Radek99

Svým vyzněním spíše ,,televizní" film o holocaustu, který ovšem nenaplňuje vysoká očekávání vážící se k závažnému námětu a vše chvályhodné pohřbí svým (k charakteru filmu se zcela nehodícím) happyendem. Ten zjevný rozpor - skutečně silný námět x průměrné ,,televizní" zpracování posunuje snímek do kategorie konverzačních dramat a bohužel (zvláště ke konci filmu) se pohříchu už jen plácá suchá a prázdná sláma. Navíc povinný happyend zvýraznil linii klišé jak z červené knihovny. Podobné filmy: Pianista, Schindlerův seznam, Poslední vlak, Všichni moji blízcí, Musíme si pomáhat

Čínská velkovýpravná obdoba archetypu o zakázané lásce mezi Romeem a Julií, se zakomponovaným rastrem povrchnosti, geniálními choreografiemi, prvky kung-fu baletu, východní asijskou akční onanií, partnerským trojúhelníkem, místy až erotickým dusnem, balancováním mezi matriarchátem a patriarchátem, posmutněle podzimní pastelovou krajinou (která se v závěru symbolicky promění v zimní), naprosto dokonalou mizanscénou, pohádkově primitivním dějem a skutečně skvostnou vizuální stránkou, která nakonec všechny neduhy tohoto velkodíla zachraňuje... Nudu a obsahovou prázdnotu ale úplně dokonale nezakryje... Podobné filmy: Hrdina, Tygr a drak

V hledáčku tvůrců jsou tentokráte špionážní filmy a lokalizací do Londýna zjevně upomínají k agentské elitě - Jamesu Bondovi. Po pár minutách děje ale tenhle soud poopravuji - potrefeným agentem by byl spíše Johnny English, kdyby nebyl natočen až o 6 let později... Muž, který věděl příliš málo (aluze upomínající na slavný Hitchcockův thriller) je zajímavě stylizovaný film se skutečně velkým potenciálem (především Bill Murray) a obrovským očekáváním, který ale bohužel zůstal (podobně jako již zmiňovaný Johnny English) stát někde na půl cesty ke skutečné filmové události. Místy vtipný je, Bill Murray potvrzuje, že je opravdu mimořádným komikem, ale chybí mu to nejdůležitější - režisérské vedení nějakého skutečného režijního génia (a že jich Bill Murray už poznal...) a mnohem lepší a propracovanější scénář. Sám to rozhodně nemůže utáhnout, i když se hodně snaží...

Susan tropí hlouposti...ale je to spíš už jen nostalgicky roztomilé (Rezonuje tu ještě éra němé grotesky, její normativ je na filmu možná to nejlepší...), než k popukání vtipné, jak to bylo původně coby crazy komedie jistě zamýšleno... Komický náboj trochu vyprchal. Já navíc nemám pro tenhle typ filmů slabost...tato dobová žánrová poetika mne nechává víceméně chladným...

Druhá epizoda nemálo výjimečného televizního zpracování Sherlocka Holmese mne, musím přiznat, popravdě trochu zaskočila. Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji spíše parodii na Sherlocka Holmese, než že by šlo o adaptaci vážně míněnou. Malý příklad: Sherlock k hlavnímu padouchovi: ,,Odhoďte nůž, nejsem ozbrojen!" Profesor Moriarty nůž skutečně odhodí, načež dojde k neuvěřitelnému, slovy těžko popsatelnému, zápasu muže proti muži... :-) A profesor Moriarty evidentně vyniká v zápase řecko-římském... :-) Je to staromilské, ale je to i hodně podivuhodné...podivuhodné zpracování...

