Kass

Nejlepší groteska ročník 1916. To jsem to před lety, kdy jsem ji zde hodnotil 3*, opravdu neviděl? Je fakt, že jsem si teď postupně prošel Chaplinovu práci u Keystone (1914) a Essanay (1915) a tohle je tedy o level výše. Ne nadarmo je jeho práce pro Mutual Film (1916/17) obecně považována za to nejlepší co kdy v krátkometrážním filmu natočil. Sorry Charlie za slepotu.

Lee Randall, ctihodný občan a elegán, alias Jimmy Valentine, bankovní lupič a kriminálník. Robert Warwick je v téhle roli výborný. Má charisma a věříte mu, že umí rozdat rány i být galantní v jednom. Stejně tak mě svým režijním umem znova překvapil Maurice Tourneur. Opět civilní, svěží, s nadhledem. Film nemá staromilský šarm a zlověstnou atmosféru žánrově spřízněného a mnohem slavnějšího Fantomase Louise Feuilladea, ale tím jak je Valentine zábavný a odsýpá ... dal bych ruku do ohně za to, že by většinu lidí bavil víc. Bohužel ale narozdíl od Fantomase nezapadl do filmového kánonu a proto ho skoro nikdo nezná. A pak mi tady vykládejte něco o tom, že nejlepším kritikem filmu je čas.

To zase byla jednou rodinná podívaná. Mladý si ujížděl na  nejlepším filmu svého života, žena větší krávovinu ještě neviděla, malá nevěděla kdo je kdo a co se děje a já si užíval popkulturní odkazy a skvělou animaci. Tak příště radši zase nějakou klasiku od Disneyho.

Osudy mladé lásky, italských přistěhovalců v New Yorku. Cynici od přírody by s tímhle filmem možná mohli mít lehký problém, ale já říkám čert to vem, tohle je jeden z nejlepších filmů roku. Překvapilo mě s jakou suverenitou a nápaditostí je natočen. Ta vnitřní dynamika a tempo filmu. Smysl pro detail. Říkám si do jaké míry měla na takhle kvalitní produkci legendárního Thomase H. Ince vliv i vzmáhající se síla filmových studií, v daném případě Paramountu. Pokud máte zájem vidět jeden z údajných zdrojů inspirace F. F. Coppoly pro natáčení Kmotra II, doporučuji si určitě vyhledat krásně zrestaurovanou verzi filmu.

Vyloženě jsem trpěl. Filmová nádhera, kterou vám přímo před očima znásilní samotný režisér. Faktem je, že se tak děje až v druhé půli filmu. Ta první, do smrti Lincolna, je sice také snůškou dobových stereotypů, ale především jde o heroicky tragické zobrazení bratrovražedné války Jihu proti Severu. Poté následuje, filmařsky prvotřídně natočený, rasistický propagandistický bizar. Ale co si budem... z historického hlediska, a nejen filmařského, jde o mimořádně důležité dílo. Podobně jako třeba "Triumf vůle". Nezavírejme před historií oči. Měla by nám je naopak otevřít.

Nádherně nasnímané. Takhle pohyblivou kameru, jako ve scéně na bálu, jsem do roku 1915 neviděl. A doslova mi vyrazil dech zoom do tváře Zoyi. Taky působivé barevné tónování filmu stojí za samostatnou zmínku (růžová!). A navrch ta srdceryvná hudba. Pokud máte rádi němý film jako éterické médium, tohle je volba par excellence. Jevgenij Bauer byl třída.

Cecil B. DeMille. Druhý rok v branži a už taký majstrštyk. Koho mi to připomíná, Davide? Film se chválí hlavně pro novátorské použití umělého svícení pro zvýšení dramatického efektu. Výborná režie se pozná ale i podle toho jak na sebe film strhne pozornost a vše působí přehledně a jasně. Výborný byl také démonický Sessue Hayakawa ve svém úsporném projevu, který tak kontrastoval ke všem ostatním. Xenofobní film jako svědectví doby.

Umělecky velmi podnětný film. Záměrně je sledem často velmi dlouhých, statických záběrů. Pracuje s velkou hloubkou obrazu, jak v interiérech, tak v exteriérech. V jednom záběru lze tedy sledovat řadu souvisle  probíhajících dějů. Ovšem když to potřebuje, je režisér schopný vzácně použít i detailu, pohyblivé kamery či jejího invenčního postavení. Svým klidem a nehybností vás film buď uhrane anebo unudí k smrti. Těžko mu ale upřete vizi. Jo a příběh je tu tak nějak šumák. Amore!

Celovečerní debut Williama S. Harta, první hvězdy amerického westernu (krátkometrážní Broncho Billy promine). Tak už i tehdá lidé milovali lišácké neřády s dobrým srdcem. Film obsahuje řadu tradičních propriet, které se s tímhle nejklasičtějším hollywoodským žánrem pojí. Hvězda navíc za krásný hudební doprovod a hrdinu, svírajícího v závěru dívku svého srdce v náručí. Kolikrát bude podobné scény ještě v budoucnu kinematografie svědkem?

Jeden z vůbec prvních filmů, jenž plně reflektuje nástup Světové války. Funguje výborně jak jako válečný film se špionážní zápletkou, tak i jako rodinné drama. Památný je pro nápaditou kameru a důmyslné využití kontrastu světla a tmy, pro navození tísnivé atmosféry. Na režiserský debut jde o mimořádné dílo.