KNTRFKT

Pro mě osobně je modrý hodnocení takových filmů trochu překvapením (letos už podruhý - Bright taky dostal od místních kritiků pěkně přes pikaču), protože si myslim, že by se podobný věci měly cenit víc už i vzhledem k tomu, že vznikaj filmy jako je Prometheus, kterej je, v porovnání s Anihilací, prostě sračka. Až na konci filmu jsem si uvědomil, že celej film táhnou holky, že to vlastně není elitní četa vysekanejch husťáků, ale obyčejný ženský, se kterejma se život vůbec nesral a který si myslej, že nemaj co ztratit (což nemusí bejt nutně pravda). Už jenom tohle mi bylo sympatický. A o Portmonce nemá cenu debatovat, ta byla super. Od začátku je to našlapaný dost hutnou atmosférou a i to mystično je ve vzduchu cítit, tudíž se člověk v podstatě nenudí, ačkoliv tempo vyprávění není zrovna nejrychlejší. Celá ta myšlenka, ať už se mělo jednat o novej ekosystém, buhví odkud sem dotaženej, nebo třeba samostatnej organismus mimozemskýho charakteru, a nebo nějakou formu nemoci (rakoviny-dublující buňky, fagocytující potřebnej materiál k přerodu ku svýmu vzoru), nechala tvůrcům hodně otevřený vrátka a tak si mohli dost neomezeně vymýšlet a hrát. Jsem si ale skoro jistej, že na tohle téma si tu zafilosofuje Helmutek :-), takže to nechám spíš jemu. BOJLER: S odstupem času si řikám, že mohlo jít o hostitelskej organismus, jehož cílem bylo vymazat lidi a vylepšit zvířata, popřípadě udělat z lidí nový bytosti, nově smýšlející druh, kterej by nebyl třeba tolik invazivní...těch teorií bude asi dost. Naprosto mě dostal medvídek, kterej mi svojí roztomilostí a láskou k lidem připomněl Večerníček o Medvědích bratrech. Uplně jsem si doved představit záběr, kde dovádí Vence Chaloupka na louce a celý díl končí záběrem na tohohle medvěda, kterak si pochutnává na spodní čelisti našeho milovníka dravé zvěře. Co mě trochu zamrzelo, ale vlastně mi to ani tak moc nevadilo (rozhodně jsem se nepokusil sáhnout si na život, jak tomu dělám pokaždý, když si omylem sednu na ovladač a pustim Novu), že si tvůrci neodpustili doslovný vysvětlení zákona anihilace a následný kreace. Z frajerky udělali ohňostroj a celý to tak trochu přepískli. Ono stačila postupná přeměna v částice s následnou kreací hmoty, prostě to bylo moc doslovný. Jinak jsem ale spokojenej.

Brickleberry je prostě taková nekonzistentní, nesprávně vulgární, přiblblá napodobenina SP, Family guy, Happy T-F atd. Od všeho si beru něco, ale chtěj bejt až moc pro dospělý, chtěj bejt až moc za čárou a tlačej na pilu přesně tam, kde by mohli ubrat. Samotnej nápad vůbec není špatnej, alkoholička vyhozená z Yellowstonu, kde se kradou piknikový koše-to je super nápad, jenomže tim nápadem to prostě končí. Nejsem typ člověka, co říká, že má rád černej humor, ale tohle už je trochu moc, nejsem ani typ člověka, co říká, že není homofob a pak se mu při prvních "kamnech" zježej chlupy v zátylku, mám rád fekální humor, inteligentní, i debilní humor (samozřejmě nejradši mam ten svůj), ale tohle mi prostě ftipný nepřijde. Ono vyměnit mimino za medvídka, kterej má ale uplně ten samej scénář jako všechny mimina v úspěšných seriálech, je trochu tristní, protože ten medvěd tu prostě nefunguje. Ona teda nefunguje většina ftipů. Hlavní strážce prostě není ničim zajímavej, až do teď by mě nenapadlo, že i animovaný postavičce musí její roli člověk věřit, tady nevěřim nikomu nic. Myslim si, že zlatej střed v tom, jak si dělat prdel z postižených, nemocných, jiných etnických skupin atp našli Family guy, člověk se zasměje, neurazí to a je to především prstě ftipný. Tady jsou to jen věty pronášený dabérama do prázdna, bez nějakýho zápalu, inovace...

