...to už je téměř trade mark... A navíc: ,,Létající Čestmír létá tam a zpět. Já ho podezřívám, že zná jiný svět..." Inu, nostalgie... :-)

    • 14.12.2006  21:47

    Filmová mile humorně pojatá variace nestora československé pohádkové školy Václava Vorlíčka na klasické motivy Šípkové Růženky. Jak se budí princezny nese všechny rysy vysokého standardu režisérova tvůrčího rukopisu a jistě ne neprávem je tato pohádka ve zlatém fondu československých filmových pohádek a se železnou pravidelností se objevuje na českých vánočních obrazovkách. Nejen díky autorovi hudby Karlu Svobodovi, ale i době vzniku, je tato pohádka velmi podobná jinému pohádkovému hitu z dílny pana Vorlíčka - Třem oříškům pro Popelku... s bonusem neopakovatelného humoru Vladimíra Menšíka navrch... PS: V studiích genderových odbornic jsem se dočetl, že tahle pohádka je jednou z nejnebezpečnějších a nejtoxičtějších vůbec, jelikož princ políbí princeznu bez jejího předchozího souhlasu, čímž se dopouští čistokrevného sexuálního násilí! Děti by se na ni neměly tedy vůbec dívat! :-)

    • 13.12.2006  19:17

    Skvělá adaptace výjimečného románu Johna Steinbecka. Film, který dovede pohladit i rozplakat...

    • 13.12.2006  19:16

    Když jsem to viděl kdysi na začátku 90. let kdesi na satelitní televizi, nemohl jsem dlouho zapomenout. Nádherná blbůstka... A z Nicka Parka se již pomalu stával jeden z nejoriginálnějších animátorů světové kinematografie...

    • 13.12.2006  19:12
    Trosečník (2000)
    ****

    Novodobá robinzonáda, v níž nezapomenutelný byl především pan Wilson a pak samozřejmě Tom Hanks. Jen málo celovečerních filmů je postaveno pouze na hereckém umu jednoho jediného herce a Tom Hanks tuto one-man show uhrál skutečně se ctí...

    • 13.12.2006  19:11
    Pod povrchem (2000)
    ****

    Neprávem silně podhodnocený duchařský thriller velikána hollywoodské režie Roberta Zemeckise...

    • 13.12.2006  19:05

    Zběsilá podívaná. Svižná a překvapující. Ale vysoko hodnotím pouze první část filmu...ta druhá - ,,upírská", po chvíli a prvotním šoku a překvapení vyznívá do ztracena jako nudná slátanina. Za tu bych dal stěží jednu hvězdičku... Vůbec nějak nechápu ono nesmyslné spojení tak odlišných a mimo hlavních hrdinů zcela nesouvisejících částí... Po svižné ,,Tarantinovské" gangsterské road-movie přijde náhle bez jakékoliv vnitřní souvislosti špatný béčkový upírský horror... Prostě jsem tenhle synkretismus moc nepochopil. A s přibývajícími hromadami těl rozmašírovaných vlkodlaků se i docela dost nudil... Taková špatná béčková manýra...

    • 10.12.2006  00:40

    Ano, myslím si, že že tohle je nejlepší filmové dílo všech dob. Strčí jistě do kapsy historickým žebříčkům často dominujícího Wellesova Občana Kanea či na tomhle serveru momentálně vévodící Darabontův vězeňský opus Vykoupení z věznice Shawshank, pojednání v podstatě na stejné téma. Téma svobody, hledání jejích hranic a přijímání konformity života společenství, ve kterém žijeme, či ve kterém jsme NUCENI žít. Osobně mám radši třeba Jarmuschova Mrtvého muže, ale ten je pouze pro výlučné publikum. Formanův majstrštyk je však natočen tak geniálně, že osloví v podstatě kohokoliv. Je to postmoderní umělecký fenomén jako třeba Jméno růže - úžasná detektivka, v které si ale sofistikovaný čtenář najde mnoho obohacujícího, což ovšem čtenář povrchní s lehkým srdcem přehlédne a oželí. Stejně funguje i Formanův strhující film. Svobodomyslnost je tu konceptem, Miloš Forman vlastně točí o hippies, o revoltě proti dogmatické a ustrnulé společnosti, což je jeho celoživotní téma. Herecký koncert v podstatě všech zúčastněných herců (i neherců) v čele s Jackem Nicholsonem bere dech a dějová linka chtě nechtě zacloumá každým divákem. Forman nechává děj plynout a neodvratně se blíží katastrofa, která z povahy tohoto téměř antického dramatu vyplývá. Je to totiž jako život. A jako v životě se toho dalo jistě zkazit mnoho, ale lépe už se tenhle film natočit nedal...

