Kass

Mary Pickford hraje, pro ni netypicky, rozmazlenou a hašteřivou holku, jež má co si zamane. Avšak její Amy není zlá, spíše rozcapeně divoká. Což se plně prokáže při změně prostředí, když se vzepře přáním dědečka a dobrovolně poznává odvrácenou stranu blahobytu v chudé městské čtvrti. Příběh je prostý a předvídatelný, ovšem Mary vládne. Jde o ohromně zábavný film, určitě jeden z nejlepších co v desátých letech natočila. Filmařsky a produkčně na úrovni. Doporučuji.

Klasické schéma. Hezká znuděná manželka a nemožný nevšímavý manžel. Stačí jeden dotěrný seladon a nudný život manželské dvojice vezme za své. Pomůže si ovšem mladá paní? A probudí se ex-pan Božský ze zimního spánku? Další DeMilleho trefa do černého, s trefnými mezititulky, jež chytře glosují dění na plátně. A se sympatickými herci, díky nímž není problém k postavám citově přilnout. Film zaznamenal mimořádný komerční úspěch. A byl to právě tenhle film a počátek legendární spolupráce se C. B. DeMillem, jež z Glorie Swanson učinily "I am big!" hvězdu první velikosti. "All right, Mr. DeMille, I'm ready for my close-up."

Velká spokojenost. Film svou strukturou sleduje důvěrně známou kostru většiny dobrodružných filmů. Má slušný spád, prostřídá řadu lokací. Fritz Lang klade důraz na výpravu a dekorace, což je typickým znakem jeho tvorby. Daří se mu velmi dobře budovat napětí, jak z potencionálního ohrožení, tak z časového presu. Dám ruku do ohně, že ve své době muselo jít o pořádný trhák.

Erich von Stroheim se toho nebál. K režijnímu debutu, podle vlastní knihy, si samozřejmě napsal scénář, točil v exteriérech, ve vlastní produkci,  producíroval se před kamerou v jedné z hlavních rolí a ještě si pohlídal finální sestřih. To zaslouží klobouček. Film je to dějově poměrně přímočarý, včetně vystupování postav, kterým se Stroheim nikdy nedostane pořádně pod kůži a vyznívají dost ploše. Upřímně se divím co mohla panička očekávat od ústředního tatrmana v uniformě, i když vypadala ve společnosti do sebe zahleděného manžela dost zoufale. Závěr filmu v horách je ovšem vcelku povedený a proto hvězdu přihodím.

Jak předesílá úvodní text filmu, půjde o obyčejný příběh o obyčejných lidech. Ovšem neobyčejně dobře zpracovaný. Především kamera zaslouží absolutorium. Bitzer byl jednička svého oboru a film díky němu vypadá jak z partesu. Nehledě na obdivuhodnou práci s filtry a ostřením. Obyčejný film si v té době od herců v kladných rolích žádal, aby se chovali neobyčejně přitrouble, což můžou cyničtější povahy hůře nést. A minimálně dvě postavy by zasloužily pořádně proplesknout. Závěr filmu je poněkud zbabělý, ale pochopitelný a poplatný době a přáním cílovky. Ale co už. Dívá se na to stejně krásně.

DeMilleho polemika nad věčným společenským kastováním. Jde na to hodně obšírně. Od bezstarostného lelkování a řádem sešněrovaného šrumu v honosné londýnské rezidenci, přes naivní a idylické živoření na opuštěném ostrově, až po obrazově poutavou alegorii ze starého Babylonu. Rovněž si vypomáhá košatými mezititulky, aby bylo zřejmé, že zpracovává téma věčné a větší než život. Čekal jsem, že film bude pichlavější, nikoliv tak prosycený romantickým fluidem. Finální rozuzlení à la "ptáčci v kleci" rozhodně nečekané. Vrchem spodem se ovšem stále jedná o nadstandard pana režiséra. S Glorií. No neberte to.

Přitažené za uši. Ovšem precizní a do detailu zkomponovaná choreografie a timing předimenzovaného komparzu, společně se surrealistickými dekoracemi, z filmu dělají neobyčejnou podívanou. To chce ruku mistra a komediálním talentem obdařené herce, aby z toho nevylezla jen ztřeštěná blbina, ale i chytrá satira.

Sydney je dcera námořníka, jenž o sobě prohlašuje, že je potomkem šlechticů. Zakouká se do ní atletický fešák z města, což je ovšem proti vůli jejímu hrubiánskému vrstevníkovi, jenž si na ni taky myslí. Fajn kraťas. Zajímalo by mě, jestli nebyl původně delší, protože v sobě má parametry celovečerního filmu. Myers i Valentino jsou zde hodně sympatičtí. Technicky je film na úrovni, s výborným střihem. Škoda té krátké stopáže, i když příběh je samozřejmě klišé nad klišé a s "šokující" pointou na závěr.

Válečná velkoprodukce. Elitářský mladík z vyšší třídy se i přes výčitky své matky rozhodne narukovat a prožije si svůj formující rok na západní frontě. Zajímavý film, který se neveze na soudobé americké propagandistické vlně, ale pohlíží na militarismus rezervovaně, němce obecně neodsuzuje a vyznívá spíše pacifisticky. Na druhou stranu dává jasně najevo, že vojenská služba udělala z prchlivého kluka pořádného chlapa. Vrcholem filmu jsou ovšem scény krutého německého důstojníka v podání Ericha von Stroheima, jenž je v nich vskutku ďábelský. Zapomenutý film, který určitě stojí za pozornost.

Lea je nadaná dívka s vrozenou touhou po vzdělání. Vydá se tedy do Petrohradu, kde ovšem pro svůj židovský původ potřebuje žlutý pas. Nařízení se jí díky náhodě podaří obejít, ovšem pro chudou holku bez prostředků není lehké vyjít a proto svůj čas tráví mezi nočním klubem a vysněnou lékařskou fakultou. Děj filmu je i pro jeho  krátkou stopáž hodně hutný a není v něm nouze o šokující náhody, tajemství, setkání a zvraty. Taková ta dobová klasika. Ale zas se divák nenudí. Pola Negri je v dramatické roli velmi přesvědčivá a snad poprvé se mi opravdu hodně líbila i jako ženská. Zřejmě proto, že ji role netlačila do prvoplánové vyzývavosti.