Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (62)

plakát

2046 (2004) 

Krásný, téměř hmatatelně pocitový film vonící po slzách. Neúspěšný spisovatel Chow Mo Wan cestuje časem a během této "cesty" mu do života vstupují různé ženy, přičemž každá z nich je charakterizována specifickou hudební skladbou. Můžeme tak ženu přirovnat k melodii... K melodii snů, pohledů, vůní, gest... Hudba k tomuto filmu je opravdu nádherná. Plna melancholie, smutku a zvláštní, těžko uchopitelné nostalgie, které zas a znovu s potěšením podlehnete. ...Vzpomínky jsou pouze stopami slz...

plakát

V šeru ticha (2006) (TV film) 

Působivá až téměř hypnotická filmová esej na téma přírody. Její moci, zranitelnosti, spirituality, ale i smutného boje s člověkem. ....Stůj tiše. Les dýchá. Toto místo jsem stvořil pro tebe. A je-li tento řád pro tebe ztracen, ty sám jsi ztracen....

plakát

Nezralé maliny (1980) (TV film) 

Tato televizní inscenace oceněna dvěmi cenami na MTF Zlatá Praha, se stala zároveň labutí písní jedné z našich nejlepších a nejosobitějších hereček, Jiřiny Šejbalové. Nezralé maliny jsou příběhem o trpkosti stáří, pocitu promarnění a odcizení svým dávným snům a láskám. O bolesti, kterou si každý nese v sobě sám a časem se nehojí, nýbrž stále nítí a nítí. O přátelství. O těch malých důkazech přátelství, na které si člověk po letech vzpomene a za něž je s láskou vděčný. O životě.

plakát

Trainspotting (1996) 

Film o drogách, který se nebere nijak vážně, přesto vás z některých scén doslova zamrazí. Všichni herci jsou výborní a naprosto věrohodní, ale nejvíce mě dostal dokonale brutální či spíše brutálně dokonalý Robert Carlyle a geniální scéna s půllitrem.

plakát

Sekretářka (2002) 

Poněkud netradiční lovestory o submisivní či dominantní stránce v každém z nás. Maggie Gyllenhaall jako Lee naprosto září a já jí vše věřím od první až do poslední vteřiny filmu. Rovněž James Spader se ve své poněkud rozpolcené roli nenechává zahanbit. Snímek jako celek může působit poněkud nevyváženým dojmem, ale originalita tématu vše hravě zachraňuje. Takže, v tomto případě přes tři rány klidně půjdu. / "Většina lidí se domnívá, že nejlepší způsob života spočívá v absenci bolesti. Ale schopnost absorbovat celé spektrum lidských pocitů, vede k mnohem bohatšímu životu. Naučíme-li se plně okusit bolest, stejně jako rozkoš, budeme žít hlubší a smysluplnější život.“

plakát

Jídlo (1992) 

Tak po tomhle triptychu vás zaručeně přejde chuť. Zejména jeho třetí část vyžaduje poněkud silnějšího žaludku, ovšem za zhlédnutí rozhodně stojí.

plakát

Zapovězená žena (1997) 

Atraktivní Mariel si z mladické nerozvážnosti začne s o sedmnáct let starším a navíc ženatým mužem. Zprvu nevinný flirt se postupně mění v oboustranná trýznivá muka, kdy mladá žena po svém milenci požaduje stále větší důkazy lásky, kterým on samozřejmě nemůže dostát. Ačkoliv se hlavní linie příběhu může zdát poněkud banální nenechte se zmást, režisér Phillippe Harel zpracoval téma zapovězeného vztahu velmi originálně. Dopomáhá mu k tomu především sugestivně pojatá kamera, která po celou dobu zabírá jen Mariel (samozřejmě ze subjektivního pohledu svého milence). La Femme défendue je film o lásce a nenávisti, dvou velmi silných emocí, které se někdy slijí v jednu jedinou, těžko identifikovatelnou, ale o to zničující.

plakát

Mexická jízda (2001) 

Svižně natočený film u kterého jsem se ani chvilku nenudila, což považuju za jeho velký klad. Na druhou stranu, mne ale zklamal jeho konec, ve kterém je doslovně vysvětleno Luisino nevázané chování. Myslím, že by závěru prospěla spíše rouška tajemství nad jejím životem, i když něco je naznačeno už když se s Luisou poprvé setkáváme. Co se týče hereckých výkonů nemám výhrad (velmi zajímavá závěrečná erotická scéna) i režisér Cuaron se zdá být v lepší formě než když točil "Velké naděje". Celkově vzato "Mexická jízda" je velmi příjemným filmem, který z vás jen tak nevyprchá.

plakát

U moře (2015) 

Life imitates Art far more than Art imitates Life.

plakát

Gia (1998) (TV film) 

Živoucí, sexy, divoká, s nevyhraněnou sexualitou a lehkými sklony k sebedestruktivitě. Taková byla nejen Gia (celým jménem Gia Marie Carangi), ale donedávna i její (filmové) druhé já - Angelina Jolie (tuhle divoženku zklidnilo až mateřství). Role Gii byla pro tehdy nepříliš známou herečku nejen velkou výzvou, ale především zatěžkávací zkouškou z které se dostávala bezmála rok, natolik ji úloha ztroskotavší modelky vyčerpala. Nutno podotknout, že tento vcelku povedený snímek, zachycující jak vzestup tak tvrdý pád modní ikony let osmdesátých, obsahuje i několik velmi žhavých (nejen lesbických) erotických scén, ve kterých Angie odhalí téměř vše.