Co se nápadu týče, je to určitě zajímavý. Filmy, který se odehrávaj v jedný místnosti nutně podléhaj výkonu hlavního herce a tudíž jsou dost variabilní. Tady to špatný nebylo, ale celkově ten koncept, kdy je hysterická nána vydíraná tim, že někdo odhalí její nahou fotku, kde člověk nevidí ani bradavky, může pořádně fungovat snad jedině v zemi vzniku, protože třeba u nás by tohle měl každej u prdele. Další věcí je, že tim jablkem sváru je tragédie, která má docela strohý odůvodnění a prostě tomu všemu nejde uplně věřit, nebo to brát nějak vážně. Na druhou stranu si ale dokážu představit, jak se americká teen komunita freneticky klepe a v záškubech usíná s domněnkou, že by jejich společenskej status na střední gradoval z pozice "totální píča" na "fakt totální píča" a tudíž se asi dokážou do týhle story vžít. Třeba naprosto skvěle je tohle téma zpracovaný v konceptu Black mirror ve třetí serii... BOJLER! A dovětek...docela mi vadilo, jak se to tajemno, který bylo kolem toho, kdo to vlastně píše, změnilo jen v to, že píše nějakej pičus. A víc nic. Za mě nevyužitý.

Něco takhle silnýho už jsem dlouho neviděl. Mistrně skrz děti a jejich nevinnost provedené tak, že se to člověku dostane až na dřeň kosti. Závěrečný minuty naprosto mrazivě bolestný, obzvlášť z matky zoufalství přímo čiší. Možná právě díky takovejmhle příběhům děti pochopí, co za hrůzy WW2 obsahovala. Ještě teď jsem z toho v prdeli. Oběma těm klukům klobouk dolu.

Mně přijdou filmy, který se snažej vnutit nějakou uplně odlišnou představu o kultuře, náboženství a tak podobně v dobách, když je daná věc aktuální, úsměvný. O to spíš, že je to pak hned fláklý v nominacích na Oscara... Jenom v úvodu bych podotknul, že to, že je Kumail největší fanoušek Akt X a člověk nabývá z obsahu dojem, že se to kolem toho bude točit, je trochu nadsazený, jelikož to tam padne snad jednou u večeře a pak při seznamování s Emily. Ono by to nemuselo být vůbec blbý, kdyby to zas střihač neprospal a na celou práci se nevysral. Sledování 120 minut unylýho žvatlání a tlachání o tom, jak to má muslim v USA těžký by totiž uspalo i uspávače hadů. Ačkoliv je ale Kumail totálni břídil, neznaboh a lempl, kterej spí u kámoše na vodní matraci v místnosti bez skříně, před Brežněvem by se nemusel stydět, na zádech má z chlupů Monu Lisu a celkově je to prostě odpudivej ksicht, co by nedokázal sbalit ani spacák, frajerky se mu do postele jen hrnou. Je totiž strašně ftipnej a celej film je jakože poskládanej z uvěřitelných situací, situačních gaggů a podtextových fórků, neustále diváku před obličejem šermující umírněností civilizačně evolvnutýho islámu aplikovanýho v domáckym prostředí krásné a tolerantní USA, že by jeden zaplakal. Kdyby to byl nezávislej kraťas, tak oukej. Ale stejně jak loni O Teplym černochovi, no way.

Brigsby je takovej malej klenot mezi filmama, který se nesnaží oslovit masu, ani konfrontovat okolí nějakými speciálními efekty. Jeho kouzlo tkví právě v jednoduchosti a nápaditosti, díky čemuž vyčnívá z řady výtvorů s podobnou tematikou. Přišlo mi naprosto skvěle vymyšlený celý to tikum, který "rodiče" pro Jamese vytvořili a ten nápad fixace kluka až do adultního věku na v podstatě debilní a infantilní postavičku medvěda Brigsbyho, jehož prostřednictvím ale Jamese asi učili a zprostředkovávali mu tak dokonalý vakuum, který bylo umocněný i výběrem místa pro schovávání se. Jelikož se právě tohle místo nacházelo v uplný prdeli, kde člověk, když měl štěstí, moh vidět maximálně tak hovno, nemohlo docházet k situacím, kdy by u dospívajícího kluka vyvolávaly okolní podněty nějaký otázky, který by se psychoušům nehodily do krámu. Vždycky mi přišlo krapet pošahaný, proč si takovýhle páry dítě prostě neadoptujou a musej ho nutně štípnout nějaký vzorný ekomatce, která zrovna rozebírá s Erikou, jestli je k životnímu prostředí šetrnější fialovej, nebo průsvitnej lak na nehty a na haranta, lidově řečeno, sere. Nicméně Jamesova adaptace na nově vzniklý podmínky je vcelku, co se žánru týče, zábavná, inovativně pojatá a neokoukaná. Trochu mi ale přišlo, že by se kluk, co 25 let žije v domnění, že existuje jenom jeden pořad a jeho sexuální idol váží 150 kg a měří 2 metry, je celej chlupatej a prostě je to kurva medvěd, musel prostě z toho všeho novýho zcvoknout...