    • 8.12.2006  11:49

    Jeden z nejkrásnějších, nejopravdovějších a zároveň nejbolavějších filmů, co jsem kdy v životě viděl. Naprostá existenciální dřeň. To už vlastně ani není umělecký film, ani stylizovaná výpověď o našem odcizeném světě, to je fungující odcizený svět sám. Příběh mladičké a prostinké dívky Bess, která si ve svém idealizovaném vnitřním světě vysní svatbu a vezme si člověka zvenčí, ze světa mimo její rámec, nomáda Jana, který pracuje na ropné plošině daleko od břehů pevniny, jíž obývá zamilovaná Bess. Ta chce silou své lásky prolomit dálku, co ji odděluje od svého milovaného manžela, a tak počne své vroucí modlitby věnovat pouze jediné žádosti - prosbě o brzký Janův návrat... V tento moment přichází první bolavé místo filmu - pokud její prosby skutečně vyslyší Bůh, pak je to Bůh zmaru a zla, pokud tak učiní osud, pak je i lidský osud nespravedlivý a slepý! Bess skutečně svého Jana přivolá zpět, ten se však vrací kvůli těžkému pracovnímu úrazu, který utrpěl na plošině a který ho připraví o vládu nad svým tělem a díky kterému ochrne. Další bolavé místo přichází vzápětí - prostota dívky se nevyrovná se zraněním nejbližšího člověka a její vědomí si ho začne klást za vinu. Silný křesťanský rámec (v jehož ortodoxii je přítomen i silný prvek masochismu - viz např. tradice pochodů ukřižování či celibáty a půsty) jejího života ji velí za hříchy se kát a trestat se... Jako trest Bess proto přijme úlohu symbolické Máří Magdaleny, tedy nevěstky, která se za trest propůjčuje námořníkům. V nedalekém přístavu pravidelně kotví loď, kam místní prostitutky odmítají chodit...předchází ji totiž pověst toho nejhoršího sexuálního zacházení motivovaného různými sadistickými perverzemi. Krize v manželství Bess a Jana se zoufale prohlubuje (Jan navíc po Bess žádá, aby naplnila svůj domnělý chtíč stykem s jinými (zdravými) muži) a tak Bess podstupuje poslední krok k domnělé záchraně - nechá se převézt na prokletou loď... Lars von Trier tu buduje stavbu velké moderní tragedie plné různorodých symbolů (sama odlehlost a rozervaná krása skotské krajiny; síly moře; symbolická křehkost lidskou rukou opovážlivě sestrojené těžařské plošiny, kde se určuje osudový dějový zásah - další děj determinující zranění člověka; sama Bess a její psychická rozpolcenost, jsou její rozmluvy s Bohem projevem víry či šílenství?), navíc ale zapojuje do běhu filmu i účastnění diváka, nejde mu ale naproti (očištění zvony na konci filmu je neadekvátní citům během filmu prožitým), jde spíše skrze něj a přes něj. Z podstaty filmu nejde se s Bess neztotožnit, nejde se citově neangažovat, nejde jen sedět a sledovat, to by člověk již dávno odešel či přepnul. Prolomit vlny je film jdoucí proti kulisovému poslechu, proti trendu televizní obrazovky permanentně běžící v pokoji plném hovořících lidí, film doslova rvoucí se o vaše emoce tím, že se táže po otázce smyslu a významu života člověka a téhož člověka v celé jeho holé podstatě ukazuje a zobrazuje. Film o křesťanství? Film o symbolice víry? Film o lásce? Nevím...Ale silný a hluboký vskutku je... Podobné filmy: Rodinná oslava, Umění plakat

    • 3.12.2006  12:28

    Velmi dobré postkatastrofické sci-fi, ale na Spielberga se mi to přece jen zdá trochu málo... Tenhle thriller je nevyvážený, hlavně druhá polovina postrádá gradaci a napětí, a scény ve sklepení s cizím mužem, který prchající dvojici poskytl dočasný azyl, místy až vysloveně nudily... Hlavní problém ale asi bude z dnešního pohledu již v poněkud slabším scénáři podle klasické předlohy H.G. Wellse. Některé věci mi jako divákovi z 21. století prostě vadily... Přesto si Spielberg touto adaptací ostudu neudělal, je vynikající vypravěč i řemeslník a to je z filmu hodně cítit. Plus vizuální stránka - ta depresivní temně rudá postkatastrofická krajina vyvolávala skutečně stísněný dojem. Válka světů je dobrý film, ale k dokonalosti mu ještě cosi chybí... k inspiraci se stačí podívat třeba na Darabontovu Mlhu... Podobné filmy: Mlha, Potomci lidí, Monstrum, Znamení

