wampilenka

Exorcismus na charismatickém setkání = vymítat čerta ďáblem. Bohužel. Bod dávám za "zrnka pravdy". A teď vážně: Sancte Michael Archangele, defende nos in proelio...

(1. série) A ano, i po 2. sérii nechávám 5*. Vůbec mi nevadí, že se schémata opakují, to k tomu patří. Baví mě retrodesign hlavních záporáků. Baví mě, jak se vyvíjel vztah mezi Doktorem a Rose. Baví mě odkazování v rámci seriálu i mimo jeho rámec. A velice se těším na pokračování.

Ohromena hudbou a vizuální vymakaností.

Příběh samotný dobrý, srdceryvný a ponurý, ale... co ta glorifikace Ghándího na konci? Zdálo se mi to, nebo byl bělejší než ostatní, že dokonce zářil? A ten výběr jeho promluvy... o Ghándím mnoho nevím, musím se případně dovzdělat, ale tím, jak byl "použit" (jako emblém?), získává film děsivě pravdoláskařské vyznění.

Bída kurtizán.

Pro tento film neexistuje na csfd v hodnocení žádná kategorie. Nepopsatelný dno.

Kladně hodnotím, že žádná postava si nezaslouží kladné hodnocení. Ani propojení prvků historizujících a nápadně současných nebylo špatné. Proč ale vizuální stránka, která na sebe strhává pozornost tak, že příběh (sám o sobě komplikovaný) působí jen jako důvod pro to, aby byla nasnímána další cingrlata?

Všechny dobré nápady jsem už viděla nebo četla někde jinde, takže smůla. Hvězdička za připomenutí těchto.

Aby si divák užil žánrový film, musí přistoupit na jisté (třeba i dobově podmíněné) zákonitosti. Možná že čím víc podobných filmů viděl, tím snáz se mu to daří. Moje potěšení ze snímku škobrtalo. Těžko se mi přehlížel způsob hraní, dialogy. Úvodní znělka mě spíš pobavila. Tyto potíže se ale postupně rozplynuly v naraci. Co se ale nerozplynulo, byl problém s rozložením dobra a zla, ačkoli i to je zřejmě zase záležitost žánru a doby. Což o dobro, s tím to mohlo být provedeno pěkně, v pevnosti Bravo nebyl důvod myslet si, že Jižani jsou víc klaďasi než Seveřani nebo naopak, takže by si divák býval mohl i trochu zaváhat, ale abychom náhodou neváhali příliš, hned od začátku nám bylo naservírováno, kdo jsou ti zloduši, a že jsou mimo pevnost. Vadilo mi, že Indiáni jsou automaticky a nemotivovaně ti zlí, a že když už bílý muž potřebuje protivníka, nepostaví se bytosti obdařené rozumem, ale anonymizovaným postavičkám, které buď vydávají skřeky, nebo dělají posunky. Aspoň že obstojně střílejí. Děj filmu je izolován od všech ostatních historických událostí, kromě války Severu proti Jihu, ale přesto prostor Ameriky a Indiáni na koních asociují ještě jiné příběhy z dějin, které by mohly trochu zpochybnit, že zlo = Indiáni. Film si je ale drží od těla.

Trochu moc equus ex machina.