Letošní nominace jsou pro mě teda z velký části spíš v kategorii Zlatá malina. Spolu s Vodní kokotinou, kde si žádná Ariel nemůže bejt jistá před kloakálním vyprzněním novodobě pojatym Hastrmanem, je tohle, aspoň pro mě, fakt totální dno. Natočit film o nejkritičtějším období dospívání mladý poťapaný holky, může znít asi i zajímavě, protože dnešní doba (jako každá jiná) si s sebou nese určitý úskalí a to hlavně, jste-li uplně dementní nána, vyrůstající v tradičně americky osobnostně předimenzovaný rodině, kde pravá ruka hajluje a levá hlásá komunismus a vychovává-li vás tradičně přepíčená matka s uťáplym fotříkem. Nicméně způsob, kterym je to tady podaný, je tak strašně nudnej a chvílema jen rádoby strhující, či překvapující, že dokáže spíš uspat, nebo člověku způsobit vykroucení krčních obratlů. Lady Bird je totiž přesně ten typ filmu, na kterej jsem se podíval včera večer a dneska už nevim, vo čem vlastně byl.

V týhle verzi Malý mořský víly pro dospělý nechápu jednu věc, ale to zcela zásadní. Proč to, kurva, del Toro vůbec točil? Nejenom, že je uspávací už samotná stopáž, ale on je celej příběh ještě tak prapodivně o ničem, že do teď nechápu, co jsem vlastně viděl. Principiálně rozumim tomu, že nemůžeš-li prznit někde v kaluži, či mokřadu čerstvě vylíhlý pulce, natočíš film o prznění...ani nevim, jak to nazvat. Vypadá to, jak kdyby Avatar připravil žábu o cudnost a plod pak donosila ňáká ještěrka. No a tohle je pak vlastně to jediný zajímavý na celym filmu. To, že si to nevidomá uklízečka rozdá s plazem, co umí vyhílovat kdejakej šrám a natržený mločí pysky, páč je tak trochu k tomu všemu ještě transportovanej na Zemi z časový linky, kde Gerald z Rivie usekává podobnejm vocasům, co jinýho, než vocasy, ještě celkem dávám, ale to, jak je to celý schovaný za něco rádoby většího, míněno rivalitu mezi Amíkama a Sovětama, to už nedávám, protože to působí strašně vykonstruovaně a uměle. Pokud to mělo bejt erekční kombo pro ochránce obojživelníků, feministky a celý jakože hrozně hluboce podtržený mezidruhovou láskou vybudovanou skrz vejce natvrdo, pak jsem se bránil, jak jsem mohl, ale někdo mi šprcku přes hlavu nakonec stejně přetáh, jelikož jsem si u toho připadal jak kokot. Asi jediný, co bych vyzdvihnul, by byl fakt skvělej kásting, páč tu vobludu hrál Franz dokonale!

