B4TM4N

První díl dolarové trilogie se nese v lehké citaci Kurosawova Sanjura. Počátek synergie vytříbené režie Sergia Leoneho a hudebním géniem westernového žánru Ennio Moricconeho. Tak tady to všechno začalo...pončo, cigáro v koutku a k tomu Volonté na mušce.

Úžasné! Po prvních X-Menech jsem vůbec nečekal, že by byl Singer schopen takhle pozvednout laťku - no a vida, na světě je film, který se může přiřadit (pro mě teď, časově ale spíš právě naopak se přiřadily k němu) k velikánům žánru jako Dark Knight a Watchmen. Každé postavě je zde věnován notně větší prostor, čili má člověk konečně možnost najít si oblíbence, děj je mnohem propracovanější, akce lepší, tempo větší (i při delší stopáži).

Formálně dokonalé drama s pravděpodobně nejpřesvědčivějším hercem posledních dvou dekád Danielem Day-Lewisem, které ovšem poměrně jednoznačné a jednoduché poselství napálilo na nepřiměřenou stopáž. A herecké výkony, skvělá kamera ani hudba to na samý vrchol nevytáhnou - zdálo se do posledních patnácti minut. Závěr je ovšem tak excelentní, že nemůžu jinak, než za 5*. Oscary naprosto oprávněné - za nejlepšího filmového sobece si ho Day-Lewis zasloužil.

Ultimátní podívaná k několika flaškám tvrdýho, aneb: "Film s Chuckem Norrisem o tom, jak je Chuck Norris hustej týpek." Dokonalá sračka.

Doufám, ře všechny potenciální nacisty tenhle film odradí již od první scény vyhlídkou, s jakejma příšerama by mohli randit. Pozitiva jako herecké výkony a podobně už jsou zde omleta několikrát dokola, řeknu tedy jediný problém, který s tímto filmem mám: konec naprosto zbytečně vede otázku rasismu ve filmu zpět do smyčky, tenkorát ovšem barevně invertní. Což jaksi posléze myšlenku filmu degraduje, ta stojí sama o sobě nezávisle na barvě pleti na plátně a dá se aplikovat univerzálně. Jde tedy o zbytečnou kontroverzi na závěr. Pokud to bylo myšleno pouze jako důsledek Dannyho činů, jedná se o konec velmi přemrštěný a špatně podaný. Ovšem toto neberu jako chybu, pouze odchylku od mého celkového uchopení problematiky, která byla až do posledních pěti minut podle mě zpracována bravurně.

Unikátní studie jednoho dne v práci nejfenomenálnějšího atleta tohoto tisíciletí. Plus Mamba himself on mic.

Konečně taky jednou Zemi zachránil kuřák...

Mistrovské dílo. Škoda, že zůstalo nedokončeno. Davida Lynche a jeho vize (dle mě často samoůčelně nesmyslné a tvářící se jako opak) naštěstí rozmělňují další režiséři a seriál postupně získává stále nové a nové rozměry. Rozhodně mi druhá řada nepřipadala horší, mnohdy i naopak - člověk si stále obliboval nové a nové charaktery. Agent Dale Cooper je samozřejmě karaktér největší a jeden z nej sympaťáků z obrazovky vůbec. Stejně tak Harry, krásné trio slečen, Major, Pete...vlastně skoro všichni. A ta atmosféra...ze začátku velmi podivná, pak podivně vlezlá - a má vás!

Dá se ještě v dnešní době věřit Bohu?

Odysseus stříbrného plátna: Který žánr, emoci či záběr jste po 4 hodinách veskrze nefalšovaného úžasu nezažili/neviděli? Hlavně jde ale o ultimátní romantický film, vypořádávající se s možnou symbiózou víry a vztahu, jenom poněkud na cízí způsob - japonští tvůrci jsou prostě nezaměnitelní.