Unixy

Nerada dávám filmům odpad, ale tento si ho vysloveně zasloužil. Kdybych historický kontext neznala z hodin dějepisu, připadala bych si ztracená. A musím se přiznat, že i přesto jsem mírně zmatená byla. Neustálé přeskakování scén a jejich nesmyslný střih z filmu dělají guláš. Herecké výkony byly snad ve všech ohledech špatné. Monotónní mluva herců mě uspávala a hudba, která se ze začátku nezdála špatná, byla po chvíli velmi otravná, jelikož "doprovázela" scény, kde se to vůbec nehodilo. Jediné menší plus bych viděla kostýmy a kameru, ale to je bohužel tak málo, že to můj názor nezmění a budu jen doufat, že tento film se ve školách nebude promítat jako obohacení znalostí o Bílé hoře.

Připadám si jak okradená o dětství. 14 let jsem netrpělivě čekala na pokračování jednoho z nejlepších animáku všech dob, ale místo toho jsem dostala nemastnou neslanou kopii prvního dílu. Ani humor, kterým se ve filmu nešetřilo, nebyl pro mě. Kdybych byla o pár let mladší, třeba bych pocítila menší zklamání.

Že film se neobejde bez hudby... Poslední Mohykán je toho důkazem. Trevor Jones se opravdu vyznamenal a díky němu je tento film legendou (alespoň pro mě). Příběh dokáže vytrhnout diváka z reality a na nudu taky může zapomenout. Jednou společně se Sokolím Okem střílíte jeleny a hned na to prožíváte románek Uncase a Alice, který se mi zdál tak krásně křehký, že jsem během jejich společných momentů zapomněla dýchat. Největším zážitkem pro mě byl závěr, který se mi vryl jak do paměti, tak do srdce.