Pete

Některý písničky nejsou úplně špatný, ale jinak to bylo natolik o ničem, že mi snad muselo něco uniknout. A není to tím, že bych nesnesl transky, i s tímto tématem lze rozehrát velké věci - viz třeba Almodóvar. Zdejší vysoké hodnocení v tomto případě absolutně nechápu.

Tak to vypadá, že i mladší brácha z posilovny chtěl mít svou Extrakci, ale tato je viditelně lacinější, a celkově o něco horší. Kdo však má rád střílení, shazování bomb, a trochu toho mučeníčka, měl by si také tady přijít na své. Z toho bahna blbosti a klišé film pozvedává o hvězdu vždy frajer Crowe, kterého je zajímavé sledovat i jak nakupuje v sámošce tofu. Akorát škoda, že nezhubne, aby mohl dostávat zase lepší role, a aby nám ještě dlouho vydržel.

Daleko jsou platonické Prázdniny v Římě, zde kdesi na severu Itálie je poněkud teplejší sezóna stvořená pro velkou romanci. Tato poměrně dost jednoduchá, až (b)anální historka, má devizu v povedeném scénáři veterána Ivoryho, a zejména v příjemně hladce plynoucí režii šikovného Guadagnina. On vždycky, ať už jsou jednotlivé scény krásné či nechutné, zajímavé nebo nudné, vytváří takovou konzistentní masu s konstantním tempem, a se silným vyvrcholením. A nakonec Chalamet - tak z toho skutečně stříká talent na všechny strany, jak když zmáčkneš zralou broskev.

Mírně odkloněné od oblíbené knižní předlohy, jejího ducha vystihující. Všechno pěkné, pěčlivě udělané, povedla se výprava, triky, kostýmy, hudba díky bratrům Rossovým s nádechem NIN, a casting v japonských rolích na jedničku v čele s Tanadou jako dokonalým Toranagou skoro level Mifune. Že si to díky rozsáhlé stopáži dává se vším na čas, to vůbec nevadí. Mám tedy v podstatě pouze jednu výhradu, nicméně tak zásadní, že kvůli ní bohužel nemohu udělit nejvyšší hodnocení - Jarvis v hlavní roli Anjina Blackthorna je dost tragickou volbou, kterou nechápu, že si tvůrci neohlídali. Ne, že by byl snad úplné dřevo, ale pro roli intelektuálně založeného lodivoda se nehodí, a má hlavně zoufalý nedostatek přirozeného charisma. V tomto bodě tedy tuto adaptaci poráží i starší Šogun s Chaberlainem.

Většinou tyhle filmy o dospívání a prvních (letních) láskách moc nemusím, nebaví mě. Zrovna tento je však natočený tak šikovně, citlivě, klobouk dolů Le Bon, že mě to naopak bavilo docela dost. A to zrovna tu pointu úplně nežeru.

Rudla hraje losera, a Blance je jí ho líto - dokáže ho opustit? To je půdorys jedné z nejvíc antiromantických inscenací všech dob, která nabízí pohled za kulisy, když herci smývají šminky ze svých tváří, a odkládají masky. Řekl bych, že asi největší génius české herecké školy Hrušínský tady narazil na své limity - nevěřil jsem mu, že by opravdu dokázal hrát špatně. Ale teď vážně - zde mi běhal mráz po zádech z jeho kreace skoro jak u kremace dobráka Kopferkingla. Přesto pro mě byla Bellevue celkově emocionálně cizí - díky bohu. Nicméně přemýšlet o ní budu ještě i zítra.

A víme zase h*vno. Málo jsem tedy Ivetu Bartošovou znal i předtím, a po shlédnutí tohoto medailonku jsem na tom pořád stejně.

Další z velmi povedených ČT divadelních inscenací - adaptací klasiků. Geniální Kemr, kterému zdatně sekunduje zbytek obsazení. Akorát mě trochu iritovala kamera, která jakoby nedokázala zabrat herce v tom správném detailu, a především až obtěžující hudba, kdy klavírní preludovaní působilo v některých scénách rušivě nevhodně. Škoda, protože tady bylo zaděláno na plný počet.

Hrušínský tady vypadá trochu jako Isteník, a hraje jako Pánbůh. Také na zbytek prvotřídního hereckého obsazení je radost pohledět. Horší už je to však se scénářem, který usadil Napoleona do krytu ve stylu Untergangu, a obsahuje mnoho historických nepřesností a fabulací. Jindy vynikající režie těchto divadelních ČT inscenací zrovna v tomto případě neposkytuje tak vtahující emocionální zážitek, jak jsem doufal, a tak budu přísnější, než jsem chtěl.

Řekl bych, že oproti Balzacovi se ještě trochu přitlačilo na pilu, a ta Lidská komedie mravů v klasickém českém divadelním pojetí více vynikne obludností charakterů smějících se bestií. Z opravdu nechutných postav hyen je člověku až fyzicky špatně (hlavně Medřická, Vinklář,..), dobro pak tu má pouze roli prostoduchých hlupáčků (zejména Řehoř, tak trochu Pešek). Výsledkem je slušná deprese.