Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (521)

plakát

Čarodějky (1990) 

Přesvědčil jsem se, že tyto Čarodějky můžu vidět kdykoliv a pořád mě budou bavit. K dokonalosti tomu nechybí mnoho, snad jen lepší propracovanost příběhu, více informací o čarodějných praktikách atd., ale stále musí být bráno v potaz, že to je film určený pro děti, stejně jako kniha. Takže ačkoliv by dospělého vyšší level hororu potěšil, na dětské psychice by mohl zanechat nechtěných následků. Už i takhle to může být pro některé děti docela silný odvar. Vzpomínám jak to na konci devadesátek dostalo nás se ségrou. Přeci jen jsme na takové to "pohádky" nebyli moc zvyklí. A myslím, že to dobře funguje i po letech. Skvělé masky, dobře odvyprávěno, sympatická babička s vnukem a hrůzostrašná Anjelica Huston. A nepostrádalo to atmosféru, která snad tkví v britském minimalismu. Což se o americkém remaku z roku 2020 tvrdit nedá, ten postrádá všechno krom kýče.

plakát

Smrt na Nilu (1978) 

Tato verze má jednu velkou slabinu - vedlejší obsazení vyniká nad hlavním, které tak trochu nudí. Z  vedlejších rolí doslova září Bette Davis s Maggie Smith a skvěle načatá je i Angela Lansbury. Naopak ústřednímu triu jsem jejich milostný propletenec moc nevěřil, jaksi tam chyběla vášeň na všech stranách. A nepomohl tomu ani nijaký Poirot Petera Ustinova. V určitých pasážích to má jistě své kouzlo, ale chybí tomu svéráznější režie, která by tolik nenudila.

plakát

Mildred Pierceová (1945) 

Svěže působící snímek. Spíš se mi nechce věřit, že byl natočen už v roce 1945. Skvěle funguje i dnes, žádná poválečná zatuchlina, které se u nás v té době běžně točily. V Americe už se dávno dělal těžký byznys, a v tomto případě těžce vydřený nápaditou Mildred, která je své dceři ochotná snést modré z nebe - což jí moc štěstí nepřinese. Lepí se to na ní náramě. A gentleman v nedohlednu. Životní role Joan Crawford, i když pro mě zářila v jiných rolích. Ale na její hraní se kouká krásně. Je to jak sledovat malíře když maluje dokonalý obraz.

plakát

Smrt na Nilu (2022) 

Co dle mého chybělo Orient Expresu, toho se dostávalo Smrti na Nilu - a sice atmosféry. Zde se to povedlo, navodit atmosféru 30. let a přitom nepůsobit strojeně. V kině se doslova vyjímá velkolepá výprava, nepamatuji, kdyby naposled jsem byl takto pohlcen a uchvácen, aniž bych mě podezření, že je to vše umělé. Parádní byla i hudba v čele s vytuňěnou Salome Otterbourne. Obsazení se povedlo, předlohy se to v hlavních rysech drželo. Agatha Christie by jistě měla nespočet námitek, ale myslím, že tenhle kousek jen dokazuje její nesmrtelnost a zároveň velkou úctu tvůrců k autorce předlohy. Z kina jsem šel s pocitem, že tentokrát to za ty prachy opravdu stálo.

plakát

Mimořádná událost (2022) 

Na tento film jsem vůbec neměl v plánu jít, upoutávka mě vůbec nenadchla. Chtěli jsme jít na Smrt na Nilu, ale došlo k záměně, my oblečení a v kině jen Mimořádná událost. Tak jsme šli, a mimořádná událost se konala. Je to skvělá satyra na dnešní ne socialistickou ale sociální dobu, místy parodie, je tam prostě všechno. Skvělá, na nic nehrající si oddychovka s bezva hláškami v podání bezva herců. Jak mě Vlastníci nic moc nebrali, tak tohle si s chutí skouknu i příště.

plakát

Johnny Guitar (1954) 

Prapodivný western, jehož kouzlo pro mě spočívá jen a pouze ve sledování Joan Crawford. Nevim jak to ta ženská dělala, ale jen co se objeví na plátně, tak sleduju každý její pohyb a nedokážu z ní spustit oči. Proto asi měla tolik fanoušků a obdivovatelů, přitáhla si je jako magnet. Vyzařuje z ní schopnost předat něco ze sebe dál a dokonale u toho zaujmout své okolí. Proto s tolika kolegy a režiséry nevycházela, proto ji diváci milovali. Jak se říká - milovala kameru a kamera milovala jí. Co se týče filmu, neviděl jsem podivnější westren, sám bych ho do této kategorie asi ani nezařadil, i když do ní samozřejmě patří. Občas je velmi přínosné vidět něco, co se vymyká zajetým kolejím. Zvláště ve filmu. I samotná Joan působí ve westernu trochu nepatřičně. O to více je to zajímavější. Stejně na mě působil i Sterling Hayden, akorát na něj tedy nebyl zdaleka tak hezký pohled. Zdál se mi takový nakyslý. A to už ani nemluvim o Mercedes McCambridge se svým lynč amokem, ta mě přímo vytáčela a vůbec mi nepřišla vynikající. Spoiler: Na konci jsem pocítil velké zadostiučinění, když to koupila a valila sudy do rokle ;-) Zvláště za vypálení salónu, ten za nic nemohl.  Konec spoileru. Celkem příjemné a netradiční pokoukání. Ale rozhodně v původním znění, dabing byl děsný.

