Bystrozraký

Málo Kuratoria. Mladý dokumentarista O. Veverka se mohl snažit víc. Hezký spin-off k teuner (sudetský film)

ale jo, šlo to… hezké doplnění k teuner (studentský film)

Takhle by měla vypadat videoherní adaptace! Film dodržuje atmosféru Rusty Lake her, dodržuje její typický vizuál a celkově si během sledování připadáte, že sledujete gameplay s živími herci, hlavní postava prozkoumává pokoj, zjišťuje, jaké má dostupné předměty a poté řeší hádanky. Příběh je dobře do herní série zasazený, je zajímavý a nepodkopává svoji původní předlohu (*mrk mrk* na filmy Max Payne a Silent Hill). Mohu pochválit i odkazy na předešlé díly série! Jak už jsem řekl - má to hutnou atmosféru, zapeklitý příběh, je to vizuálně lahodné, obzvlášť Mr. Crow, masky se zde opravdu povedly a stejně tak i scénografie! Na film, který byl vytvořen díky Kickstarteru jsem opravdu spokojený a mrzí mě, že mi tento projekt úplně utekl. Alespoň jsem si to vynahradil přítomností na premiéře v Bio Oku s tvůrci filmu a zároveň i tvůrci herní série. Na závěr řeknu jenom to, že Rusty Lake Paradox rozhodně stojí za zhlédnutí i přesto, že sérii Rusty Lake neznáte, pro fandy je to však povinnost!

Vizuálně nádherný, netradiční, vystřední, roztomilý, vtipný animák pro dospělé pejskaře. Wes Anderson je borec. Cítím jak velkou lásku vložil do každičkého záběru. Vůbec bych se nestyděl si na zeď vystavil všechny scény z celého film. Hvězdné herecké obsazení nezklamalo. Bryan Cranston byl dokonalý! Psí Ostrov má prostě své kouzlo, kterému nejde odolat. Teď budu čekat nominaci na Oscara za animovaný film a následně samozřejmou výhru.

Dokumentů o hokeji je tuna, avšak tento počin převyšuje všechny! Řemeslně výborný, přišlo mi, že všechny podstatné a duležité momenty tu byly zmíněny a ukázány. Rozhovory českých hráčů a i jejich tehdejších protivníků se mi hodně líbily a dobře dokument dokreslovaly. Bohužel jsem se v roce konání turnaje století narodil a nemohl jsem ho prožít tak, jak ho tehdy lidé prožili, ale díky tomuto dokumentu, mi přijde, že jsem ho teď, alešpoň trochu taky zažil. Jako u všech hokejových dokumentů za mě plný počet hvězd. Kdyby šlo dát ještě jednu, tak si budu následně ztěžovat, že jich ještě není dost.

Herecký koncert Jamese McAvoye, opravdu úžasnej herec, který si mě získal. Upřímně jsem měl větší strach o Kevina a jeho dalších 23 osobností, než o jeho oběti. Split je spíš více thriller než horror. Nebál jsem se. Koncept je originální a je spíše spooky než přímo kuloděsivý. Výsledná bestie na mě nezanechala takový dojem, kdyby se nevědělo, jak bude monstrum vypadat, je mi jasné, že se moc nezmění, ale jde mi spíše o to, že se mělo zachovat to tajemno, které by mi připadalo děsivější. Napětí je jinak dobře budované, pomáhal tomu hodně povedený soundtrack, dokud však nenastoupilo 'nestrašidelné' monstrum, to jsem se potom začal nudit. Konec zůstal otevřený, což mě zklamalo, jelikož ve mně vyvolal mnoho otázek. Ale i přesto bych film doporučil, jde o dobře napínavý, poutavý thriller a jako třešnička bravurní McAvoy (opravdu i jenom kvůli němu stojí Split vidět) tvoří velice zajímavý dort, bohužel s takovou prapodivnou pachutí, která vás však neodradí od dalšího sousta. A co si budem, teď se stejně bojím jít v noci na záchod, aniž by z mísy na mě nevyskočila bestie...