    • 2.12.2006  22:01

    Tak takový film tady už dlouho nebyl... Politická nekorektnost z něj přímo srší. Borat je ale předně geniální komedie - skoro hodinu a půl téměř bez hluchých míst, to se přece vidí málokdy. Navíc restituování zlatých časů němé grotesky (Borat je skutečně cosi jako novodobý Chaplin) spojením s mystifikacemi a stylizací show skryté kamery, kde ovšem gagy nejsou samoúčelné a mají nějakou sociologickou hodnotu a vnímavému divákovi napoví leccos o světě nejenom v Americe, ale i kolem nás... Tenhle film však není jenom komedií, ale i docela zajímavou, až polodokumentární, studií mnoha zásadních (a jinde ve filmu i v umění povětšinou tabuizovaných) témat. Za neustále a pečlivě střeženou maskou politické korektnosti naší společnosti se skrývají přesně ti běsi, které odhaluje ,,kazašský" reportér Borat. (Jen se rozhlédněte u nás - dnešní děti si ještě pořád nadávají do ,,židů", ačkoliv v životě žádného živého neviděly, na pražskou Slavii se stále pokřikuje ,,Jude Slavia" ... ) Jak řekl metaforicky Borat (Sacha Baron Cohen je sám původem Žid) - xenofobie je stále v nás. Jsme stejní jako před desítkami i stovkami let, akorát to lépe a dovedněji maskujeme... Výborný film. Dženkuji! (Zajímavá je také stylizace filmu i hlavního aktéra samého - dohady o autenticitě snímku i jednotlivých skečů jsou pasé - Sacha Baron Cohen je takový novodobý Andy Kaufman, rád prostě kohokoliv včetně diváků mystifikuje a tahá za nos...) ____________ Resume: Borat se vysmívá stereotypům a stereotypnímu myšlení, nezdravému zastydlému patriotismu, konvencím a prudérnosti (kolik lidí pobouřila kupříkladu scéna dvou nahých mužů...), lidské hlouposti a povrchnosti (Pamela...), dogmatickým omezením (feminismus, sektářství...) ... obecně současnému americkému způsobu života... Proč právě jemu? Protože diktuje a ovlivňuje zbytek světa... PS: Český dabing je neuvěřitelné zvěrstvo, vyhněte se mu obloukem. Borat se prostě MUSÍ vidět v originálním znění!

    • 27.11.2006  00:06
    Dogville (2003)
    ****

    Klasická stavba odkazující k antickému dramatu se širokým záběrem expozicí počínaje a katastrofou konče, je vyprávěna v tomhle experimentálním filmu dánského režiséra Larse von Triera v rozvolněných intencích filmařského manifestu Dogma 95. Z manifestu vycházející Lars von Trier, který tak očesal svou filmovou produkci o vše přebujelé a přebytečné, v tomto případě to znamenalo, že zavrhl natáčení v nákladných exteriérech i interiérech a celý film natočil v jakési obrovské ztemnělé hale, jejíž černé pozadí evokuje divadelní scénu a kde nejsou ani žádné kulisy, ty byly nahrazeny bílými čarami na podlaze, které symbolizují domy, ulici, zahradu a dokonce i psa, jehož štěkot se ve filmu sice ozývá, ale jeho fyzická existence byla nahrazena pouhým bílým kruhem na asfaltu... Tedy čistě divadelní mizanscéna. Ale přesto tvůrce filmu sáhl při obsazování rolí po Nicole Kidman, prvořadé hollywoodské star, která ovšem pod jeho vedením podává strohý, velmi ukázněný herecký výkon, očesaný o veškerá mainstreamová herecká klišé. Celé toto novodobé antické drama je zasazeno kamsi do dvacátých či třicátých let v USA a vestavěno do archetypu klasické filmové gangsterky. Co ale především ční z tohoto filmu, je morální směrování hrdinů a hlavně stěžejní protagonistky a otázky týkající se viny. Jakási postmoderně sofistikovaná filmová variace na Dostojevského Zločin a trest. Pro diváka velmi namáhavé, komplikované a šifrované, více divadelní než filmové dílo, vyžadující divadelní pozornost a divákovu ochotu a um pracovat se symboly, náznaky a četnými aluzemi. Navíc velmi složitá stavba textu již ve scénáři a sice nekomplikovaný, leč symbolistní děj, dělají z tohoto filmového experimentu Larse von Triera film, který není určen pro běžného diváka v kině. A to je možná jeho jediná slabina...