plakát

Náhlý strach (1952) 

Čím více filmů s Joan Crawford vidím, tím víc propadám jejímu kouzlu a musím obdivovat s jakou noblesou a oddaností ke své práci přistupovala. V osobním životě asi byla velice rozporuplným člověkem, ale na plátně z ní vyzařuje všechno, co u novodobých "celebrit" postrádám. Náhlý strach je skvěle vystavěným snímkem, kde opojení z nalezeného štěstí vystřídá kruté vystřízlivění a Joan jsem věřil každý pohyb, každý výraz, každou kapku potu. Krom toho byla opravdu neobyčejně půvabná a šarmantní, slovo "krásná" zdaleka nevystihuje podstatu věci. Jack Palance naopak dokonale splnil požadovaný záměr a působil neobyčejně nechutně a zákeřně. Byl jsem velice zvědavý jak se ze sluncem zalité první poloviny stane avizovaný hon kočky na myš. Přeměna na zklamanou, nešťastnou a podvedenou nemohla být zahrána lépe. Bezradnost však netrvá dlouho a připravovaná odplata začíná nabírat obrysů. Ale nikdy nic nedopadá podle plánu. Každým coulem poctivá filmařina, na kterou je radost pohledět i 70 let od vzniku.

plakát

Dexter - New Blood (2021) (série) 

Je dobře, že tato řada vznikla. Na začátku mi dělalo velký problém si na všechny zvyknout, ale podařilo se a od půlky už to jelo skoro jako dřív. Jenže ono nikdy nic není jako dřív. Zdá se, že to celé nemohlo dopadnout jinak. Ale možná se to opravdu jenom zdá. Poslední tři díly byli moc nabušené a uspěchané - chyběly mezičlánky, jak píšou ostatní - chtělo to víc natáhnout, víc konfrontovat, potenciál to mělo lepší. Dva díly navíc by tomu určitě prospěli. Nechci ale jen kritizovat, grády to mělo i tak.  Spoiler: Pravda je ta, že se nikdo nechceme smířit s tím, že Dexter už prostě nebude. Ale nechat to zastřelit vlastním synem bez mrknutí oka?... Tomu jsem neuvěřil. Když už, tak Harison měl mířit, ale zastřelit ho měla Angela. Tak bych to viděl já. Dávalo by to větší smysl. Ale ne vždy je všechno podle nás. Že přátelé Dexterova klubu? :-D A jen tak nakonec mě napadá - co novou sérii s názvem "Son of Dexter "? Ne že bych si Harisona nějak oblíbil, ale na ledasčem se dá zapracovat... Ale teď budu truchlit, Dexter byl jako člen rodiny... Určitě nejen pro mě.

plakát

Dexter - Sins of the Father (2022) (epizoda) 

Zdá se, že to nemohlo dopadnout jinak. Ale možná se to opravdu jenom zdá. Poslední tři díly byli moc nabušené a uspěchané, jak píšou ostatní - chtělo to víc natáhnout, víc konfrontovat, potenciál to mělo lepší. Dva díly navíc by tomu určitě prospěli. Nechci ale jen kritizovat, grády to mělo i tak. Spoiler: Pravda je ta, že se nikdo nechceme smířit s tím, že Dexter už prostě nebude. Ale nechat to zastřelit vlastním synem bez mrknutí oka?... Tomu jsem neuvěřil. Když už, tak Harison měl mířit, ale zastřelit ho měla Angela. Tak bych to viděl já. Dávalo by to větší smysl. Ale ne vždy je všechno podle nás. Že přátelé Dexterova klubu? :-D A jen tak nakonec mě napadá - co novou sérii s názvem "Son of Dexter "? Ne že bych si Harisona nějak oblíbil, ale na ledasčem se dá zapracovat...

plakát

Humoreska (1946) 

Kdo lépe by měl umět zahrát rozervanou a ztracenou ženu, hledající smysl života, než Joan Crawford. Dávno už se nedivím, že byla ikonou Hollywoodu snad od nepaměti. Jsem vděčný tvůrcům seriálu Zlá krev, který mě přiměl zabrousit do archivních ročníků americké filmotéky, jelikož ta nová mi již silně nevyhovuje. Humoreska byla balzámem pro oči i uši. Dalo by se říct film o ničem, ale ve výsledku o všem důležitém.

Reklama

Reklama