Gamine

K tomuhle filmu jsem se dostala na základní škole, když někde v Bravu o Orlandu Bloomovi psali, že ho pokaždé rozbrečí. Se skepsí jsem si ho pustila a musela mu dát nakonec za pravdu. Z velké části to dělá nádherná hudba, a spolu s dojemným příběhem, okouzlující Audrey a správně odměřenou dávkou kýče to byla silná kombinace. S každým dalším podíváním si tohoto jedinečného filmu cením víc.

Tohle bylo vážně bizarní.. nic podbného jsem ještě neviděla, chvílema mi to něčím připomínalo skeče z Kačera Donalda. Rozhodně to zachycovalo zvláštní stránku lidské potupnosti, docela dost obrazů odtud asi z hlavy už nedostanu

Neskutečně nádherně natočené, skvělé dialogy, zvukový design, ve vhodných chvílích podtrženo ale ne zastíněno vkusnou hudbou, nostalgický nádech se střídal s návaly adrenalinu.. takový pocit z filmu, který by mě naprosto pohltil jsem dlouho nezažila, možná naposledy u Temného rytíře nebo Titanicu. Jediné co mě mrzí je, že jsem to neviděla v kině.