Pete

Jsem rád, že bude nutné zapamatovat si další jméno z mimořádných mladých talentů českého filmu, a sice Pavel Soukup mladší. Dokazuje to již v tomto projektu miniseriálu, kde se mu povedlo i za malé peníze sehrát velké divadlo. Výborně buduje a udržuje napětí, skvěle pracuje s herci, ohlídá si technickou stránku. Navíc zde zvolil téma, které rezonuje v současné společnosti, a je zábavným způsobem užitečně edukativní nejen pro dospívající, ale možná především pro nás, jejich rodiče. Tedy podobně varující před přehlížením, jakým je u sexuálních predátorů V síti, zde zdvihají tvůrci prst ohledně (kyber) šikany. Tleskám.

Tak si to srovnám v hlavě. Především vždy skvělý Dafoe tu podává jeden ze svých nejlepších výkonů, a stává se skutečným trpícím géniem. Také se zbytkem castingu nemám problém. Naopak další umělec Schnabel sice maluje patřičnými barvičkami, jenže opakuje stejné postupy, jaké už u něj známe z dřívějška, a ze všech jeho filmů mám tento rád nejméně, respektive trpím u něj nejvíce. U brány věčnosti mě sice bavilo víc, než S láskou Vincent, nicméně na nedostižnou klasiku Žízeň po životě se nechytá.

Na Její tělo se pěkně kouká, protože Germani je krásná holka, a zde v podstatě nesleze z plátna. Sice má většinu stopáže jen ztrápený výraz, ale tak velí scénář. Když nemohla být Andrea nejlepší ve skoku do vody, chtěla být prý nejlepší alespoň v pornu - tak zde vysvětlují tvůrci její motivaci, rozhodli se totiž vůbec nezkoumat její nitro, a nic se tedy nedozvíme o myšlenkách nebo pocitech hlavní postavy. Poměrně originální koncept přidává na povrchní artovosti, avšak na úkor hlubšího zážitku diváků. Hodnotím dvěma hvězdičkami, velmi silnými díky profesionální technické stránce, která je jistě na mnohem vyšší úrovni, než u jakéhokoliv filmu s Leou De Mae (kamarád říkal).

Standardní únos rukojmích, tentokrát v newyorské podzemce. Původní Pelham 123 je o něco lepším a rozhodně napínavějším filmem, než pozdější remake Tonyho Scotta. Co je ale na tomto snímku pro mě z dnešního pohledu nejzajímavější, je chování postav k sobě navzájem - nekorektní je slabé slovo, vypadá to, že všem chybí elementární základy slušnosti. O nějaké rovnoprávnosti žen si tenkrát mohly nechat jen zdát, jistě, ale dále - běloch řekne černochovi "Drž hubu negře" a jednu mu flákne, Matthau otráveně provádí delegaci japonských ředitelů Tokijského metra, a pak zahlásí "Odveďte ty opice" (oni mu přitom velmi dobře rozumí), atd. - WTF? To už teda i ten Tarantino, který se 70. léty nejvíce inspiroval, ve svých filmech vyjadřovací prostředky dost zjemnil, naštěstí je to nicméně fakt zábava. Vlastně všichni jsou tu navíc buďto retardovaní burani (většina rukojmích a policistů), kteří ve své naivitě vůbec ani nechápou, jak může někdo unést vlak, nebo trpí těžkými traumaty či dokonce závažnými psychickými poruchami (únosci, dispečeři metra). Ať už zde tedy byly ty sedmdesátky vyobrazeny v NY věrně, nebo pouze tvůrci zobrazovali to, co chtěli doboví diváci vidět, každopádně společnost se do dnešních dnů diametrálně změnila.

Co jsem napsal u prvního dílu stále platí, vlastní fantazie u knížky je samozřejmě nejvíc, ale za tuhle režisérskou vizi jsem nakonec přecejen vděčný. Pokud už se pokoušet Dunu zfilmovat, pak právě takhle, a lépe to asi nejde, tudíž v hodnocení trochu přidávám. Dlouho se mi nestalo, že jsem v kině nekoukal na hodinky, ale naopak jsem si přál, aby byl tenhle písečný výlet co nejdelší. Villeneuve dokáže bravurně budovat atmosféru, předávat emoce zvuky a hudbou, vyprávět obrazem, a tvořit živoucí světy, tedy kombinovat ve správném poměru malé osobní detaily s opravdu VELKOU epikou. Pomáhá mu také skvělý casting, a to i v těch nejmenších rolích, naprostou výhrou je pak účast legend Walkena, Skarsgårda, Bardema, a - ano, zejména Chalameta. Ten dává postavě anti-hrdiny Muad'Diba přesně to, co je třeba. Tím hlavním Spasitelem Duny, a zároveň moderního blockbusteru, který vyčistí kina od komiksového šmejdu, by mohl být právě Villeneuve. 4DX

Vskutku moc, moc pěkně udělané (i když z toho věčného pohledu rybím okem se mi už dělalo nevolno), přitom taková bl.. satira, chtěl jsem říct, povedená vztahová, emancipační satira. Je to naštěstí skutečně velmi vtipné, sarkastické, a Emma Stone jde naplno s kůží na trh. Jenom - jsem ten poslední, komu by vadilo originální pojetí, nebo zvýšený počet souloží, nicméně - to je opravdu všechno? Abych dal plný počet, musel by mě Lanthimos více chytit po emocionální stránce, to se mu ještě stále nepodařilo, a tak si paradoxně stěžuju na to, jak je všechno do posledního detailu pečlivě a precizně vykalkulované. Tedy na to, co mám obvykle na filmech tak rád.

Docela zvláštní krimi, po jehož skončení přemýšlím, o čem to vlastně celé bylo - asi pojednání o gangsterské cti. Policajti jsou tu z různých důvodů neskuteční mamlasové, a všechny ostatní mužské postavy bývalí nebo současní kriminálnici. Trochu problém mám s tím, že tu není nikdo moc sympatický - ani zarputilý, ale nepochopitelně se občas chovající veterán v podání charismatického Montanda, a už vůbec ne magor s mozkem osmiletého chlapce, kterého živelně ztvárnil skvělý Depardieu. Scénář je pak sice na mnoha místech příjemně nepředvídatelný, jenže se dostává ke spoustu věcem zdlouhavou oklikou, a některé linky jako například koně nebo Deneuve jsou tu jaksi zbytečně. Zrovna v tomto žánru bych ocenil větší přímočarost.

Jak důstojný pomník dokázali postavit Nebeští jezdci na západní frontě, tak srovnatelně silné memento zde stvořilo mistrné duo Kadár/Klos na východě. Neskutečná režijní bravura.

Vždycky jsem toužil po noži. Jeho ostří by mi obnažilo vnitřnosti. Uvolnilo mozek a srdce. Osvobodilo mě od mého obsahu. Uřízlo by mi jazyk a pohlaví. Ostrá čepel by vyčistila veškerou nečistotu. A pak by z této nesmyslné zdechliny povstal takzvaný duch.

Málokdo už dělá kvalitní mainstreamové vtipné konverzačky, když Woody Allen skončil. A Holdovers jsou rozhodně jeden z lepších kousků Alexandra Paynea, který zde tu pro něj typickou smutnou osamnělost svých postav podává způsobem, kterým diváky hladí. Těžko si představím méně atraktivní prostředí, než je chlapecký internát, ale přesto jsem strávil Zimní prázdniny se zdejším osazenstvem životních ztracenců velice rád. Dokonalý šilhavý Giamatti.