viperblade

Fantazie Stanleyho Kubricka neznala mezí. To byla první věc, která mě ihned po skončení filmu napadla. Přiznám se, tohohle filmu jsem se bál. Jednak jsem už několikrát slyšel, že tohle je film hlavně pro intelektuály (ke kterým se já nepočítám) a pak před pár měsíci, když jsem hodnotil (celkem negativně) Solaris, tak někteří se tam zmiňují, že to je něco jako 2001. A dnes, po 42 letech od vzniku tohoto filmu, jsem jej konečně zhlédnul. A hodnotím jej dost kladně. Ze začátku jsem si říkal, co to sakra je, proč to tak je, jaký to má smysl (scéna úsvitu lidstva), ale jakmile se film přehoupl dál, tak má mysl začala skládat kousky jako puzzle až jsem nakonec… pochopil? Nepochopil? To u tohoto filmu je strašně těžké říct. Nicméně, co můžu říct je to, že jsem pochopil, proč tam byl ten úvod s opicemi. Další věc, kterou bezpochyby každý zná, je ona slavná, působivá, leč dnes mnohými zneužívaná znělka. Ale přesto, že já ji slyšel už tolikrát a většinou to bylo míněno parodicky, mě dokázala ohromit. Určitě si seženu prodlouženou verzi a znovu se podívám, protože tohle je klasika. Ano, navzdory tomu, že filmu dám "jen" 4 hvězdy (místy jsem se nudil) mně nedělá problém označit tohle dílo za klasiku. UPDATE: Po přečtení knihy musím chtě nechtě zvednout hodnocení - mnoho věcí se mi teď jeví mnohem jasněji a vlastně mám chuť si to pustit znovu s tím, co už (díky knize) vím. Ano, snažím se zde napsat, že pokud si nejdříve přečtete knihu a pak se podíváte na film, tak budete mít výhodu.

Kubrick se rozloučil ve velkém stylu. Jak to tak vypadá, budu asi sám, kdo tohle bude tvrdit, ale z mnou zhlédnutých Kubrickových filmů, je tenhle zatím nejvýše. Skvělé, geniální, krásné, atmosférické… a mohl bych ještě vymyslet tucty dalších přívlastků, ale proč nosit dříví do lesa? A vůbec mi nepřišlo, že se na film dívám už dvě a půl hodiny. Chtěl jsem víc, čekal jsem, co ještě přijde a najednou titulky… Jak říkám, zatím je to pro mě The Best of Kubrick.

Po tom všem, co jsem ohledně tohohle filmu slyšel, jaká velká sračka to je a podobně, jsem se připravil na nejhorší a film začal. A nebylo to tak špatný. Jistě, herci dřevění, že by i Pinocchio záviděl, scénář v některých místech opravdu na nic (v těch lepší stojí jen "za houby" :-)) a efekty byly takové, že i v tehdejší době se museli diváci smát. Nicméně, čekal jsem to mnohem horší, takhle jsem se alespoň mohl zasmát. Proto dávám 2 hvězdy. A mimochodem, viděl jsem mnohem horší filmy.

Od tohohle filmu jsem nečekal mnoho. Popravdě, nečekal jsem nic a to jsem taky dostal. Nejvíc mě zklamal Ashton. Ten by se měl držet Demi, jinak je velká šance, že skončí stejně, jako tady. Co mě naopak potěšilo, byla Anne Heche. Nejen kvůli pár odhaleným scénám, ale hlavně kvůli tomu, že pouze v těch scénách, kde byla ona, se na to dalo dívat. Pak tu máme Margaritu Levieva - na tu holku se dá dívat (i když, znám lepší) ale po herecké stránce… nevím, ale nevěřil jsem jí skoro nic. Pokud jste fanynka (pochybuju, že má i fandy, ale vše je možné) Kutchera, bude se vám to líbit. Já osobně jsem do tohohle šel hlavně kvůli Anne. A proto dávám o jednu hvězdu navíc, než si tento snímek zaslouží. Pochybuju, že se na to ještě někdy budu chtít podívat…

