ostravak30

To se stát může. Někdo nemůžu někoho celý život potká a pak...pak se stane zázrak. Faktem je, že dcera svého partnera asi příliš nemilovala. A žena zase snila o někom, kdo nebude takový buran. Jak se říká, každý sní o tom, co zrovna nemá...

Příběh reflektuje současnou dobu. Chcete-li na trhu skutečně uspět, musíte napsat celou řadu účinků, produkt musí být výjimečný. Bohužel ne každý je skutečně má. Zajímavé je, že Miroslav Táborský se o rok později objevil ve filmu Bobule, seriálu Pálava či Vinaři. Ve vinařských tématech se tak objevuje dost často, hrál totiž i v pokračováních Bobulí.

Už samotné téma vinařství, víno, jižní Morava je nesmírně lákavé a populární. Kdyby ale chlapík nechtěl, tak by se neoženil. Nakonec, jak říká jeden vtip: Z každé krásné, milé, laskavé ženy se po dvaceti letech manželství stane velký, tlustý kamarád.

Je smutné, že ve 21. století ve vyspělé zemi může dojít k tomu, že násilník odejde od soudu s podmínkou. Holt asi jiný oddíl. V této zemi je ale možné mnohé. Podle mě se trestný čin jako znásilnění není ničím ospravedlnit. V tomto konkrétním případě je to ještě horší proto, že matka obviňovala dceru a samotná neudělala nic. Připomíná mi to seriál Soukromé pasti - Tatínkova holčička. Bohužel je tohle realita. Odborníci jsou jedna věc, druhá je, že by měli být konfrontováni politici a ti odpovědní. Proč tohle dovolí? Na to nemusím být JUDr. ani pražák, k tomu stačí selský rozum. Znásilnění je a měl by být trestný čin a člověk by neměl dřív jak za 5 let vylézt z lochu. Nepodmíněně!

Pavel Šimák se pustil do svého prvního hraného televizního projektu. Seriál je určen dětem, ale trochu mi připadá, že oproti podobným svého druhu je méně napínavější a nápaditější. Hlavní hrdinové se motají v kruhu a jako by čekali, až na poslední díl. Škoda, že tak zajímavé město jakým Brno je nebylo představeno mnohem šířeji. Kdyby nic jiného, tak alespoň osvětlí dětem kdo to Johann Gregor Mendel byl, co dokázala a třeba je nadchne pátrat po historii a odhalovat její půvaby.

U druhého dílu se vyměnil režisér. Temný případ zastiňuje ještě temnější atmosféra, protože policisté se chovají doslova jako mafie. A neobávají se ani toho nejtěžšího zločinu. Vedle šílených praktik se tu odehrává vyšetřování sériových vražd. Vedení policie konečně pochopilo, že policisté v Yorkshiru nejsou schopni případy vyšetřit. Jenže policie nedovolí, aby se jim někdo koukal pod pokličku. Vedle napínavých částí jsou zde místa hluché, nudné a nezáživné. Žádné strhující drama se nekoná. Druhý díl je přeci jen napínavější než úvodní. Ale závěr je na mě trochu uspěchaný. Mám tím na mysli hlavně náhlé odhalení pachatele a jeho výslech.

Třetí film je z celé trilogie asi nejlepší. Pravda ale je, že pokud filmy neshlédnete v krátké době za sebou, snadno se ztratíte v jednotlivých událostech a především pak jménech a letopočtech. Příběh je totiž tentokrát vyprávěn hned v několika rovinách a časových úsecích. Policie si stále mohla dělat v dané části země co chtěla a je zajímavé, že po tak dlouhou dobu. Policie tu funguje jako mafie a policisté jsou až příliš vražední a otevření. Skoro zůstává otázkou, jak je možné, že to ponechali jak místní, tak další kolem bez povšimnutí vyšších orgánů. V jednom policistovi se hnulo svědomí a tak přeci jen dojde k vyřešení. Film je temný, napínavý a vše směřuje k velkolepému závěru. Bohužel celou trilogií se nese občasná nuda a nezáživnost a dost velká přehnanost. Vyslýchat s násilím je něco, co se dělo svého času při výsleších i ve Francii. Ale tady je to dovedeno do extrému a nevěřím, že by si nikdo nepostěžoval, že by si nikdo nevšiml. Zvláštní je, každá část byla režírovaná jiným režisérem.

Říká se, že každý umělec má své démony. Ti velcí ještě víc. Talent jako by někde musel být vykoupen. Legendární Hemingway propadal záchvatům zuřivosti a sebevražedným choutkám. Kdo ví, nakolik za to mohl alkohol. Nevím, proč si vybral zrovna Kubu. Jasně ale vidíme, že Kuba je krásná a měla i styl. Bohužel měl tu smůlu, že se zrovna chystala revoluce, která ji proměnila. Ve vzduchu je cítit změna a spisovatel to cítí. Batista spolupracuje s FBI. To vše na Ernesta H. doléhá a působí to, že jde o poslední hřebíčky do jeho rakve. Snímek umocňuje fakt, že byl natáčen v autentických exteriérech.

A zase ten úvodní text tak trochu kecá. Když má Karsten strach, lvíček ho má tím tuplem, je to strašpytel. Slečna zaječice se sice ztratí, ale Petra ji nemůže najít a pak už ji moc nehledá. Pomůže až narozeninový dárek v podobě psa. Karsten a Petra by klidně mohli být animovaný seriál, jako že hraný seriál vznikl, který by popisoval příhody těchto dvou. Ve stejnému duchu se nejspíš nese i původní kniha. Přesně to totiž připomíná film. Soubor epizod, které spolu ti dva prožívají víc, než ucelený film s jednou táhnoucí se dějovou linkou. Na druhé straně, je to snímek pro nejmenší a samotného mě překvapilo, že svým pojetím, a díky dětským hrdinům, film nejenže není úplně špatný, ale malé děti by zaujmout mohl. Vrací se k fantazii, na níž už dospělí zanevřeli. Dětský svět je přeci jen jiný než ten náš. Mnohem hezčí, barevnější, příjemnější... Line Fougner Christensen si napsala svůj první filmový scénář.

Zajímavé je, že ve stejném roce natočil Zdeněk Havlíček film Dědeček s Júliusem Satinským. V současnosti mají senioři mnohem více možností než jejich socialističtí předchůdci. Tím pádem měli tito dědci a babky spousty času na vymýšlení, jak se zabavit. Možná, že každá hospoda má takového dědka. Ostatně...jednoho bychom našli i v příběhu Na samotě u lesa. Nakonec je lepší bláznivý důchodce, než zahořklý stařík sedící v teplákách u televize, žmoulající tvrdou housku, vzpomínající na "staré dobré časy" a nadávající na současnost. A stále se to mění. To my budeme v jejich věku ještě vstávat do práce...