Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (568)

plakát

Bourneovo ultimátum (2007) 

Doufal jsem, že to bude asoň dobré. Přál jsem si, aby to bylo skvělé. Ale ve skutečnosti to je ještě lepší. Napadá mě toto: Matt Damon became Jason Bourne forever!

plakát

Bournův mýtus (2004) 

Dvojka je snad ještě lepší než jednička, což se nestává příliš často. Jak je vůbec možný, že mě to baví, když mě tyto filmy takřka odpuzují? Občas není na škodu vyzkoušet něco pomyslně odpudivého. Člověk může být příjemně překvapen, ba i osvěžen.

plakát

Agent bez minulosti (2002) 

Když to tenkrát vysílali premiérově v bedně, myslim že to bylo na Nově, na kterou se ještě tenkrát občas dalo koukat, říkal jsem si - další akční krimi kravina. Pak to reprízovali každýho čtvrt roku a mě to nechávalo naprosto chladným. Ale jednoho dne jsem náhodně prošel kolem, pozastavil jsem se, a už jsem byl lapen. A od té doby, kdykoli běží nějaký díl Bourna, tak si velice rád dopřeju šlamastyky manínka Matta, který mi tak trochu přípomíná záoceánskou verzi agenta 007.

plakát

Otesánek (2000) 

Konečně jsem měl tu čest s Janem Švankmajerem, jehož tvorba mě nijak nevábí, ale uznávám jeho osobitý styl. K Otesánkovi můžu napsat jediné, je to taková hororová pohádka pro dospělé. Koukat se na to dá a dokonce jsem to chtěl dokoukat až do konce i přes pokročilou noční hodinu. Svým způsobem to svou absudrností baví a celkové ztvárnění oblíbené pohádky, zasazené do běžného života v jednom činžáku na konci 90. let, působí dost zvláštně a raritně. Takový asi umí být Jan Švankmajer, úplně jiný než ostatní. Nezapadající do žádné škatulky, originál, který to u té velké většiny nikdy nemá lehké. Oceňuji akademii, že se nebála dát Otesánkovi Českého lva. Teď by se to jistě nestalo.

plakát

Není čas zemřít (2021) 

Logické, očekávané, seriozní, promyšlené a takřka dokonalé završení nejhbitějšího z agentů 007. Ale přiznám se - čekal jsem víc. Daniel Craig místy vypadal jak Terminátor přejetý parním válcem, zbytek filmu jen unaveně, takže je štěstí jak pro něj, tak pro nás že už žádné příště nebude ;-) Kecám, samozřejmě si zaslouží obdiv, ale přeci jen už má něco za sebou. Všechno je moc pěkně vyladěno a vypipláno, lokace přímo ohromující, ale něčím mě to zklamalo. Taky si od začátku myslím, že Léa Seydoux nebyla dobrou volbou, sice přímo nevadí, ale je to taková šedá myška. Možná taky jistá nepřehlednost, syrovost nebo málo humoru či emocí, uvidím až někdy sjedu celou sérii na jeden zátah. Každopádně: goobye Mr Bond!

plakát

Hodně štěstí, pane Veliký (2022) 

Inspirující pro všechny zabržděné, zamrzlé nebo uvízlé. Kloubouk dolů za odvahu obou herců, hlavně Emmy Thompson. Byli vážně skvělí. Scénář byl vypilovaný do vytříbenosti, žádná rychlokvaška. Mělo to přesah a hloubku a přitom to vyznělo autenticky. Bavilo mě to od začátku do konce a přál jsem si, aby to neskončilo.

plakát

Město radosti (1992) 

Indie je pro mě nepředstavitelný svět s miliardou lidí, který mě láká a zároveň odpuzuje. A přesně tyto pocity ve mě vyvolával i film. Ne moc dobře se na to koukalo, ale naprosto mě to vtáhlo do děje. Patrick Swazey vždycky uměl zaujmout, a potěšila i šibalská Pauline Collins, která mi učarovala už jako Shirley Valentine. V tom jejím kukuči je snad všechno, ani by nemusela mluvit. Přes všechnu tu špínu a bezmoc triumfuje lidské odhodlání a víra v lepší život. K dokonalosti tomu přeci jen trochu chybí, ale dozajista si to někdy rád zopáknu. A pokusím se víc soustředit na hudbu slovutného Ennia, protože se mi zdála jaksi nevýrazná.

plakát

Čarodějky (1990) 

Přesvědčil jsem se, že tyto Čarodějky můžu vidět kdykoliv a pořád mě budou bavit. K dokonalosti tomu nechybí mnoho, snad jen lepší propracovanost příběhu, více informací o čarodějných praktikách atd., ale stále musí být bráno v potaz, že to je film určený pro děti, stejně jako kniha. Takže ačkoliv by dospělého vyšší level hororu potěšil, na dětské psychice by mohl zanechat nechtěných následků. Už i takhle to může být pro některé děti docela silný odvar. Vzpomínám jak to na konci devadesátek dostalo nás se ségrou. Přeci jen jsme na takové to "pohádky" nebyli moc zvyklí. A myslím, že to dobře funguje i po letech. Skvělé masky, dobře odvyprávěno, sympatická babička s vnukem a hrůzostrašná Anjelica Huston. A nepostrádalo to atmosféru, která snad tkví v britském minimalismu. Což se o americkém remaku z roku 2020 tvrdit nedá, ten postrádá všechno krom kýče.

plakát

Vražda na Nilu (1978) 

Tato verze má jednu velkou slabinu - vedlejší obsazení vyniká nad hlavním, které tak trochu nudí. Z  vedlejších rolí doslova září Bette Davis s Maggie Smith a skvěle načatá je i Angela Lansbury. Naopak ústřednímu triu jsem jejich milostný propletenec moc nevěřil, jaksi tam chyběla vášeň na všech stranách. A nepomohl tomu ani nijaký Poirot Petera Ustinova. V určitých pasážích to má jistě své kouzlo, výprava je poctivá, ale chybí tomu svéráznější režie, která by tolik nenudila.

plakát

Mildred Pierceová (1945) 

Svěže působící snímek. Spíš se mi nechce věřit, že byl natočen už v roce 1945. Skvěle funguje i dnes, žádná poválečná zatuchlina, které se u nás v té době běžně točily. V Americe už se dávno dělal těžký byznys, a v tomto případě těžce vydřený nápaditou Mildred, která je své dceři ochotná snést modré z nebe - což jí moc štěstí nepřinese. Lepí se to na ní náramě. A gentleman v nedohlednu. Životní role Joan Crawford, i když pro mě zářila v jiných rolích. Ale na její hraní se kouká krásně. Je to jak sledovat malíře když maluje dokonalý obraz.