Magika82

99,9% a tedy vyjímečných 5 hvězd. Omladina by tento snímek hodnotit neměla. Spíše se zamyslet nad tím, jetli opravdu víte, s kým chodíte, žijete a spíte... Lidský "ďábel" totiž může mít i podobu vysněného anděla...

Realita dnešního světa? Žel Bohu, ano. Snímek je zdrcující pravdou o nás samotných, lidech. O moci, chtíči, neuvědomění, kdy je třeba z kolotoče vyskočit dříve, než-li bude příliš pozdě, a samozřejmě surově odhalenou realitou zbrojního průmyslu. Toho průmyslu, kde si mocipáni a mocidámy nechtěj ušpinit ručičky. A tak to nechají za sebe udělat jiné. Toto je skutečná smlouva s Ďáblem. Za mne naprosto vyjímečně udělovaných 99,9% a tedy 5 hvězd bez debat. PS: Závěrečný epilog doporučuji přehrát si alespoň tolikrát, dokud neproninkou jeho slova a odkaz hluboko do vaší mysli.

Jsem tak trochu šokována tím, že téměř nikdo se nepozastavil nad tím, co se nám tvůrce filmu pokoušel sdělit. Nejde zde přece jen o film samotný, který je sám o sobě natolik silným kafem, že kdybych si s hlavní herečkou vyměnila role a šlo o skutečnost, byla bych odsouzena za několikanásobnou vraždu. Tady jde o podstatu sdělení: Kam se řítí dnešní společnost, a jakým způsobem vychováváme své děti.. Osobně jsem v části Manchestru jménem Rocherfield, zažila při návštěvě známých, že tento film je tak blízko realitě, až z toho mrazí. V noci se ulicemi poflakovaly bandy 14-17 letých smradů s kapucemi na hlavách, kteří se bavili tím, že v jedné ulici ukradli auto, projeli se s ním pár ulic dál, a tam ho podpálili. Nebo jen tak pro zábavu dlažebními kostkami rozbíjeli čelní skla zaparkovaných aut u domů. Řidiči autobusů sedí za volantem obklopeni čímsi, co připomíná staré klecové výtahy. Na zastávkách zastavují jen na zamávání nebo na znamení v autobuse. V něm se po zemi válí vajgly, noviny, sáčky, PETky, atd.. Lidé jsou k sobě lhostejní...Ta jedna 5 denní návštěva mi stačila k tomu, abych se i po 9 letech při pomyšlení na dovolenou v Anglii, oklepala hnusem. Před pár lety se začaly takové skupinky objevovat i zde. Když mi kdysi takto "vyvdaný syn" (miluji ho i s jeho sestrou jako vlastní) přišel domů, to mu bylo 17, dostal takovou facku, že druhou mu vlepily dvěře od spíže. Dnes, jako 22 letý a pracující, už se na věci dívá jinak, a za tu facku je mi dodnes vděčný. Já v životě z části ještě prožitém za komunismu, dostala 4× od máti a jednou od babičky oprávněnou facku, že mi pokaždé stříkla červená z nosu. Celkem tedy 5 krát za život a v pubertě. Dodnes jsem za ně vděčná také, a vím, že byly ze strachu o mne, či za překročení mezí. Nedávno se mi svěřila sousedka, že když ji 16 letá dcera přišla domů z diskotéky ve 4 ráno a ještě mírně opilá, hned ve dveřích jí řekla, že pokud na ni sáhne, zavolá linku důvěry. Až to sousedka vstřebala, vletěla za ní do pokoje, dostala pár přes tlamu ještě po ní hodila telefon, že si teď může volat kam chce a práskla dveřmi. Měsíční zákaz internetu a ze školy rovnou dom paradoxně stačil k tomu, že dívčina dnes zdraví nahlas a sama od sebe. Oslím můstkem se vracím ke snímku Eden Lake. Je varováním pro všechny z nás. Práce a starosti nám zabírají tolik času, že se mnozí z nás přestávají starat o o, jak vyrůstají naši potomci. S kým se stýkají, co je zajímá, nestavíme jim mantinely a nejdeme příkladem. Je třeba si uvědomit, že i zvířecí mámy leccos mláďatům strpí, ale když překročí mez, dostanou tlapou nebo se po nich máma ožene přiměřeně zuby. Učitelé nás zastupují ve škole, ale nyní už nemají žádné pravomoci. 14, 15 leté děti necháváme venku poflakovat do půlnoci - někteří. Pokud se snímek Eden Lake nemá stát důrazným vykřičníkem podaným se vší surovostí a syrovostí, a probrat nás z letargie, může se stát, že jednou vám vaše dítě v sedmnácti vrazí facku nebo pošle "k šípku". Jsem za tento film vděčná, a apelovala bych na to, aby film Eden Lake byl povinně shlédnut zvláště rodičmi. Nikdo zde neříká, mlátit dítě za každou hloupost a ještě hlava nehlava. To rozhodně ne. Ale musí být dána jasná pravidla, vytyčeny mantinely a dáván příklad. A za porušení pravidel či překročení mantinelů, musí přijít trest. Protože úcta k rodičům, ke starším, k autoritám, se opravdu vytrácí. A je to jen naše vina, nás - rodičů. Náprava leží také na nás. Dokud je čas... Za mne tedy zcela vyjímečně udělovaných 99% a tedy 5 hvězd.

