kamals

Za me kitch*-**, bez spetky originality. ** za to, ze praci dostala ta, co ma nejvetsi kozy (Mai koji;-).

Je to jako opakovany vtip. Nebo jeste jinak, opakovenemu vtipu se clovek muze zasmat, protoze je fakt dobrej, je to jako vylozene blbej vtip, kterej uz po sty opakuje stejnou pointu. Skoda casu.

Nehodnotim divadelni zaznam, ale divadelni hru, kterou jsem dnes videl na pude SND v Modrem salonku. Divim se uprimne vysokym hodnocenim, ale mozna, ze divadelni zaznam ma jine kouzlo a je nejak lepe "sestrihany", nez to, co jsem videl na vlastni oci. Vadili mi tri veci, za prve, ze v anotaci dramatu bylo na peti radkach napsano vse, co se odehralo na prknech divadla, nic vic, nic min, casem clovek jde na znamou hru a presto mu spadne celist nad zpracovanim, zde jsem sel seznamen s peti radky anotace a nic vic se nestalo; za druhe, Modry salonek SND je opravdu salonek, kde se vejde takovych 80 -100 divaku a ma opravdu atmosferu televizniho studia (idealne to sedi na format teto hry - alespon jsem si to na uvod myslel), ale tento potencial zustal uplne nevyuzity, nevim jak moc to ovlivnilo relativne chladne bratislavske publikum a nakolik svazanost a nenadcasovost projevu Luba Paulovice. Proste ocekaval jsem uplne jinou interakci, zvlaste i proto, ze Modry salonek to ma jaksi v popisu prace, bohuzel ale pouze v popisu, realita je uplne jina, tak jako tolik jinych veci na Slovensku. Za treti, pokud se o rezimu v Nemecku celou hru mluvi jako o fasismu, tak je asi neco spatne. A jeste za ctvrte, pokud zaver vyzni uplne jinak, nez kam zpeje celou hru, tak uz vlastne nevim o napsat. Vlastne ano, na 89 let dobry vykon od pani Marie Kralovicovej-Prochazkovej a neuveritelne prehravani Petera Brajercika. Pekny vecer.

Zfilmovany roman slovenskeho autora detektivek "Dominika Dana" (pise pod pseudonymem, siroke verejnosti neni jeho identita znama). Roman jsem cetl, moje prvni kniha z pera tohoho autora. Celkem zajimave se to cetlo i rozvijelo, nez si zacal Dan, zrejme pote co zacal pit jak Dan, hrat na slovenskeho Dana Browna a za vsim nakonec stali oblibeni templari - nejedna se o spoiler - film jde po jine linii. Coz byl pro mne v kine problem, prestoze jsem se kniznim templarum smal, tak v knize byl dej cisty a jasny, a vse melo svoji logiku, romam se udrzel v kolejich, u filmu mi prislo, ze zapletka se tak zapletla (mozne me matlo me predporozumeni) a ztratila logiku veci, sebekriticnost autoru scenare se pro mne vytratila, ze se pro me z vyusteni filmu stala fraska. Byt to tema - spoluprace cirkve a byvaleho rezimu (a jeste k tomu na Slovensku) - je tak silne a i v knize je rozpracovano (byt se nejedna o hlavni linii) lepe nez ve filmu, ktery vsak na tomto tematu stavi i bohuzel pada. Proste jako obvykle v nasich luzich a hajich, dobre tema, vyborny nastup, ale finale se rozplyzne nekam do neurcita. Technicky byl film zvladnuty vyborne, realie vynikajici - byt uprimne, ona Bratislava - Nase Mesto - zase az tolik pocitacovych uprav, abychom se dostali do atmosfery let devadesatych, nepotrebuje. Uvodni titulky, to bylo dilko samo o sobe (ty se mi asi z celeho filmu libily nejvice). Herecky to bylo zvladnute obstojne, ale z potencialu Stuhra (podivejte se na Poklosie, Oblawu, nebo i Noc plnou zazraku - jak je tento potateny herec universalni), Kaisera, Kronerove, Geisberga to bylo na 50%. Chudik, Suchanek, Kubec, Vlasak, zahrali sve maximum, u pana Chudika doslovne, se vsi uctou. Fingerova slovencina, kdyz jsem to ve slovenskem kine slysel i ja, to byl ulet, tato postava mi nejvic nesedla (v porovni s romanovou predlohou). No nebudu dal mlatit prazdnou slamu, potencial byl, zustal nevyjadren a tak nezbyva nez doufat, ze s panem Kaiserem prijde kouzelnik kina priste.

Marne si lamu hlavu, za co tento dokument, opakuji jeste jednou dokument, ma tak vysoke hodnoceni. Jiste Pavol Demitra byl dle odborniku vynikajici hokejista a pravdepodobne i pro mnohe mlade Slovaky je hokejovym vzorem. Dobra, ale samo hodnoceni hry hokejisty a jeho neocekavane umrti se nemuze odrazet ve zdejsim hodnoceni tohoto kycoviteho, plheho patosu a sentimentu "dokumentu" jedouciho po celou dobu na stejnym kopytu.

Obsah ctverce nad preponou (Linda) je roven souctu obsahu ctvercu nad jeho odvesnami (Stramowski + Grabowski) = zakladni obsazeni je velmi dobre, vcetne Maji Ostaszewske a Tomasze Oswiecinskeho (Strach) ;-), stejne tak pribeh je velmi slusny, dobra kamera, vyborna muzika, slusna scenografie, etc., ale je tam zase tolik zbytecnych serepeticek / scen, ktere film neuzitecne prodluzuji, ubiraji na primocarosti a odsejpani a tim trochu degraduji. V kazdem pripade, opet zopakuji, tohle ma American Sex Appeal a Cesi podobny spektakl nenatoci hodne dlouho, bohuzel.

Předchozí film Mitji Okorna Listy do M. (typicky podbízivě do češtiny Noc plná zázraků) byl prostě svěží a technicky naprosto čistý, patos a kýč tak akorát k zvolenému tématu, Planeta singlů už je za hranou, byť primární linie filmu i roubované vedlejší linie filmu jsou ucházející, ale už se to moc táhne a chybí tomu ten drive předchozího filmu, romantiky, pathosu, slzí už je moc a moc, ale i tak je to furt lepčí, než kterákoliv romantická komedie vzniknuvší v našich luzích a hájích.

Prvni dil 75%, druhy 45% = 120%/2=60%, tedy ***.

** za Geoffreye Rushe, kdyby to nechali autori doplout na prvni vlne, tak je to prijemny film, ale ty zbytecne, predvidatelne, nelogicke, prekombinovane zvraty a kombinace udeleli z filmu v podstate zbytecnost. A na zaver me dorazila prazska restaurace, ktera se ke sve hodinove interierove originalite potrebuje obletit exterierove skrznaskrz pivni reklamou...

Nuda, nuda, sed, sed, nakonec pretrpena, dvakrat jsem skoro usnul, proto 1* a male bezvyznamne plus za Morgana Freemana. Prekombinovany dvouhodinovy snimek, ktery vrcholy fatalistickym byt s tim, kdo miluje, nebo s tim, kdo porizuje. Oba hlavni protagonsite u mne vyhrali cenu pro uspavace hadu. Nedoporucuji cesky dabing.