Karp

Nápad to byl skvělý, ale karikatury některých postav a někdy až dětinskost, to celé pohřbily. Před dvaceti třiceti léty by možná to Cinovo vědátorování působilo vtipně, ale dnes? Typické klišé o trochu potrhlém vědci. Stejně působilo chování ředitele ústavu nebo einsteinovský účes Jána Jackuliaka. I postava Anny Fialové byla pro mě nezařaditelná. Škoda té užvatlanosti, přehrávání a občasně až trapnosti. 2.5*

Vyděsilo mě to tak, že jsem v půlce usnul...

Dokument zajímavý a paní architekta byla velká osobnost, nicméně mě těší, že všichni architekti nejsou jakou ona. Občas té jednoduchostí a střízlivosti bylo až moc a stávala se neúnosnou, zraňujíc, jako kdyby měla na kolemjdoucího spadnout, uhranout ho vlastní ošklivostí... Její vlastní dům byl sice také jednoduchý, ale z té jednoduchosti sálala určitá ušlechtilost, elegance, lehkost, které se jí ne vždy dařilo dosahovat. Možná jsem přecitlivělý, ale z některých staveb (spíše pohledů) se mi svíraly vnitřnosti. To není dobrý stav. Zabíjet fantazii jen proto, aby člověk zůstal věcný, je jako se záměrně připravovat o sny. To bychom zase brzy skončili u paneláků. Stavba může být přísná, může být minimalistická, může být věcná, ale měla by být i hezká... To by měl být základ. Jinak ty baráky může navrhovat umělá inteligence, prostou geometrii a jednoduchost by jistě zvládla.