Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (1 881)

plakát

Bohové (2014) 

Film, kterej má srdce. Co jinýho taky v tomhle případě říct, že jo. :)

plakát

Kniha džunglí (2016) 

Kniha džunglí very very very light. Po potemnělé poetice předlohy ani stopy - tvůrci se drží původního příběhu jen velmi zlehka (spíše si jen půjčují jména a situace) a míchají vlastní dílo ve stylu "inspired by". Ale jinak... jinak je to paráda! Všechna zvířata - od slonů až po nejmenší pišišvory - jsou animována naprosto fantasticky a film jako takový je rozhodně důstojnou rodinnou zábavou. Rozpačitě podupávajícího Kiplinga se za tu krásnou omalovánku vyplatí pro jednou ignorovat.

plakát

Jeho fotr, to je lotr! (2004) 

Nášup téhož, co poskytla jednička - tedy debility, která je celkem příjemně poživatelná až do konce. Eh... no jo.

plakát

Unfriend (2016) 

Středověké čarodějnictví potkává facebookovou mánii a výsledek sice není tak koncepčně neotřelý jako Odebrat z přátel, nicméně po hororové stránce nabízí velice výživnou psychobrutalitku. Není na tom popravdě vůbec nic extra, ale Verhoeven (nespojovat s Paulem) ví, kdy zatlačit na pilu.

plakát

Fotři jsou lotři (2010) 

Patrně jeden z kandidátů na vítězství v kategorii "kontrast počtu slavných herců s trapností filmu". Fock!

plakát

Živí mrtví - Jednoho dne už nebudete (2016) (epizoda) 

Negan v závěru minulé série konečně vtrhnul do ringu a ověnčen tituly "sadistická megastar" či "psychopatická arcisvině" poprvé v historii seriálu posunul brutalitu dál, než kam jí dokázal přivést komiks. To samozřejmě neznamená, že by kvality téhle epizody udávaly rozflákané lebky, nicméně divák utržil solidní knokaut a Negan je obsazen, napsán i obrutalizován natolik fenomenálním způsobem, že se už teď těším, co tahle figurka na televizní šachovnici rozpoutá. P.S. Povrchnímu tlachání o samoúčelném násilí nerozumím (btw, velepopulární Hra o trůny obsahuje víc ještě explicitnějšího násilí). Záměrem bylo Negana vyhnat ad absurdum, po psychologické i fyzické stránce, což funguje stoprocentně a rozpad kultu jeho osobnosti bude zjevně tématem téhle, možná i další série - což je odpověď na poznámky o tom, jak by tohle nefungovalo (samozřejmě že nebude, tyrani se vždy střídají... že jo, Ricku :)). Brutality je tu možná hodně, ale tentokrát je její dopad převážně psychologický (místo vytahování střev ze zombíků se tu brutálně zabíjejí populární postavy) a v kontextu epizody i seriálu má význam do poslední kapky krve.

plakát

Zhasni a zemřeš (2016) 

Spíš takovej pěknej žánrovej trénink, než skutečnej horor. Odpovídat tomu budou povětšinou i reakce publika - s příležitostným divákem to sem tam škubne, hororoví matadoři nehnou brvou. Sandberg dosud vytvářel tu více, tu méně sympatické kraťasy, z nichž byla většina určitým způsobem vtipná, nicméně dlouhá (no, dlouhá...) stopáž mu nesluší. Jednoduše moc neví, co s ní. Postavy i mytologie záporáka jsou jen letmo a na jistotu načrtnuté rekvizity, lekačky nepřekvapí a ústřední bubák je zajímavý spíš hrátkami se světlem a tmou, než že by dokázal opravdu děsit. Kdybych měl film shrnout - není tu vlastně nic vyloženě špatně, jen je toho málo a moment překvapení se nekoná. 5/10

plakát

Dům (2011) 

Do českého (československého) filmu zavanulo trochu skandinávského chladu - Dom sice není prakticky ničím výjimečný, ale díky jeho odměřenosti a strohosti paradoxně vyniká obyčejný příběh jedné rodiny, který bude tu jednomu, tu druhému něčím silně povědomý. Bezchybně obsazeno, Krobot si svými kreacemi o podobnou roli říkal už dlouho.

plakát

Kickboxer: Vengeance (2016) 

Žán má na svůj věk velice solidní fyzičku, Bautista má držku na záporáky jak dělanou a Sara Malakul Lane na krátkou chvilku ukáže svůj silikonový šarm, nicméně tohle vše jen podtrhuje úroveň nevýrazného béčka, na nějž si za týden vzpomenou jen JCVD fetišisti.

plakát

Pán much (1963) 

Předloze věrnější, nicméně verzi z devadesátých let mám raději. Na každý pád jsem ovšem rád, že se o zásadní literární díla někdo opakovaně filmově pokouší a snaží se je tak předložit širší části veřejnosti. Mě filmy navnadily k dodatečnému přečtení Goldingova geniálního díla - kéž by vždycky, když civilizace divočí, bylo možné doufat, že bude opět přímočaře konfrontována se světem dospělým...