tatopulos

Mám pro tuhle kriminálku slabost.

Už to množství závěrů si zaslouží čtyři hvězdy:-) Dostih, Záchvěv strachu, Láska z pasáže, Pěsti ve tmě. Ještěže tyto kvalitní filmy Soukup natočil. Zbytek jeho filmů totiž končí v Modravě.

Opravdová detektivka, musíte si všímat zdánlivých marginálií /já si klíčových maličkostí poprvé nevšiml/. Scénář napsaný tak, že předvídá, že film bude sledovat inteligentní divák, který bude několik kroků dopředu a zná schéma dedektivek /já nebyl/. Na české detektivky nečekaná psychoticko-obsedantní hudba a posedlost Jirky Adamce + jedno detektivní překvapení.

Zřejmě nejhorší Allenův film. A nevím, jestli by se Woody uživil psaním mýdlových oper. Zvláštní, že Allen vložil do postav tolik předsudků a stereotypů, mnohamluvnosti, ale nikam film neposunul. Žádný humor, ale ani nic silně tragického, jak je u Woodyho filmů zvykem se nekonalo. Jediným překvapením na tomto filmu je diktování šedi,povinné banálnosti, tisíckrát viděné milostné krachy. Postavy milující sex a bohatství, to je něco vskutku nevídaného. Nemůžou se postavy třeba změnit ? / kupř. Jasmínina sousedka, nebo její buranský přítel/. Není příliš pohodlná a předvídatelná Jasminina metamorfosa ?/ Čím jsou vůbec postavy ve filmu významné ? Kdyby se vyškrtaly vůbec nic by se nestalo... Bunuel říkal, že i v nejhorším filmu se dá najít alespoň jedna dobrá myšlenka, zamyslím se, třeba nějakou najdu:-)

Nemůžu si pomoct, ale našel jsem v tom skrytou propagaci křesťanství. Co je křesťanství, o tom vypovídají světové dějiny - dobývání Ameriky Kolumbem, inkvizice, rekatolizace, klerofašistické režimy /Franko, slovenský štát, Nečasova vláda- církevní restituce.../ Takže propagace "Slova" není nic pro mě. Křesťanství a humanismus se mají k sobě jako oheň a voda. Udělat z lidí otroky to se podařilo křesťanské manipulaci na výbornou. Není tento film taky pouhá skrytá křesťanská manipulace ?

Světová a americká historie, o které se u nás moc nemluví. Je to děsivá minulost /50. léta jako synonymum hrozby jaderné války a sebezničení, pronásledovalo lidstvo další desetiletí skrze bláznivé paranoidní šílenství dvou velmocí, o to horší, že představy jsou hrůznější než okamžitý nukleární zánik Země/. Ale na takové interpretace dějin, jsme si už zvykli a nepřekvapí. Jaderná minulost dál pokračuje, z prostého důvodu- "bůh je Američan". Amerika je hlídací pes "demokracie" a běda, kdyby tomu někdo nechtěl rozumět. SSSR se rozpadl, tudíž jediný správný systém je volný trh a nastal "konec dějin". Je to jiný a závažnější pohled na historii, o to cennější a silnější, že dokument natočil Američan, žádný snílek a propagandista /Přiznejme si, že Američané k sobě nejsou kritičtí, až na vyjímky- Little miss sunshine, bratři Coenové... / O jednostranném pohledu nemůže být řeč, Stone nezakrývá Stalinovy zločiny, je kritický k levicovému prezidentu Carterovi. USA se od 50. let staly koloniální velmocí, odstraňovaly demokraticky zvolené vlády. A nasazovaly svoje loutkové diktátorské vlády do Afriky, střední a jižní Ameriky, do Iráku... Stone nedémonizuje, ale hodnotí, porovnává a předkládá nová fakta. Eisenhower byl posedlý zbrojením, za jeho vládnutí byly zlikvidovány odbory, rozprášeno levicové hnutí. Každé jiné alternativní hnutí než oficiální pravicový konzervativismus bylo podezříváno z "komunismu" Churchill byl koloniální vládce, ale chtěl otevřít druhou frontu. Stone se zamýšlí nad alternativní historií, demýtizuje Reagana, z kterého se v Česku utvořil kult zachránce euro-americké civilizace a rodinných hodnot /a je po něm dokonce pojmenována ulice v Praze/. Ale byl to Gorbačov, který se chtěl dohodnout na odzbrojení. Reagan žil v pohádce hvězdných válek.. "Podivné" je pouze, že Stone sám připravil 10 autorský esejů, sám si klade otázky, ukazuje rozpory v jednání politiků a vůbec k tomu nepotřebuje nekritické a neomylné české pravicové historiky jako v historii Cs:-)

