Robbi

Mnoho lidí tu píše o naivní socialistické detektivce - zkusme se podívat na to, co občas vznikalo na západ od Aše v podobné době a zjistíme, že tenhle krimifilm má hodně dobrou úroveň. Možná je škoda, že je to jen velmi volná adaptace Fikerovy knihy, takové objevování tajemného domu v Karlíně by mohlo mít i zajímavé prvky horroru, ale to už by vyšlo spíš na seriál. Scénář si vzal z předlohy vlastně jen tu část, kde figuruje přeživší npor. Lenk (R. Brzobohatý) a do ní je zakomponováno rozuzlení celé loupeže. Osobně si nemyslím, že by J. Sovák byl v roli Kalaše špatný nebo horší než R. Hrušínský. Je prostě jiný. A stejně jako nemá smysl srovnávat, jestli je lepší Batman v podání M. Keatona či Ch. Balea bych tenhle souboj nechal nerozhodný. Jedná se o velice slušně natočený snímek, který obstojí i v dnešní době - a tím je jeho kvalita jasně dána. "Pic kozu do vazu".

Nejde vůbec o špatně udělaný či odehraný film. Co ho neskutečně sráží je prakticky nulová spojitost s předlohou. Jediné, co z ní zbylo je snad jméno hlavního hrdiny kpt. Hectora Servardaca. Pokud se začtete do knihy, nehledejte žádné krásky z pohlednic, předpotopní příšery a válčící znesvářené strany. Je to podobný problém jako u Tajemství Ocelového města a několika dalších Vernových adaptací. Jak říkám, Zemanovy kvality to nijak nesnižuje, jen ten film je o něčem docela jiném, než psal velký Jules Verne.

Tenhle film zraje jako víno. Když ho sledujete, dojde vám, proč "Velký malý Louis" skončil svůj život po selhání srdce. Snímek je doslova prošpikován skvělými momenty, velkými humornými plochami i klasickými nástřely - například scéna, kdy Louis de Funés klepe na dveře pokoje svého syna (filmového i skutečného) Oliviera s parukou v ruce, případně jeho skvělá kontrola hmotnosti svěřených tanečnic - na řadu přichází poslední a šéf Louis jen vypálí - Ani na tu váhu nemusíš a mazej rovnou na kolo. Mně osobně se nejvíc líbí ona pohádka a její zakončení: Louis: Pochopily jste to? Jedna z dívek: Vzali se! Louis: Nepochopily jste nic, alou spát. Zajímavé komentáře: Kleopatra.

Co lidé neudělají pro peníze, které notabene nemají vůbec jisté. Snímek zajímavý i účastí "Paulova dědečka" z beatlesáckého Perného dne (Wilfrid Brambell) měl plno kouzelných míst, na které se - jak ostatně uvádějí i další komentáře - rádo vzpomíná. Jeden za všechny: Co to tu děláte? Eeeeehhh, červotoč... Cože?!?!?!?!? V kovové židli? .... Tak kovotoč... Nemyslím si, že by Ronnie Corbett nějak zvlášť za ostatními zaostával, ale prim asi jako u většiny hraje Thora Hird.

Ve skutečnosti 4,75. Ony výtky, že kluky hráli třicetiletí... to je vždycky dost složitá záležitost. Vzpomeňte na kultovní filmy Škola, základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. Kolik bylo tam třeba takovému Peškovi nebo Filipovskému, kteří hráli septimány, tedy vlastně ještě teenagery, a oběma bylo taky přes třicet. Spíš bych řekl, že pokud se na film dívá dospělý, vidí ten rozdíl daleko ostřeji než děti, kterým byl určen. Mně spíš vadilo, pokud něco, tak že Rychlé Šípy, tak krásně v barvě vyvedení Janem Fischerem, byli vlastně všichni stejně velcí, a když si ve filmu stoupl vedle sebe Mirek (Jiří Lukeš) a Rychlonožka (Martin Kapoun), tak bych řekl, že je mezi nimi rozdíl dobrých deseti let. Jako největší nedostatek jinak vynikajícího seriálu (měl jsem to štěstí, že jsem ho jako školou ještě nedotčený jinoch viděl a moc dlouho jsem pak nechápal, proč ho nemohu vidět znova) považuji zmatenou kombinaci knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Vím, že to pan Bočan vysvětloval, ale s ohledem na napsanou předlohu to je škoda. Jinak nemá smysl hodnotit kvalitu předlohy, je tam spousta nadnesených věcí, ale ruku na srdce - kdo jednou Foglarovi propadne, bude se k němu vždycky rád vracet. Stejně jako k tomuto seriálu. "... když natočíme ježka nejdelším ostnem nejširším otvorem klece..."

