Pražák

"They just fucked with the wrong Mexican!"

"Let's see Paul Allen's card." Film, který pro příznivce grafického designu v sobě má jednu zásadní scénu, která se stala velice populární. Je natolik odpovídající pocitům grafického designéra stojícího tváří tvář své neschopnosti. Znám ji nazpaměť a vždy si na ní vzpomenu při ateliérových prezentacích. Christian Bale je génius! "Something wrong, Paul? You're sweating." Co se týká celého filmu jeho poselství mi přišlo podobně mířené jako ve Stonových "Takových normálních zabijácích". Popravdě mi asi utekla pointa, protože ten konec je velmi rozporuplný. Přesto je tu řada scén, které nezapomenete a myslím, že film stojí za to o něm více přemýšlet než ho odsoudit pro absurditu či explicitní brutalitu. Název je velmi výstižný a skrytý svět lidí mající vše balancuje s chorobnou myslí blázna. Přeneseno do běžných kulis "šílenců" jak je známe z jiných filmů se Patrick Bateman ničím nevyčleňuje a naopak zcela jasně plní a ukazuje tu nejtemnější stránku své mysli.

"Měl jsem ženskejch víc než dost! Všecky byli pro radost!"

"Yes, we can!"

"Někdy najdete svůj osud na cestě, kterou jste si vybral, abyste se mu vyhnul."

"Moje město. Je tam vždy pro mě. Každou osamělou noc je tam pro mě. Není to žádná vyglajcovaná podvodnice, oblečená jako nějaká holka pod zákonem. Ne. Je to staré město, hrdé na každý svůj pupínek, prasklinu a vrásku. Neskrývá to, čím je, z čeho je: Pot, svaly a krev generací."

"Drobečkové, pojďte večeřet, no tak, cucejte mámě palečky..."

"Všichni jsme starý..." vyhrkne Marika a já musím říct, že jsem čekal ještě větší mlácení slámy a další z řady nepodařených pokračování. Nestalo se tak úplně i přes zcela jasnou zbytečnost tohohle dílu. Pelant/John napsali výpověď o jedné generaci (trošku děravou), které něco uteklo či stále utíká. Příležitosti, které jim naservírovala změna režimu i lásky a život, který se zdá u některých vyvrcholil právě na slavném lyžařském výcviku. Takové to tlachání nad tím, co všecko je v životě už v hajzlu s trochou nadsázky, nic víc. Vadilo mi časté opakovaní starých fórů (aspoň si rejpnou nakonec sami do sebe), ale zdá se že snahou bylo právě navodit ten pocit, že opakovaný vtip není vtipem a staré časy jsou už dávno pryč. Vadila mi ta story o dvou mladých lidech a celkem mě překvapuje ta uměle vetkaná paralela se skutečnými osudy dvou hlavních postav. Velký comeback se nekoná, ale nebylo úplně nepříjemné vidět některé hrdiny znovu. Nejzajímavější je pro mě Václav Kopta. Doufám, že ho uvidím častěji.

"Dali jsme vám do hlavy nálož... - ? - Ethne, kde je zaječí pracka?"

"Lidská duše není jenom lidská. Každej má v sobě kus zvířete." Tenhle film zásadně změnil moje vnímání filmu jako vizuálního média.