Moment, na který se fanoušci těšili hodně a odpůrci ještě víc, je zde. Lost začal svou poslední šestou sérii. A jak už to u Ztracených bývá zvykem, mají předtím rekapitulační díl. The Final Chapter je ale ten nejlepší z mnou viděných. Proč? Protože se rekapitulují opravdu důležité momenty jak na ostrově, tak mimo něj a protože nám už tvůrci dávají nenápadně odpovědi na to, o čem se dříve spekulovalo SPOILER!!! (Kdo je ten muž, který chodí na ostrově, vypadá jako Locke a není to Locke? Z tohohle sestřihu to je více než jasné.) KONEC SPOILERU! Ani na chvíli jsem se nenudil a 40 minut uplynulo jako voda. Jsem zvědavý, jak takový televizní fenomén, jakým Lost bezpochyby je, uzavřou.

Měl jsem tu čest vidět prodlouženou (198 min.) verzi. A musím říct, že zpočátku jsem se tohohle filmu bál hlavně kvůli stopáži. Totiž, není to tak dávno, co mně na jiném Kubrickově filmu vadila právě přemrštěná stopáž. Ale tady se to naštěstí nestalo. Ve Spartakovi má každá scéna své místo, své opodstatnění. Proto mě film vůbec nenudil. Navíc, Kirk Douglas touhle rolí má (alespoň u mě) zaručenou hereckou nesmrtelnost, Jean Simmons byla překrásná a Tony Curtis skvělý. Slavná scéna I'm Spartacus! zapůsobila přesně tak, jak měla. Mráz po zádech. Abych to neprodlužoval, Spartakus je jediným filmem, který se v mých očích může rovnat Benu Hurovi. Pokud chcete vidět historický epos, pusťte si jeden z těchto filmů.

Lidská práva, morálka, svědomí, zločin a trest - tahle témata můžete najít v Mechanickém pomeranči. Ve filmu, o kterém jsem hodně slyšel a od kterého jsem hodně čekal. A musím říct, že se opět potvrzuje jedna známa pravda - mezi genialitou a šílenstvím je hranice tenčí, než papír. Tento film je toho příkladem. A to stejné můžu říct i o výkonu Malcolma. Opravdu působivý film, o kterém budu přemýšlet ještě hodně dlouho.

Už dlouho mě film nedostal od prvních vteřin. Už dlouho jsem neviděl nikoho tak přesvědčivě zahrát magora, jako D'Onofria. Olověná vesta na vás v první půli dolehne svým tempem - nejsou tu titulky, jen vidíme řvoucího R. Lee Ermeyho. Výcvik, šikana, ponižování… to vše předtím, než se vůbec dostanou do boje. Druhá půlka je o něco akčnější, Vietnam je udělán zajímavě a opravdu mě to bavilo. Celým filmem se táhne depresivní atmosféra, která vás rozkrájí, vymáchá v bordelu války a pak složí, abyste si to pořádně užili. Full Metal Jacket je pro mě nevšední zážitek. A po tomhle můžu s klidným svědomím prohlásit to, co ostatní už vědí dávno - Kubrick je Bůh!

O tom, že Barry Lyndon je skvělý film, se nehodlám přít. Jeho kvality jsou nezpochybnitelné. Kamera, hudba, režie, všechno je tak, jak má být. Jenže zde přichází důvod, proč nemůžu dát plný počet. Místy jsem se nudil. Navíc mi v tomto filmu chybělo "to něco" co bych si pamatoval hodně dlouho. To něco, co jsem našel například v Paths of Glory nebo v Olověné vestě. Bude to znít divně, ale i přes tyhle výhrady si Barryho Lyndona opět pustím a co víc, budu se na další projekci těšit s nadějí, že mi dnes "to něco" uniklo a já to najdu při dalším zhlédnutí. Do té doby tu nechám 4 hodně silné hvězdy.

Můj druhý Kubrick a hned takováhle rána do slabin. Paths of Glory je film, který by měl patřit do zlatého fondu kinematografie. Proč? Kvůli tématu, které je aktuální i 53 let (!!!) po jeho natočení, pro skvělou kameru, pro vynikající scény (soud, poslední jídlo), kvůli skvělému Douglasovi… tady superlativy šetřit nemíním a vlastně ani nemusím. Tenhle film mluví sám za sebe. 100 %.