bierce

Vynikající adaptace Poeovy povídky, známé u nás jako Zrádné srdce. Příběh o muži, jenž zavraždí staršího muže, s nímž sdílí domácnost, aby byl vzápětí donucen k přiznání tepem starcova mrtvého srdce, se nezvykle věrně drží své předlohy, což v případě Poeovských adaptací rozhodně nebývá zvykem. Změn doznal pouze motiv starcovy vraždy, to ale v případě filmového zpracování vůbec není na škodu. Příjemně překvapí i na svou dobu kvalitní zvukové efekty, herecké výkony obou představitelů a především pak zkušená režie debutujícího Julese Dassina.****1/2

Videoklip k písni Patti Smith...... album: Gone Again (1996)

Teleplay se sice tváří jako seriál, ale nikde jsem nenašel jedinou zmínku o jiné epizodě, než je Cronenbergovo The Italien Machine. Příběh pojednává o třech obdivovatelích motocyklů, kteří se rozhodnou jednat, když zjistí, že snobský sběratel umění zakoupil ultra vzácný exemplář italské motorky. Pomocí chytrého plánu se pokusí získat motorku pro sebe...Ač zní příběh velice triviálně, věřte že nic není takové, jak se zpočátku zdá. Cronenbergova osobnost se nezapře a i v případě takto jednoduchého námětu, působí výsledný film značně podivně a nenormálně. Bohužel neumím říci čím to je, spokojme se proto s tím, že Cronenberg není zřejmě schopen natočit normální (v měřítku průměrného člověka) film ...

Druhá část Sartanovské série, přičemž první se Sartanou jako kladným hrdinou. Sartana, v černém oděný pistolník, se zaplete do války s bezcharakterním Laskym o truhlu plnou zlata. Do této války je ale zapleteno mnohem více lidí, a nechybí ani samotný starosta městečka. Do konce filmu bude zmasakrováno hodně lidí, přičemž hlavní slovo má rotační kulomet a Sartanův čtyřhlavňový revolver....Hlavní postava, ztvárněná skvěle Giannim Garkem má úžasný, psychopatický protějšek, který si střihnul William Berger. Potěší i krátká účast Klause Kinskiho a Fernando Sancho v roli manipulovatelného generála. Dobrý, ale v celku spíše průměrný spaghetti western...ang. název: If you meet Sartana, prey for your death...

Další italský klon Dirty Dozen, tentokrát opravdu nabitý akcí, humorem a hláškami. Pětice hlavních hrdinů prchá z německého zajetí a pokouší se dostat přes švýcarskské hranice. Výběr postav je ukázkový: Bo Svenson jako klasický velitel s brýlemi na očích, Fred Williamson, tvrďák s doutníkem a oběť rasistických poznámek vtipálka Tonyho, zloděj a hippie Nick s nekonečnou zásobou různých užitečných fidlátek a konečně trochu zbabělý ale v závěru statečný Berle. Tato vcelku klasická sestava je ale zajímavá tím, že kromě masakrování Němců občas sejme, jaksi mimochodem i vlastní vojáky, tedy Američany... Válka je v tomto filmu, podobně jako ve spoustě podobných, ukázána jako docela zábavná věc. To sice není zrovna morální, ale koho to zajímá když se na to tak dobře kouká. Rozhodně jsem zvědavej co z tohodle tuctovýho, ale skvěle udělanýho námětu vytvoří Tarantino. V každým případě alespoň přitáhne pozornost k tomuhle výtečnýmu dílku.

Vynikající film, který se spíše než na historickou důvěryhodnost zaměřuje na nepřetržitou akci. Pět statečných vojáků, v čele s ultra charismatickým Giannim Garkem se snaží získat tajné plány nacistické operace, ukryté v přísně střeženém zámku kdesi v prosluněné Itálii. Film občas připomíná spaghetti western, čemuž výrazně napomáhá i hudba, která by se spíše než do válečného filmu, hodila do již zmíněného žánru. Dalším kladem je hlavní nacistický hajzl, kterýho si střihnul Klaus Kinski. Ten si v závěru skvěle rozumí se štěkajícím kulometem a navíc má velmi dobrou postelovou scénu s přitažlivou Margaret Lee. K tomu několik šílených, ale zábavných nápadů (určitě jste netušili, jak užitečná může bejt za války trampolína) a dohromady to dává výtečnou, rychle ubíhající zábavu alá Tucet špinavců.

Zběsilá jízda probouzející se Paříží. Přes Champs Elysses, široké magistrály až po úzké pařížské uličky bez ohledu na semafory a křižovatky. Podle jedné z legend řídil vůz sám Lelouch, podle jiné řidič Formule 1. Nicméně jde o velice adrenalinový a fascinující zážitek, i když vlastné vidíme jen ubíhající silnici (jediná kamera přidělaná na předku auta). Navíc podpořenou malou, ale typicky francouzskou pointou.

Vizuálně dokonalý, temný a silně mrazivý animovaný film o tom, že někdy se nevyplácí pomáhat dámě v nouzi...Obvzláště, když ta dáma není dámou ale děsivou, hladovou a neústupnou harpyjí, která se rozhodně nemíní jen tak vzdát něčeho, co začala považovat za vlastní...i když se jedná o samotný život.

Na tenhle vcelku neznámý slasher jsem narazil náhodou díky tomu, že byl na seznamu v Británii zakázaných filmů, tzv. ''video nasty''. Film se na rozdíl od jiných příspěvků tohoto žánru snaží budovat znepokojivou atmosféru, což se mu docela nečekaně i daří. Velmi k tomu přispívá i laciná, nicméně působivá syntetizátorová hudba. Jedinou výtkou tak může být snad jen nízký bodycount (pouhé 3 vraždy), ovšem tento drobný nedostatek je bohatě vynahrazen poměrně častou nahotou (přičemž hlavní protagonistka fakt nevypadá zle) a především závěrečnou POINTOU, která je vpravdě šokující a nečekaná.

Jeden z mnoha neznámých snímků ve filmografii Klause Kinskiho. Ale abych neurazil, hlavní postavou je v tomto drsném mafioso/policejním thrilleru Philippe Leroy, který si tu vystřihl nasranýho policajta, odhodlaného skoncovat s místním zločineckým syndikátem, jehož vedení sahá až na ty nejvyšší místa. Kinski ztvárnil vedlejší postavu bezcitného zabijáka se svým typicky ledovým výrazem ve tváři. Oproti jiným filmům zde má ale docela velký prostor, takže sem si to náležitě užíval...Kladem je taky líbivá hudba Stelvia Ciprianiho a docela svižný tempo. Samotný konec je pak trochu šokující, protože přichází ve chvíli kdy to čekáte nejmíň a příběh proto působí poněkuď neukončeně...ad Philippe Noiret: na IMDB není Noiret vůbec uveden a v titulkách ho taky nenajdete. V druhé polovině filmu se v záběru objeví asi na pět vteřin muž, kterého vidíme ze zadu a který je Noiretovi opravdu podobný. Jistotu sem ale neměl, docela by mě zajímalo, jak na to ČSFD přišla..