Hlavní mafiáni jsou nevěrohodní, proč jsou vlastně mafiány se nedovíme. Co je vzrušuje na mafiánském "podnikání" ? Vůdcům vesnické mafie nemůžu držet palec, spíš bych čekal, že jsou součástí nějaké malé dechovkové kapely :-) Silnou diskrétní elitu mocných nám Damiani neukáže. Franco Nero mi připomínal Terence Hilla, jednoduchá pseudo-jinošská postava bez charismatu. Tolik hlásanou mužnost jsem v něm ani v protivníkovi nenašel. Zmatené postavy a děj, hysterické projevy... Z malého prostředí periferie se nepodařilo udělat velký příběh jako v pozdější Damianově Chobotnici. Čekal jsem nepředvídatelný závěr, ale dočkal jsem se jen toho, co jsem čekal- vrahem je zahradník. 109 minut předstírání příběhu bez napětí. Hezká hudba

Fatalistický anti-romantický film plný beznaděje a nepřátelství. Snílek a ztroskotanec hlídač Koistinen se podřizuje zkresleným představám, které o něm má maloměstské okolí. Najít v tomto filmu přirozený úsměv a radost je jako věřit na UFO. Možná UFO existuje, ale nepřiletí... Nádhera, ještě lepší je film v kině.

"Ty, které jsme nevolili nám vládnou a ty, které jsme volili nemají skutečnou moc " heslo Occupy wall street A přesně o tom je tento film. Je to takové volné pokračování Wall street, plné nenávisti, opíjení se "individualismem", samoúčelné honby za penězi a mocí. Ukázková je scéna, kde si děti nejdříve společně hrají. Pak jim nabídne hlavní hrdina pc hry, děti zapomenou na ostatní a zabývají se pouze hrou, vnější svět jakoby neexistoval. Možná by podnázev filmu měl být- Kapitál : vládci loutek. Že nám vládne stát ? Nikoli, trh, ekonomické "efektivní myšlení", finanční elita diktují své zájmy státu...

Zapomenutelný film, který si s psychologií postav moc hlavu neláme. Všichni v podstatě chodí po špičkách okolo civilizačního uprchlíka Harrisona Forda... Z Forda se nakonec musí vyklubat "typický hollywoodský záporák". Ukázat postavu "delonovsky"rozporuplně po celý film, že s ní lze sympatizovat či ji alespoň chápat nebo ji "logicky" tiše nenávidět, to se Weirovi příliš nepodařilo. Jestli to Weir vůbec zamýšlel... (Scéna s plačícím Fordem na lodi to rozhodně nezachraňuje) A na "čistokrevné zlo" / typu dr.Schulze z verneovky Ocelové město / nemá Ford tu "krásnou charismatickou zvrhlost", kdy věříme, že zločin je smysl života a počátek všeho... A s nějakými alespoň podprahovými myšlenkami, to taky není slavné. Skepse a rezignace k člověku jsou zobrazeny "do větru" vyznívají jako pouhá marginální moralita /civilizace je zkažená, sebedestruktivní a Ford je stejný/. Weir se nezaměřil ani na nějakou neurotickou "bergmanovskou" výpověď, proč se Fordovi líbí ničení a tvoření. "Je to zkrátka v lidstvu !" šeptá Weir. Ani se nekoná mystika, záhadnost přírody, lidí, nepochopitelnost, otázky bez odpovědí jako ve Weirově Pikniku v Hankink rock. Když bych přihlédl k tomu, že se jedná o dobrodružný film, tak Pobřeží moskytů nemá ani přitažlivost verneovek...