    • 27.11.2006  00:02

    Další odvážný experimentální, ale nejen proto vynikající, film dánského mága Larse von Triera. Překvapivé propojení klasické stavby dramatu s žánrem televizního ,,dojáku" tedy formátem soap opery (mýdlové opery) a to celé navíc proložené muzikálovými intermezzy. Tuhle nezvyklou stavbu filmu Trier rozdělil na dva vyvážené celky. První polovinu, hlavně kvůli kameře, velmi roztěkané, až dokumentární, snímané z ruky, což Trierův tvůrčí záměr přesně splnilo (divák tak má být přesvědčen o autentické výpovědi díla), ovšem běžný filmový divák ale jen těžko stráví (skoro hodinová expozice je poněkud dlouhá) a druhá část díla, uvozená prvním muzikálovým vstupem, který je, jakož i ostatní muzikálová intermezza, v kontrastu se zbytkem nasnímaného filmu odlišně barevný a obsahuje další sémantickou i estetickou rovinu filmu. Melodramatický až bulvární příběh české emigrantky v podání vynikající a přesvědčivé islandské zpěvačky Björk, jejíž postava emigruje v padesátých letech z Československa do Spojených státu hlavně kvůli tomu, aby zachránila svého syna před prokletím dědičného jha slepoty, jímž ona sama trpí (a přechází tak přímo nabízející se politický rozměr oné doby), je záměrně postaven tak, aby doslova ždímal divákovy city a vymámil nejednu slzu na jeho tváři. Lars von Trier ovšem tuto ,,pokleslou " zábavu prokládá barevnými muzikálovými čísly, které zhmotňují představy a sny hlavní protagonistky a které posouvají významovou složku do dalších pater. Barevnost těchto hudebních vsuvek je sama o sobě velmi zvláštně zvolena. Natónování na úroveň barev televizního materiálu sedmdesátých či osmdesátých let, barvy vyvedené naschvál mdle vytváří v muzikálních číslech jakýsi zvláštní pocitový odér, odér nostalgie archetypu společného všemi sdíleného televizního světa... Výborná choreografie tanečních čísel, které jsou vždy situovány do všedních, neuměleckých míst (tovární hala, železniční trať, soudní síň, vězení...) a nesou v sobě sdělení, která se navyšují na obecně vedenou dějovou linku (Selma si materializuje zvuky továrny v kreacích tanečních figur; odváží se k milostné avantýře s místním mužem, jenž se jí vytrvale dvoří a kterého v reálném světě odmítá) a toto propojení působí velmi sugestivně. Co vyšlo Larsu von Trierovi asi nejvíce, je herecké obsazení tohohle filmu. O Björk asi mluvit netřeba, ta podává přesvědčivý strhující výkon, ale i další role jsou obsazeny velmi přesně. Peter Stormare, vytržen ze své typické role podivínského násilníka, tak typického pro filmy bratrů Coenů či aktuálně třeba pro seriálu Prison Breake, podává přesvědčivý výkon v roli maloměstského amerického prosťáčka, který se nesměle uchází o hlavní hrdinku Selmu, David Morse v roli pro kolizi dramatické složky velmi zásadní postavy, souseda - policisty, Cara Seymour v roli typické středostavovské Američanky, jeho manželky, to všechno představuje vhodně namixovaný herecký koktejl. Úžasné emoce budící postmoderní synkretické dílo... (PS: Nás Čechy tenhle film bohužel trošku škrtí...neb všichni máme něco uloženo v našem kolektivním podvědomí a ryzost ,,slovanského" křestního jména Selma či Oldřich Nový podobající se spíše Fredu Astaireovi to tedy rozhodně není...)

    • 25.11.2006  01:34
    Nebe a země (1993)
    ****

    Jeden z polozapomenutých filmů Olivera Stonea, který ovšem své nesporné kvality má...především pro své silné protiválečné vyznění... I když jde jednoznačně o nejslabší kus ze Stoneovy vietnamské trilogie (přemíra patosu, melodramatičnost atd.), stále je to v kontextu žánru válečných filmů velice nadstandarní snímek... Podobné filmy: Četa, Lovec jelenů, Apokalypsa, Olověná vesta, Oběti války, Tábor tygrů, Narozen 4. července

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace