numeromis

Paráda. :-D Jeden z nejlepších dílů, Randy a Cartman to zase táhnou. Vyřešení incidentu ve třídě geniální. :-D

Mohu popsat dojmy přímo z 12. řady v divadle ve Vegas... I rok po tom se mi vyplavuje adrenalin a ruce se mi nad klávesnicí třesou ve strachu z toho, že žádným slovem nedokážu dostatečně vyjádřit svůj úžas a vzdát dostatečnou poklonu všem tvůrcům a hercům. Naprosto fenomenální zážitek nejen od začátku představení, ale od prvního kroku v sále, kde si přejete, aby jste čekali dny, než představení začne a vy měli dost času kochat se a zkoumat vlastní svět konstrukcí, postav, zvuků, kterými divadlo tepe a žije. Ta atmosféra a zázračná vůně vás drápy popadne za celé tělo a ponoří do světa nekonečných možností... Nejkvalitnější světoví herci, artisté, choreografové, zvukaři a zkrátka úplně všichni předvádějí něco naprosto nadpozemského až si opravdu říkáte, že ty kousky ani nejsou v lidských možnostech. Představení, kterému, když ho bych neviděl na vlastní oči, neuvěřím, že je schopné navodit takové pocity, aniž by člověku do žil napumpovali 4 litry morfia a nechali spadnout do sila s kokainem. Životní zážitek. Bohužel, podle některých, kteří tu dali za jednu hvězdu, je vidět, že party kočovných zlodějů, tyranů zvířat, švindlířů a mrzké lůzy, která ve městě každého z nás neomylně pětkrát do roka polepí každou lampu veřejného osvětlení, mnoha lidem zcela znetvořila chuť porozumět umění pravého cirkusu. Jakoby snad kvůli slizkému Sobotkovi, Dolejšovi nebo Haškovi, kteří před volbami civí z každého parkoviště u Kauflandu, nebyl dobrým politikem ani sám pan Tomáš Gariggue Masaryk. Tedy Cirque du Soleil mezi cirkusi...

Člověk nemusí být od přírody dobrodruch, aby ho přístup Alexandra Supertrampa chytil za srdce. Inspirativní příběh o muži, který v sobě nemusel dlouho hledat sílu vzbouřit se všemu, čemu se většina z nás nedokáže postavit celý život. Tím, že nejde o revoltu odpadlíka, ale inteligentního člověka, burcuje v divákovi vlastní sen o absolutní svobodě a správnosti jeho rozhodnutí. Kéž by Aljašky byla kousek blíž a zítra se nemuselo do práce...

Krásná adaptace knižní předlohy. Jedno z mála děl, u kterých si troufám dát výbornou především za casting. Klučičí pětka je tak přirozená, že ty všechny lumpárny jistě před kamerou nedělali poprvé. Větší strach než z roztrhaných nových kalhot mají kluci samozřejmě z toho, že u jedné té společné vylomeniny budou chybět. Jako všichni my, kteří jsme vyrůstali venku a ne u počítačů a tabletů... My, malí Bajzové. :-)

"Ne, to byl Vů, kdo mi ho pochcal." :-) Příběh o jednom velkém nedorozumnění, znečištěném tepichu, lenosti, chudém milionáři, německých pornohercích, silně vaginálním umění, vzpomínkách na Vietnam a tomu všemu nadřazenému bowlingu. Napsané na papíře to vypadá jako neukočírovatelná směsice, ale přesto každým cloumem perfektní filmařská práce. Dle mého John Godman v životní roli a skvělý Jeff Bridges, jehož dude styl se líbí i konzervativnímu Texasanovi, kterýmu se obyčně nelíbí vůbec nic. Jednoduše "Moc pěkná kuna." :-)

Jako malý jsem dostal tričko s gumovým potiskem hlavních postaviček, aniž bych film viděl. Shlédnul jsem ho až ve svých 24ti letech. To tričko jsem neměl rád, protože na mě ty postavičky nepůsobili vůbec sympaticky. Ale hned po prvním shlédnutí jsem se do nich zamiloval a našel si k nim cestu stejným způsobem, jako Woody k Buzzy Rakeťákovi. Krásně natočené, neagresivní dílo, které doufám, budou mít jednoho dne rádi i moje děti.

I když se od The Interview díky režii a velký mediální masáži dá čekat vyhypeováná komedie lehce fekální úrovně, dokáže ten film držet krok se všemi věcmi, do kterých šije. Závěr by šel určitě natočit jinak, ale možná právě takhle to Kima bolí nejvíc. A i to je jedna z věcí, o kterou jde... I když "pouze" ***, příjemné překvapení.