vilanella

Neodvážím se počítat kolikrát viděno. A určitě ne naposled, jelikož jsem záhadu stále zcela nerozluštila. A když už myslím že ano, vzpomenu si na nějaký detail který mou logiku opět vyvrátí a jsem tam kde jsem byla, prostě na začátku. Tenhle film miluju. Když nemůžu usnout zkouším rozplétat nit místo počítání oveček. Navíc vizuálně zcela pohltí.

Oceňuji originalitu příběhu. Po všech pokusech o filmové ztvárnění Alenky z nichž ani jedno nedokázalo vystihnout ten původní literární kraj divů je tohle naprostá jednička.

Další z mých oblíbených propletenin. Drsné, depresivní prostředí ulice střídá ještě drsnější a depresivnější prostředí luxusního bytečku, psí táta který není nic než predátor nakonec narazí na svého dvojníka v psí podobě. Silná káva.

dějová linie procházející jako střela několika na sobě na první pohled nesouvisejícími příběhy. Maličkosti, které mění osudy lidí z opačných konců světa. Kdyby tak věděli. Mám ráda tyhle propletence.

můžu vidět kdykoli, obzvláště po pěkném večírku. Jedna scéna lepší než druhá, skvěle zahrané, halucinace se téměř derou z obrazovky na vás ven, sic oba sjetí od začátku do konce, pořád je to jedna velká jízda a ne žádná depresivní fetácká mizérie, navíc dobové prostřihy prohlubují celkovou atrmosféru, k tomu super soundtrack... ale chápu že ne každý pochopí

viděla jsem jen pilot, pobavila se. Zaměřeno na ženy v krizi středního věku, jiné věkové či genderové skupiny to nemůžou pochopit a pravděpodobně jim to bude připadat jako slátanina. S.J.P. jako totální menopauzní kráva, popravdě v téhle roli mě baví víc než Carrie Bradshaw.

Tak nevím, ale jako horor mi to moc nepřišlo. Nejhororovější mi připadali ti přeslazení rodičové - pěstouni, těch bych se bála nejvíc. Co se týče snu, naprosto mimo realitu, tohle se přece nikomu nezdá. Alespoň mé sny se neodehrávají doma v obýváku. Nejdřív rozcajdané, pak šup šup rychle se vším hotoví, až na jedno - kam se poděli všichni ti co je sežrala noční můra? just disappeared?

Měla jsem docela strach, nespoutaný django mě dost otrávil. Nejdřív Tarantino úplná bomba, potom mi ty jeho filmy začaly připadat jako snůška za každou cenu našponovanejch vykroucenejch keců, za který by člověk v hospodě normálně dostal přes hubu. Ale tohle šlo, bylo to dobrý (i když ty šroubovaný řečičky zas, ale to je už asi jeho trade mark). Na kino předlouhé, v pohodlí domova si to člověk užije víc. V podstatě komorní drama, i dkyž okořeněné pár brutalitkama, které tomu doidají šťávu. Jen ten konec mě zklamal, přežili dva (pro mně) nejméně sympatičtí hrdinové. Pro příště to dost řečí Quentine a trochu to zkrať!

Překvapivě se zřejmě začaly točit westerny na které jde koukat. Užila jsem si to (přiznávám že doma, tak dlouhé filmy kině fakt nedávám). Naturalistické, syrové, děj i atmosféra, pořád přemýšlím jak natočili tu scénu s medvědem. A Leonardo je pan herec, smekám (a odpouším mu Titanic). Nechci se v tom dál nimrat, nezaslouží si to, ten film, stojí za to ho vidět.

Od začátku jsem nečekala nic extra, ale že to bude až taková hrůza.... Dvojice hlavních hrdinů na mě působila od začátku maximálně nesympaticky, jak se neustále pitvořili do kamery a předváděli to svoje umrněný štěstíčko, že jsem jim od prvního okamžiku přála, aby se jim stalo něco fakt strašného. A dočkala jsem se - strašné nudy a pár směšně působících hororových vykrádaček. Možná z toho měli udělat komedii. Nekoukatelné.