kubka4

Ať nad tím přemýšlím sebevíc, nenapadá mě pořádně nic, co bych o tom napsal. Možná to bude tím, že mám hlavu stále přeplněnou pocity ze seriálu, které jsou nasáklé nadšením... Historické seriály zbožňuji a Scarlet Heart se dokonce povedlo držet se (víceméně) skutečných událostí. To je jen další přidaná hodnota k tomuhle už tak skvělému drama. To, že je v korejských seriálech povětšinou kvalitní a dobrá hudba, snad ani nemusím zmiňovat, ale tady je to dovedeno do naprosté dokonalosti. Herecké výkony všech představitelů byly skvělé, obzvlášť Lee Joon-gi a IU přímo zářili ve svých rolích. Charaktery všech postav jsou zajímavé, např. u princů se mi líbil jejich vzájemný kontrast, každý má rozdílnou povahu a to je činí unikátními. A děj? Ten byl napínavý a skvěle napsaný a přitom se mu stále dařilo držet se historických mantinelů. Konec také nezklamal a dokonce přichystal pár opravdu nečekaných událostí. Emoce z tohohle historického drama budu vstřebávat ještě opravdu dlouho... - 100 %

Han Hyo -joo a Lee Seung-gi, Moon Chae-won... to je myslím dostatečný důvod, proč si pustit tohle drama. Pokud vám to nestačí, tak dodám ještě to, že i přes svou délku se nebudete nudit. Sice je to místy trochu natahované, ale ani tak to neztratí na napětí a zajímavosti. Hlavní i vedlejší postavy jsou velmi povedené a jejich herci předvádějí kvalitní výkony. A zakončení, které bývá často problémové? Tady se podle mě vyvedlo na jedničku. Vše působí realisticky a dospěle, nikoliv nějaké zmatené a nelogické zakončení, které jsme už také mohli vidět v některých drama... Vytknul bych pouze pár neduhů, kterými seriál trpěl: přílišné natahování (jak už jsem říkal), lehce neoriginální námět (SPOILER!) a pro mě nepochopitelný obrat Seung Mi na "temnou stranu", i přestože chvilku předtím ještě vzpurně bojovala proti své matce... Nevím jak vy, ale podle mě tam chybí nějaký ten správný impulz nebo důvod, aby se tak náhle změnila... Když tohle pominu, tak zůstane kvalitní seriál s hvězdným obsazením a pěkným OST (i když ne příliš výrazným...). - 85 %

Můj první čistě japonský film (nepočítám anime a sérii Rurouni Kenshin, která toho má s anime více než dost společného...). Na začátek jsem si nemohl vybrat lépe... Nenápadný film, který v sobě skrývá obrovskou hloubku a je plný citů a lidskosti. Postavy byste sice napočítali na prstech ruky, ale za to podávají o to lepší výkony... věřil jsem jim naprosto vše, do posledního detailu. A příběh? Ten může na první pohled působit jednoduše, ale opak je pravdou... Je originální (v rámci možností) a neskutečně zajímavý. Nevím, jestli v dohledné době narazím na něco, co by se tomu mohlo vyrovnat... "Při vynaložení veškerého úsilí lze dosáhnout svých snů." - 100 %

No jo no, Korejci prostě ví jak na mě... Výborný film, který mě chytil hned na začátku a už nepustil. Vzhledem k obsazení bych tvůrcům ani neodpustil, kdyby to pokazili... Jeon Ji-hyun je jako vždy naprosto skvělá a to přitom někde polovinu filmu nepromluvila ani slovo. Woo-sung Jung po A Moment To Remember opět prokázal, jak skvělý herec je. A zbytek? Ten také nehrál vůbec špatně... Vždyť to také nejsou žádná neznámá jména. Příběh byl možná tak trochu klišé, ale na druhou stranu je pro mě, spíše než originalita, důležité zpracování. To je v Deiji naprosto skvélé a vyprávění příběhu, který postupně odhaluje jednu část po druhé prostě nemá chybu. K tomu přidejte překrásný soundtrack a prostředí a máte zaručený filmový skvost. - 100% P.S. První film, kde jsem fandil nájemnému vrahovi. :)

Asi jsem příliš nekritický, protože se moje hodnocení natolik liší od většiny ostatních... Jako fanoušek Suzy, Woo Bina i Lim Joo Eun jsem si nemohl tenhle seriál nechat ujít. Neskutečný start a nepřestávající nával emočních scén, to asi vystihuje tohle drama. Pro někoho příliš negativní a depresivní, ale na druhou stranu to také bylo velice realistické. Obzvlášť konec si na nic nehrál a zůstal věrný realističnosti, i když za cenu velice smutného a pro někoho nestravitelného zakončení. Ano, není to pro každého... Kdo nemá rád tragédie a preferuje happyendy, tak ten ať se tomuto drama raději obloukem vyhne. Sám za sebe můžu říct, že jsem velice spokojen. - 90 %