Když Masona Vergera sežrali prasata, rozhodl se, že se stane dobrákem a na své motorce přiletěl jako Sirius Black, když poté opět umřel, rozhodl se, že se reinkarnuje do komisaře Gordona, a když Nolanova trilogie skončila a Gordon neměl co na práci, tak se rozhodl, že si dá trip na začátek druhé světové války jako Winston Churchill. Abych řekl pravdu, jakožto fanboy Jamese Franca jsem přál jemu Oscara za ztvárnění "katastrofálního" umělce Tommyho Wiseaua. Jelikož nedostal ani nominaci, tak jsem byl lehce vytriggrovanej a do kina šel s tím, že Starýmuž nemohl být lepší než Jakub Franků. Názor jsem po východu z kina změnil. Oldman se mi jako Churchill líbil, i když mi připadalo, že z něho dělají karikatůru, vadilo mi to asi jednou, či dvakrát, ale jinak byl Oldman fenomenální. Zápletka filmu mě neskutečně bavila, byla poutavá. Během sledování jsem měl takový lehký feeling, jako když jsem viděl Masaryka, a to i přesto, že se tyto dva filmy nedají srovnávat. Už hned první scéna Nejtemnější hodiny mě řemeslně zaujala, pohyb kamery v rozhněvaném parlamentu, celková atmosféra, která se dala krájet. Režie Joea Wrighta byla hodně zajímavá sledovat. Celý film mi přišel takový až divadelní. Sečteno a podtrženo, Nejtemnější hodina stojí za to vidět. Už jenom kvůli tomu, abyste mohli koukat na Garyho Oldmana a po celou dobu filmu si říkat, že to Gary Oldman nemůže být.

Genialní! Málokdy se stane, že by mě film dokázal tak upoutat hned v prvních pár minutách. Herecké obsazení je fenomenální, každá postava, mi byla sympatická, zajímali mě a hlavně mě bavili, každý herec se vyznamenal na výbornou. Scénář byl taky dokonalej, všechno dávalo smysl, všechny dialogy byly úžasný, bylo zde mnoho zvratů, které mě překvapovali, všechny otázky, které jsem si pokládal, byli vysvětleny snad pouze konec u mě nevyvolal to pořádné zadostiučinění, ale přesto jsem více než spokojený. Tři billboardy jsou rozhodně kvalitním, poutavým, dobře řemeslně zpracováným filmem, který za mě rozhodně doporučuji všemi deseti prsty, i na nohou ;--)

The Room je něco, co se mi špatně popisuje druhým. Kdo neviděl, nepochopí a kdo uvidí, tak ten si to buď zamiluje a nebo bude nenávidět. Taková absurdita, jak scénářová, tak herecká je komická, až bolestná na pohled a proto tento film svým způsobem miluji. Po roce, co jsem film viděl poprvé (a musím konstatovat, že jsem si The Room poté pustil ještě několikrát) jsem zhlédl trailer na The Disaster Artist, který ve mě zanechal rozpolcený dojem. Nedokázal jsem si představit, že by někdo dokázal imitovat Tommyho Wisea, kterého James Franco nakonec ztvárnil tak dobře, že bych mu bez problému toho Oscara dal (jenom škoda, že na sebe upozornil výhrou glóbusu a strhla se na něho lavina obvinění... hold dnešní Hollywood). Poté jsem byl nedůvěřivý vůči mladšímu Francovi, který hrál Grega Sestera a musím říct, že určitě mohli najít někoho lepšího... Vedlejší herci se skoro vůbec neprosadili a kromě Setha Rogena, tam skoro ani nemuseli být. Pokud bych měl film shrnout The Disaster Artist je pro mě roztomilou, životopisnou komedií o dvou odpadlících, kteří si jdou za svým snem být hvězdy stříbrného plátna. Závěrečná scéna byla pro mě pěkná, že možná i malá nepatrná kapička ukápla. Na závěr asi řeknu jenom to, že The Room a The Disaster Artist jsou pro mě něco neskutečného. Životní, motivační příběh, který se může stát pouze ve filmu. Doteď nedokážu uvěřit, že existuje někdo jako Tommy Wiseau a doteď mě zajímá, kde vzal všechny ty peníze...

Pro mě jeden z nejlepších filmů roku. Nádherně natočený, hodně solidní herecké obsazení, na které bylo radost pohledět a Branaghanův Poirot mě celý film bavil, i přesto, že se své knižní předloze vyhýbá obloukem. Hraní si s kamerou bylo výborné, například se mi hodně líbila ptačí perspektiva u nalezení těla a ohledání místa činu. Celková atmosféra a stylizace se mi hodně zamlouvali. Osobně mi film nepřišel zdlouhavý, všechny scény pro mě do filmu zapadaly a žádný nevyčnívaly. A závěrečné rozuzlení a morální pointa na mě hodně zapůsobili. Rozhodně se někdy na film podívám znovu a rád. Na závěr bych jenom zmínil, že o Poirotovu kníru by snil každý hipster, včetně mě.