Co nejlepšího z tohoto skvostu vyzdvihnout? Jedině a zase celý film. Od první po poslední vteřinu. Co jméno, to pojem a skvělý výkon, není tam jediná pětiminutovka, ve které by nezazněla hláška s visačkou kultovní. Ať to je Brodského lamentování o svém bědném dětství na policejní stanici, Nového povzdech: Všechno špatně, pánové, tedy ne formou, ale obsahem, Menšík: Hele, Božka, že je tamhle múzeum?, Sovák: To je zajímavý, jak někam vlezem, tak tam hoří! či Jiřina Jirásková se svými sedmi korunami za hodinu na UMPRUM. Esence humoru, neutuchající, když si myslíte, že už se nemůžete ničemu smát, dostanete další pecku. Ptám se zcela oprávněně, kdy se dočkáme aspoň setiny něčeho podobného dnes?

Bullitt zraje jako dobré víno a k tomuto filmu je také nutno dozrát. Není jen o honičce a o podivných machinacích veřejných činitelů, je to prostě příběh, kterému se dá věřit. Není až takovým překvapením výkon Steve McQueena za volantem, protože se dokázal úspěšně etablovat v závodních vozech v ostrých závodech. Je to jeden z těch filmů, které si můžete po několika měsících pustit znovu a zase vás spolehlivě vtáhne do děje.

První western, a je lhostejné, že to zrovna byla komendie hodně vtipně koketující s parodií, který jsem jako dítě viděl v kině. To už dnes bohužel neexistuje, jako se mi zdá, že neexistují vtipné a dobře koukatelné parodie. Tehdy jsem také nevěděl, že James Garner mě oslní v Grand Prix, v hlavě mi tenkrát zůstalo plno momentek (například hořící šaty hlavní hrdinky) a replik, z nichž některé se tu objevily. Rád přidám dvě další. Otec a bratři Denbybo se pokoušejí Joea osvobodit a nemohou vytrhnout mříže. Otec: "Ty mříže držej jak evangelium!" Joe: "Taky jsem je pomáhal zdít!". A před útokem Denbyho tlupy dává otec Denby jednomu ze svých synů váček se slovy: "Schovej mi můj umělej chrup, kdyby náhodou něco." Následuje přestřelka, při níž pistolník vyndavá z kapsy na prsou pytlík a nadšeně haleká: "Tati, tvůj umělej chrup. Zachránil mi život!"

U tohoto snímku si je potřeba uvědomit několik faktů: Především že Lennon a McCartney si začali uvědomovat, že Beatles už pro ně nejsou spoluprací, ale soupeřením. Dalším mínusem byl fakt, že Beatles chtěli být u všeho a nic pořádně neuměli, myšleno z filmařského hlediska. Natáčení provázely nedostatky, zamýšlená velkolepá květinová party či výlet vzal také rychle zasvé. Paul se až příliš začal cítit jako otec filmu, což dokazuje i jeho příhoda, že si zaletěl do Francie natočit scénu k The Fool on The Hill a "zapomněl" si s sebou vzít pas, peníze, ale i objektivy a filtry. To neúmerně prodražovalo výrobu a víc a víc otravovalo všechny přítomné. Moc se zachránit nedalo a myslím, že kdyby tenhle film neměl ve svém středu Beatles, byl by hodnocen jedním odpadem za druhým. Bohužel to byl experiment, který se nevyvedl, ale jak to tak bývá, písničky z něj přežily a staly se klasikou. Osobně bych viděl MMT jako školní ukázku toho, že vejce chtělo být chytřejší než slepice a nějak se to nepovedlo.

Chápu, že následující příměr bude většina lidí brát jako totální blbost, ale Čtyři z tanku a pes jsou stejnou oslavou něčeho jako třeba Tucet špinavců. Tady projdou čtyři neohrožení tankisté až do Berlína, tam hrstka kriminálníků prakticky zničí jádro německého velení. Každá doba potřebuje něco nebo někoho glorifikovat. A tvůrci si nevyberou. Ruské válečné filmy jsou moc realistické, americké zase odtažité od historie, Čtyři z tanku se zdají být srandovní. Seriál měl původně jen osm dílů, dalších 13 se dotáčelo, a je to trošku poznat. Hlavně v nich se totiž seriál značně odchyluje od Przymanowskiho předlohy, i když kostra je neměnná. Nebudu tuhle válečnou akci polské produkce odsuzovat. Vyrostl jsem na ní jako část hodnotících a nelituju toho, že do mého života Janek, Gustík, Olgierd, Grigorij, Vichr, Tomáš, Lidka či Marusja vstoupili.