Celý film je až na posledních zhruba 30 minut stejně skvělý jako předchozí dva. Jenže těch posledních 30 minut mi dojem z filmu lehce pokazilo... To, že se tam prakticky opakují scény z předchozích dílů bych ještě překousl, ale poslední závěrečný souboj doopravdy nebyl to pravé. Copak je něco zajímavé na tom, když se na jednoho záporáka sesypou rovnou čtyři zkušení bojovníci (teda kromě Sagary, toho bych bojovníkem nenazval...)? Ale zbytek naštěstí zůstává na stejné úrovni, což znamená úžasné OST, skvělé herecké výkony (obzvlášť Takeru Sató a Emi Takei) a dechberoucí akční scény (tedy až na tu poslední...). Z posledního dílu sice nejsem tak nadšený jako z předchozích dvou, ale i tak je to velice kvalitní a zábavný film, který vřele doporučuji. - 90%

Z druhého filmu jsem stejně nadšený jako z prvního. Přinesl s sebou spoustu nových postav, které ještě více oživili děj. Temnější atmosféra oproti prvnímu dílu filmu jedině svědčí. Úžasné akční scény, zajímavé postavy a naprosto skvělý orchestrální OST... Co víc si přát? - 100 %

A pak prej, že manga nebo anime nejde převést do hrané podoby... Tohle je přesně to, co bych chtěl od akčního filmu, hodně akce, která není hloupá, ale naopak velmi promyšlená. Navíc i po hudební stránce nemám filmu, co vytknout... Z postav mě zaujali především Kenshin (Takeru Sató), Kaoru (Emi Takei) a Megumi (Yu Aoi). Výborný samurajský film z velmi převratného období japonských dějin, který si nezaslouží nic než chválu. - 100 %

Když se řekne rodinný seriál, tak se pravděpodobně velké části české populace vybaví seriály typu Ulice, apod. Jenže v Korei to očividně berou trochu jinak a já jsem za to neskonale rád... S 54 epizodami je Five Enough nejdelším korejským seriálem, který jsem zatím viděl, ale nelituji toho obrovského množství času, které to spotřebovalo. Ani jeden díl jsem se nenudil, pořád tam bylo něco, co udrželo mou pozornost. Ať už to byla hlavní rodinka, či nevychovaní prarodiče, které jsem si ke konci i oblíbil... nebo Jinju s Taeminem a tak dále. Ale hlavní ozdobou a zároveň lákadlem byla pro mě dvojice Sung Hoon a Shin Hye Sun (Sangmin a Yeontae v seriálu). To oni byli tím důvodem, proč jsem s Five Enough vůbec začal. Lepší pár jen tak nenajdete... samotné drama je výborná oddechová záležitost, která nám umožňuje lehce se uvolnit a oprostit se od výbuchů emocí, které nám způsobují "běžné" korejské seriály (ne, že by to bylo něco špatného). Najdete zde mnoho vtipných scének (já osobně se smál dost často), ale také dostatek romantiky, či běžného rodinného života (v trochu netradiční podobě, to je pravda...). Jeden z těch případů, který by si zasloužil i druhou sérii (a že má ještě co nabídnout!). Sledovanost v Korei byla velmi vysoká, tak uvidíme... - 100%

Nevím, jestli je to tím, že mám slabost pro válečné filmy, ale tenhle film mě přímo odrovnal. Musím vyzdvihnout extrémní realističnost, která se neštítí brutality a ukazuje všechny hrůzy války. I když jste sebevíc odolnější, tak s vámi válka zamává a změní vás v úplně jiného člověka, a přesně to je zde perfektně ukázáno. Dokonce se nebáli ukázat i hrůzy páchané vlastními lidmi, což jen přidává na realističnosti. Všemu napomáhá i perfektní zpracování a kamera, která dodává pocit, že se to neděje jen ve vaší obrazovce, ale přímo kolem vás. Možná, že příběh není nijak zvlášť originální, ale v tomhle případě mi to nijak nevadilo. Herecké výkony obou bratrů byly výborné a ostatní to také rozhodně nekazili. Ke všemu se přidala i nádherná hudba a mě nejednou přemohly emoce a na tváři se mi objevily krůpěje slz. Tenhle film si plné hodnocení prostě zaslouží. - 100 %