listo

Pětiminutová pilulka na deprese zabalená jako luxusní bonbón a ochucená těmi nejlahodnějšími ingrediencemi. Funguje stoprocentně a je možné ji užívat v libovolném množství i několikrát denně.

V žánru dokumentu už podle mě nejde jít výš.

Best fairy tale ever!!!

Hra, která se běžné cimrmanovské tvorbě mírně vymyká, o to je propracovanější a vtipnější. Potvrzuje, že tvůrci jsou nejsilnější tam, kde prostředí předlohy dobře znají. Spolu se Záskokem patří tato hra ke klenotům DJC. Nesouhlasíte? Neplačte, sami jste si to zavinili. A já si za trest nedám po obědě viržínko.

Tohle mě nesmírně bavilo. Jakkoliv se ostatní recenzenti odkazují na Ready Player One, Matrix, Truman Show a další filmy, já v tom viděla Lego příběh. Má to myšlenku s přesahem a strašně dobře se na to kouká. Top film posledních dvou let!

Postavíme-li vedle sebe Babičku Boženy Němcové a Dědečka Járy Cimrmana, neubráníme se pocitu, že kurwaaaaa Poláci umí točit filmy evropského formátu - bez pseudopsychologických rozborů a jiných kokotin, zatímco česká kinematografie, ryjící držkou hluboko v bahně, servíruje divákům tátovy volhy a jiné povrchní srajdy. Vega se s tím nemazlí, šije to do diváků jak do psa vidle, syrově, naplno, má to koule, atmosféru, chemii mezi herci, má to vtip, a až na pár nelogických míst v příběhu tomu nejde nic vytknout.

Komorní psychologické drama, vystavěné na thrillerovém základu, o přílišné snaze, chybném úsudku a katarzi, u nějž se nebudete nudit a odpustíte mu i nelogické momenty. Velmi silný film, který by s trochou nadsázky mohl fungovat i jako rozhlasová hra :-)

Když filmu odpustím předvídatelné postavy, etnické výstřelky, šablonovitý děj a další stereotypy, tak se ptám, co mi zůstane. Díky bohu nezapomenutelná ATMOSFÉRA. Celý film na ní stojí a padá. Z mého pohledu tedy stojí tak silně, že i třicítka pod nulou a rozervané plíce mrazem s tím nehnou. Takže moc pěkné pokoukání. JAK DOPADLY TY PUMY???

Komentář obsahuje spoilery. Trochu to bolí, koukat na to, jak Lauren Graham, Scott Patterson, Todd Lowe a Yanic Truesdale zestárli. U ostatních mi přišlo, že vypadají víceméně stejně jako před lety, ale u těchto čtyř postav byl čas nemilosrdným katem mládí a pohlednosti. Vsadila bych své nejhezčí boty, že ve scénách, kdy je Luke bez své pověstné basabalky, má na hlavě neuměle stylizovaný nabarvený příčesek. Pět hvězd (snad i šest) zaslouží Kelly Bishop - s grácií sobě vlastní si podmaňuje scény, v nichž hraje a její postava prochází sympatickým vývojem. Poměrně věrně vystihuje vnitřní svět ženy, které po 50 letech soužití odejde milovaný člověk. Přes prvotní statečnost a marnou snahu zachovat si dosavadní život se všemi jeho všednostmi a rituály se dostává k přehodnocení a katarzi. Posílá do prdele DAR (dcery americké revoluce), pečuje o svou nemocnou služebnou a její rodinu, chodí v riflích a teniskách a nakonec provází v muzeu velryb. Tohle se Amy a Danielovi povedlo na výbornou. I vývoj Rory mi přišel uvěřitelný a tak nějak očekávaný, rozmazlené dítě, kolem nějž se vždy točil celý svět (nebo alespoň Stars Hollow a Hartford), jednoduše narazí na tvrdou realitu, ve které není místo pro romantické vztahy s happyendem, ani pro bezpracný vzestup na kariérním žebříčku. Silných scén se dočkala i Lorelai, především těch, které se vztahují k jejímu otci. Na pět hvězd to bohužel není, pro mě především kvůli vedlejším dějovým linkám Paris a Lane. První byla přestřelená, druhá se zasekla v čase...

Tenhle film lze přirovnat k lanýžovému rizotu, které Solo servíroval v úvodu filmu. Sice trochu zapáchá popcornovou zábavou, ale v záplavě blafů, které kina v tomto roce nabízela, jde o silný nadprůměr a konzument se nemusí cítit za své peníze ošizen. A já už se s blížícím se koncem roku bála, že letos nenarazím na kvalitní oddechovou komedii. Tahle navíc nemá slabé místo. Pominu-li fakt, že se mi jako starší osobě ženského pohlaví moc hezky koukalo na ústřední dvojici, musím ocenit celkově perfektně zvládnutý casting, prvotřídní hudební i vizuální retro stylizaci a jemný britský humor. I když u některých scén jsem se posmála i nahlas (občerstvení v náklaďáku s pozadím lodní honičky nebo debata nad osudem staromódního trýznitele s pozadím hořícího elektrického křesla). Jen ten Hugh Grant začíná vypadat jako svůj otec...