FosaCZ

Stálo to spoustu peněz a dalo to spoustu práce... Jenže výsledek je monotónní uspávačka s nulovým obsahem, a to se neodpouští ani ušlechtilým projektům. Nejdelších 87 minut v mém životě...

Nejhorší obavy se naplnily, z AHS je po nástupu Lady Gagy samoúčelná hra na efekt. Znepokojivá atmosféra je totálně v tahu a zůstaly jen podbízivé scény plné samoúčelné brutality, nahoty a skandálnosti. Jako pětiminutový videoklip LG by to obstálo, jako hodinový díl dříve kvalitního seriálu je to přímo nekoukatelné. Sbohem AHS, u páté řady stačí vidět pilot, a je zřejmé, že to bude jeden velký prázdný průser.

Po samoúčelně skandálním Hotelu povedený návrat k podstatě strachu. Tvůrci konečně pochopili, že Lady Gaga není žádná herečka ale rekvizita a podle toho je s ní po právu naloženo. Námět sice trochu vykrádá první řadu, ale s šestou epizodou přichází odvážný tah, který seriál posunul někam, kde dosud nebyl.

Po Šifře mistra Leonarda si už člověk zvykne na všechno... Ale nelze se smířit s tím, že profesor Langdon je navzdory své až nadlidské genialitě snad jednou z nejméně sympatických postav v dějinách filmu. Andělé a démoni jsou stejně jako šifra nabubřelý prázdný film s mizerným scénářem a nulovým napětím.

Anglické jahody jsou dokonale nefunkčním dílem, ve kterém nemá pořádný smysl ani samotný název. Leda, že by se tvůrci inspirovali u amerických Zlatých malin. V obou případech jde o bobule, které jsou spojovány s audiovizuálním odpadem. Pokud má tedy někdo potřebu prostřednictvím filmu autenticky prožít události srpna roku 1968, stále má jedinou možnost – sáhnout do filmového archivu, stejně jako to udělal Vladimír Drha. http://chromy.blog.idnes.cz/c/58237/Pachut-Anglickych-jahod.html

Domácímu videu se říká domácí video, protože je určeno k domácímu užití... proč s tím obtěžovat druhé?

A-Team je od začátku do konce takový nářez, že divák ani nemá šanci přemýšlet nad tím, nakolik jsou eskapády áčkového týmu věrohodné. Film mě dokázal nakoupnout i po deseti hodinách v kině, takže tleskám!

Americký remake selhává v tom, že se až příliš snaží tvářit jako tuctový horor. Splynutí žánrů tak nikdy nemůže fungovat jako v originálu.

Uznávám, že dát dohromady tento projekt muselo stát spoustu peněz a úsilí. Avatar mi přesto svým obsahem i vizuální stránkou ze všeho nejvíc připomíná propagační materiál náboženské sekty lákající na život v zemi zaslíbené. http://chromy.blog.idnes.cz/c/115161/Avatar-nabizi-lepsi-svet-v-nemz-modra-je-dobra.html

Až na krev je úctyhodným filmovým počinem. A to zdaleka nejen kvůli své přemrštěné stopáži ani konfliktním tématům, která si vybírá, ale především díky filmařské jistotě, s jakou se Paul Thomas Anderson s naftařským dramatem o odvrácené straně amerického snu vypořádal. Daniel Plainview by v životě nedosáhl všeho, čeho chtěl, nebýt jeho bezmezné touhy, která ze zdravé soutěživosti přerostla v nebezpečnou nenávist izolující jej od zbytku světa. Až na krev nenásilně útočí na stinné stránky americké kultury a přitom nabízí nezapomenutelný příběh o lidské posedlosti, která se nemění napříč časem ani kontinenty. http://chromy.blog.idnes.cz/c/30447/Kde-trysti-ropa-potece-krev.html