Jak vyhodnotit celkový záměr, děj, silný podtext s jednoduchou prostostí, syrovost a surovost, kterou mírní cit a pochopení? Zřejmě tak, že ducha protý stroj, jenž k vědomí a svědomí přišel, prokázal onu námi - lidmi - potlačovanou empatii a vznešenější já. Tím se vrátil k základní a zásadní myšlence: Nikdy nezáleží na slupce (vzhledu), ale vždy a jen a pouz na tom, co se skrývá pod ní. U mne naprosto a zcela vyjímečných udělovaných 99%, a tedy 5 hvězd.

Velmi zdařilý snímek. Propracovaný, logicky vedený děj. Herecké výkony odpovídají očekávání od hlavních postav. Režisér Donner dokázal spolu se scénaristou vybrousit ze surového kamene nádherný filmový diamant. Ať hledám, kde hledám, nemám co vytknout. Proto u mne zcela vzácných 5 hvězd a bez debat.

Konečně film, kde tvůrci až na pár drobných hloupostí dokázali stvořit brilantní dílo. Chyby: Zrod vampýrů a vlkodlaků z nějakého Alexandra Corwina ve 14.století. Stále nám vampýry likviduje sluníčko. Realita: Legendy a příběhy o vampýrech se vyskytují ve všech kulturách celého světa, a to dokonce již od roku 4.500 př.n.l.! Nicméně: Konečně někdo vysvětlil, že kříže, česnek a stříbro opravdu nemají s vampýry nic společného. Stříbro co paměť lidských legend sahá, vždy účinkovalo na vlkodlaky. Nu, nápad velmi dobrý, zpracování výtečné, herecké výkony za jedna. Za vše vše uvedené, až na ony zmíněné chybky, 90% a tedy 5 hvězd.

Toto je Julianne Moore tak, jak má být. Paní herečka s velkým "P". Děj: Promyšlený, poutavý, vtahující, útočící na naše vlastní podvědomí. Na zamyšlení se nad životem každého z nás. Vždyť, jak křehký je život? Kdo zná svůj konec, kdy a kde přijde, ale především - jak? Režie rovněž vynikající. Překvapení filmu: Podaní a herecký výkon Kirsten Steward. Mile překvapila. Závěr filmu: Pro část diváků, kteří raději filmy, u nichž netřeba zapojovat emoce a šedou kůru mozkovou, bude rozporuplný. Pro tu druhou část zanechá přesně ten velký otazník v každém jednom z nás. Ten, který by nás měl přimět k zamyšlení nad tím, že život a zdraví nejsou samozřejmostí. Tou by mělo být pochopení, láska nekladoucí podmínky a schopnost vcítění. Tentokrát opět učiním onu velkou výjimku, a hodnotím na výbornou. Plným právem 5 hvězd a bez debat.