Snímky pro mladé jdou všechny stejnou cestou. Tahle teenagerská komedie se sice vydává po objížďce, ale stejně v ní zůstavá většina výmolů a nerovností, které drncají i na tahu hlavním. Interstate 60 se vyvarovala sice nejběžnějšího rigolu, naštěstí je totiž docela chytrá, ale dál už to s ní jede z kopce - podobenství o současné Americe plné klišé (červené BMW, město právníků, stopařka nymfomanka, droga Euphorie...), scénář průhledný a očekávaný, hlavní hrdinové a hrdinky jakoby vypadli z nějakého módního časopisu, romantická zápletka na úrovni teenage-pohádky... Jediným skutečným kladem téhle až příliš primitivně alegorické road-movie zůstává tak Gary Oldman a místy docela humorná složka. Interstate 60 je až příliš determinována svým cílovým divákem, širší cílový záběr by jí hodně pomohl, každému však, co jeho jest... (Kdybych měl ale osobně volit zdařilou teenagerskou komediální romanci, sáhl bych raději po 50x a stále poprvé...)

Problémem Futuramy se začíná pomalu ale jistě stávat formát celovečerního filmu... Není to vysloveně propadák, ale tenhle původně vynikající seriál na celovečerní formát prostě nemá... Osobně se mi ale zdálo The Beast with a Billion Backs o chloupek lepší než předešlý Bender's Big Score, co to však znamená ve výsledku? Více nezáživných pasáží, než by bylo na animovaný seriál založený na principu situačního humoru zdrávo... Podobné filmy: Futurama: Bender's Big Score, Simpsonovi ve filmu, South Park: Peklo na Zemi, South Park: Imaginationland, Family Guy Presents: Stewie Griffin - The Untold Story

Průměrná groteska Stana a Olivera, která je založena především na motivu banánové šlupky a následného podklouznutí (víceméně do obrovského šlehačkového dortu) a klasické a příznakové variace na peripetie s klobouky, kde se dá ale spatřit i zajímavý Chaplinovský motiv problematického pojídání neposedné třešně či trocha společenské satiry zaměřené proti snobským manýrům zbohatlíků... Vrcholná groteska Laurela a Hardyho to ale v žádném případě není...

Značně nevyvážená groteska, která se ovšem díky své druhé části stala nesmrtelnou. První půle (boxerský zápas) je ovšem fádní a z dnešního pohledu téměř nudná, nezasmál jsem se snad ani jednou, to ovšem jen do chvíle, kdy Oliver Hardy odhodí slupku od banánu, po níž vzápětí uklouzne poslíček s náručí dortů a jedna z nejslavnějších kaskád gagů začíná... Šlehačková bitva patřila k zaručeným proprietám úspěšné němé grotesky, ta z Battle of the Century je ovšem famózní...radost pohledět... na svou dobu normotvorná scénografická akce...volně mi to asociovalo nějaký avantgardní balet :-) Skutečná filmová Šlehačková revoluce...

Nesnáze dvou detektivů jsou jednou z prvních velkých úspěchů ikon němé grotesky Stana Laurela a Olivera Hardyho. Již z téhle krátké, sotva dvacetiminutové, černobílé klasiky je patrné, jak obrovským komediálním talentem tihle dva (stále ještě spíše mimové než herci) oplývali. Splňovali všechna kritéria úspěšného komika - anomální vizáž, hypertrofované mimické svalstvo (zvláště Stan při jeho typické grimase pláče...) a excelentní fyzickou přípravu, nutnou k natáčení scén plných skoků, přemetů, pádů, honiček, rvaček... (dnes si asi málokdo při sledování těch němých karambolů uvědomí, jak moc muselo jejich natáčení bolet) Dějová synopse je až primitivně prostá, plná logických kolapsů a nesmyslností (soudce schovávající se ve vypuštěné vaně je vrcholem...), ale to k němé grotesce patří, netřeba se nad tím pozastavovat. Výtečná je scéna na hřbitově, kde Stan ,,bojuje" se svým vlastním stínem, stejně jako motiv záměny klobouků. Tam už je výjimečnost naší dvojice zcela zjevná... Nesnáze dvou detektivů nejsou ještě vrcholem bohaté filmografie Stana a Olivera, později natočili spoustu lepších a humornějších filmů, ale bavit se spolehlivě budete...