Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (202)

plakát

Harpya (1979) 

Vizuálně dokonalý, temný a silně mrazivý animovaný film o tom, že někdy se nevyplácí pomáhat dámě v nouzi...Obvzláště, když ta dáma není dámou ale děsivou, hladovou a neústupnou harpyjí, která se rozhodně nemíní jen tak vzdát něčeho, co začala považovat za vlastní...i když se jedná o samotný život.

plakát

Head (1975) 

Experimentální animovaný autoportrét samotného tvůrce, v kterém, jak napovídá název, hraje především jeho hlava. Griffin vypráví, jak byla v dětství hladká, naivní a dětská, přičemž tehdy kreslil velmi detailní, propracované obrázky s psychologickými podtóny. Nyní, v dospělosti, je tomu přesně naopak, což názorně ukazuje morfující smrští jednoduchých kresbiček tváří. Za frenetického mixu zrychlených hlasů a místy až free jazzové hudby zároveň rozehrává v druhém plánu zběsilé animace své vlastní tváře v různých grimasách, vzniklé z větší části pomocí xeroxu. Tyto dvě linie, tedy reálná podoba i stylizované kresby, pak ve vzájemné symbióze dospějí do závěru, vracejícího se v mírné obměně na začátek filmu a symbolizujícího vztah mezi tvůrcem a dílem v různých etapách života.

plakát

Herkules ve středu Země (1961) 

Toporný kulturista Reg Park versus démonický Christopher Lee v dokonale stylové Bavově režii. Má první návštěva v italském subžánru zvaném 'sword and sandals' dopadla na výbornou. Hercules spolu se dvěma společníky podniká výpravu do Hádovy říše mrtvých, aby získal magické jablko, díky kterému může zachránit svoji lásku Deianiru z područí krále Licose. Cesta podzemní říší, která Herculovi klade do cesty nejrůznější překážky, je ztvárněna díky Bavovým kameramanským a trikovým finesám vskutku dokonale. Použití sytých barev, umělé mlhy a papundeklových dekorací působí díky vhodnému nasvícení a kameramanskému mistrovství velice atmosféricky, což obvzláště vyniká v závěrečném souboji s nemrtvými. Lituju toho, že jsem tenhle film neviděl v dětství, protože je hodně podobnej filmu Jáson a Argonauti nebo filmům o Sindibádovi, na který mám nejlepší vzpomínky. V pokročilejším věku už to člověk bohužel neprožívá tak jako v dětství. A ač nepředpokládám, že v této mnohadílné sérii potkám lepší film, určitě dám taliánskýmu Herculovi další možnost.

plakát

Hostinec na Temži (1962) 

opet edgar wallace, tentokrát nekdo vrazdí harpunou v mlhou zahaleném londýne - celkem nuda, a klaus je tam jenom chvili

plakát

Hrabě Dracula (1970) 

Další adaptace klasického románu Brama Stokera a tentokrát i velice věrná své předloze. Navzdory poměrně slušnému obsazení je to ale příšerná nuda. Holt Franco se nezapře...Jediné co stojí trochu za pozornost je Klaus v roli šíleného Reinfelda a Draculovo knír. Zřejmě zde byla snaha odlišit se od Hammerovské série, ta ovšem vyšla úplně do prázdna. Christopher Lee s knírem opravdu nepůsobí děsivě, spíš naopak...Ačkoliv mám tenhle žánr a tuhle dobu moc rád, ukrutně jsem se nudil, bohužel. A mimochodem, jakýmsi podivným řízením osudu to u nás vyšlo na VHS.

plakát

Il magnifico avventuriero (1963) 

Historicko romantické dobrodružství ve stylu všech těch Tulipánů, Cartouchů a jiných dobrodruhů zasazené tentokrát do Itálie. Jak známo, tento filmový žánr šel vždy nejlépe Francouzům a jelikož zde jde z větší části o italskou produkci, je nutné počítat s tím, že Il magnifico avventuriero je spíše chudým příbuzným svých francouzských bratříčků. Je to znát především na výpravě. Nevím sice jak vypadal Řím v první polovině 16. století, ale pár záběrů na dvě papundeklově působící hradní věže a jedno menší náměstíčko mě příliš nepřesvědčil o tom, že se dívám na hlavní město tehdejšího světa. Hlavní hrdina Benvenuto Cellini, mmj. reálná historická postava, je sice sympaticky a poměrně netypicky umělcem, bohužel tím ale výčet jeho kladných vlastností končí. Pominu-li jeho profesi sochaře, je především zlodějem, penězokazem a amorálním idiotem, co přemýšlí hlavně ptákem a jemuž jsem větší část filmu přál bolestivou smrt. U tohoto žánru je to myslím docela zásadní problém. Na druhou stranu, při zběžném pročítání životních osudů skutečného Celliniho, se zdá, že filmaři při jeho vykreslení možná nebyli zase tak daleko od pravdy.

plakát

Il piacere (1985) 

Poměrně vkusně natočený ale trochu nezáživný erotický film od známého Joea D'Amata. Film popisuje vztah vdovce a mladé dívky, která se z nedostatku zájmu o svoji osobu stává prostitutkou. Současně s tím se vdovci vrací vzpomínky na svoji nevěrnou manželku.

plakát

Il pianeta errante (1966) 

Naivní italská sci-fi o misi k planete která by mohla ohrozit Zemi.Celý se to odehrává v nádherne bizarních dekoracích takze je radost koukat na to.

plakát

Il trono di fuoco (1970) 

Tohle neni ani tak horor,spíš historickej film o lovech na čarodějnice. Víc je to znamý jako Night of the Blood Monster nebo The Bloody Judge