Jak popsat slovy film, jehož psychologický odkaz nastavuje zrcadlo nám všem. Nejde zde jen o lásku mezi dvěmi muži. Především nám děj sám ukazuje vlastní neschopnost vcítění se, tolerance a intolerance. Strachu ze všeho, co se podle jakých si nikým nestanovených měřítek vymyká tomu, co považujeme za normální. Tato vtíravá a mrazivá otázka nebyla nikdy zodpovězena. Kdo určuje principy morálnosti? Kdo nám dává právo soudit, aniž bychom měli být sami souzeni? Příroda sama zná homosexualitu: Šimpanzi Bonobo, delfíni, psi, lvi, atd.. Zná i transsexualitu u některých druhů ryb, želv, krokodýlů i hadů. Jestliže ve společnosti chybí dominatní samec či samice, ten nejdominantnější zkrátka změní své pohlaví, a tím je problém vyřešen. My jsme součástí přírody. A přesto jsme i její největší hanbou. Jiné živočišné druhy netrpí předsudky, nenávisti, nutnosti nasazovat si masky, aby je jejich společenství přijalo. A právě onu nutnost přistoupit na hru masek, velmi hořkou a bolestnou nám v plné síle dává "sežrat" toto dílo. Snad nejsmutnější část nastává v okamžiku, kdy Jackovy rodiče po jeho násilné a nesmyslné smrti navštíví Ennis. Sdělení Jackova otce, že celých 20 let jim Jack říkal, že na ranč přivede i Ennise, a dají zase ranč do pořádku, je naprosto drtivé. Neboť až v tento okamžik si Ennis Del Mar v plné síle uvědomuje, že Jackovi rodiče o jejich vztahu celých 20 let věděli a nic proti němu neměli. 20 promrhaných let, dvě zničené rodiny a zpřetrhány vazby. A proč to vše? Obavy z předsudků a možných důsledků. Film Zkrocená hora přináší mnohé k zamyšlení. A nikoli jen nad hlavními postavami. Přináší také poselství nám. Té většinové společnosti, nemocné chorobami, jejichž jména jsou netolerance, neschopnost empatie, falešné a hloupé předsudky. Poselství tohoto filmu by nemělo být nikdy zapomenuto. Proto plným právem celých 5 hvězd, a má poklona a úcta tvůrcům i protagonistům filmu.

Guillermo del Toro. Tento režisér stojí za mnohdy vyjímečnými filmy. Bylo několik, které bych mu otloukla o hlavu, leč...i mistr tesař se utne. V tomto případě však jeho mistrovská režisérská sekera mířila velice přesně. Udrží napětí, děj dává smysl, film patří do skupiny těch, které umí diváka vtáhnout. Výtečný výkon v podání herečky Belén Rueda je třešničkou již na tak velmi chutném dortu. Příběh tu již k výše uvedenému pitvat nechci. Nechť se divák dá zlákat ke shlédnutí... Za mne - jinak velmi, velmi vyjímečně - plně zasloužených 5 hvězd.

Zpočátku nenápadně se tvářící jakýsi zdánlivý mišmaš pohybující se tématem s náměty jakoby z různých témat. Tedy někde mezi romantikou, únosem, kriminálníky a maloměstským příbehem. Stačí však filmu věnovat několik dalších minut. Brilantní výkon Luka Evanse, co by vskutku dokonalého psychopatického vraha a únosce v jedné osobě, vedeného touhou po pomstě a vzetím si nazpět toho, co považuje za svůj lidský majetek, kterému může dát svobodu, brzy změní váš názor. Děj nabírá stále rychlejší tempo, které vás pravděpodobně odradí i od nutkání odskočit si na toaletu. Za mne tedy vyjímečných 5 hvězd.