Tak tu máme další nominaci na zlatou sošku. Loňskej Moonlight vsadil na jistotu, čili zakomponoval homosexualitu a téma antirasismu, tudíž to bylo, jak se u nás na italský riviéře říká, jako strčit předpečeného krocana do trouby.Jsem teda dost zvědavej, jak si s něčim takovym, co tu teď před náma doslova stojí, poradí diváci. Já jenom doufám, že se tenhle snímek nedostane k typicky zahořklejm bigotům, kterým se orosí čelo pokaždý, když se řekne "radiátor". Byla by totiž škoda, aby něco takhle ryzího a čistýho, jako je právě Call me by your name, bylo nesmyslně shazovaný. Někdo to tu přirovnával ke Zkrocený hoře, to je ale mimo mísu, protože tam šlo o lásku zakázanou a společností nakonec tvrdě potrestanou. Tady jde o takový to michelangelovský jančení a pitvoření se u šálku espressa, zatímco krásně xantofylama vybarvený ovoce ozařujou sluneční paprsky a v pozadí zběsile a za líbezného zpěvu prcá ptactvo. Můžu říct, že je to celý brilantně nasnímaný a režisér jde od začátku tvrdě na věc ! Až mi z toho vyskočilo péro z gauče. Za bravurní pokládám i herecký výkony obou zúčastněných herců, je mi sice jasný, že v Hollywoodu je díra jako díra, ale stejně... Hammera si na první dobrou vybavim jako jednoho z MUŽŮ ze S.T.R.Ý.C.E. a teď se mi tu před očima prohání v minikraťasech a osahávaj si společně s Chalametem pytlíky....na rozdíl od kokotin, jako je KIng Cobra, kde je homosexualita vyjádřená prostřednictvím materiálního chtíče vykoupenym nechutnym obtesávánim ánusů, tady je zobrazená láska ve svý asi nejhezčí podobě. Ono samo prostředí nahrává ke vzniku něčeho takovýho. Všechno je vybraný dokonale. Itálie, roční období, 80.léta, bohémství, básně, umění, to všechno pak vhodně doplňuje to skotačení dvou kluků, který by Luis C. K. jistě okomentoval tak, že ačkoliv by tomu sám nevěřil, může člověka svojí sexuální aurou naplnit i něco takovýho. Na tom vztahu je ale primárně krásný to, že je krátkej a proto tak dobře funguje, Já si totiž uplně dovedu představit, jak by Hammer po čase zjistil, že mladej prdí ze spaní, má na ěci jinej názor a idylka by skončila, ale kombinace krátkýho časovýho intervalu, ve kterym se příběh odehrává a doby, do který je zasazenej, tvoří pro diváka naprosto věrohodnou příběhovou kostru, který snad nejde nic vytknout. Konec je pak opravdu, jak už někdo tady psal, devastující. Osobně jsem se přistih, že si přeju, aby ten americkej vocas odněkud vyskočil, třeba z toho krbu, do kterýho Chalamet čumí, roztočil ten vrtulník a šli si zařádit někam na louku do kopretin a hlavně byli šťastný. Scénáristi ale homosexuálům nepřejou a tak tyhle příběhy prostě šťastně nekončej. Možná, kdyby končily, nedostaly by ani tu nominaci. Je ale na místě vyzdvihnout orientační zmatenost mladýho Leonarda, který do celé věci tak trochu neuváženě zabrousil, aniž by věděl, jak z ní nakonec vybrousit, jak by řekl klasik. Film pak odkazoval na to, že ho to semlelo...Blbý skutečně je, že tady ten vztah vyčnívá i díky tomu, že je Hammer o poznání starší a vzbuzuje tak podvědomě ostražitost, kdy si našinec může říkat, že kluka zatáhnul do něčeho, co v něm ani nebylo. Kluk v celý svý neucelenosti, kdy mu pochopitelně stojí pipík z každýho obnaženýho těla potírajícího se broskví, nemusí být nutně homosexuál, natož se tak striktně definovat. Před Oliverem prožívá určitou vztahovou paralelu, která může bejt do uritý míry chápaná jako truc Oliverovi, truc tomu, že si ho nevšímá, byť on stojí o jeho pozornost. Jde o to, jestli to celý nevyznívá trochu jako stav, kdy si mladej důvěřivec najde mužskej vzor, staršího bratra, někoho, ke komu cítí náklonnost, která je pak tim druhym člověkem zcela uzmutá a přemodelovaná v něco, co v samotnym zrodu myšlenky souznění a přátelství ani být nemělo. Samozřejmě je tam řečeno, že kdo by neměl rád Olivera a že je Oliver sexy atd, což ve mně nahlodává myšlenku, že není všechno péro, který stojí. Pohopitelně to opravdu ale mohlo bejt i tak, že se dva mladý kluci našli a jelikož, co si budem povídat, to řezivo tam za moc nestálo, tak jim ani nic jinýho nezbylo.

Celí Loganovic sedláci, co přes den chrchlaj soply do takový tý plechový vázy,respektive je do ní smrkaj (a pak se ozve cinknutí, jako když tam hodíte šutr, ale né, on to byl vlastně sopl vytaženej z paty) a přes noc naplánujou loupež, kterou by nenaplánovali ani kdyby jim přišel pomoct Clooney a na zádech přines Pitta (na zádech, protože ho zmrzačila Endží), mě teda vůbec nebavili. Co do komediálního žánru? Jednou jsem se zasmál, ale to si někdo prdnul nahlas na ulici a já si zrovna větral...Channing mě prakticky nebaví v jinym konceptu než je Jump street, protože se buď pokouší hrát moc, nebo na to zas sere uplně a ten výsledek je ve finále naprosto stejnej. Na mě tenhle film působí stejně jak Ritchieho Muži ze S.T.R.Ý.C.E., chtěl bych totiž mocičky moc, aby mě to bavilo, ale furt to jako nepřichází, no...a najednou je konec. Bum. Celkově by se dalo říct, že mi tak nějak vadily všechny postavy, mam-li bejt upřímnej. Mladý wejdra nemusim asi nikde a svojí nechutností si to u mě pohřbil už v tom nesympatickym dramátku o špatnym krmení dítěte (Hladová srdce) a následně to došperkoval v globálně přehajpovaný vesmírno-zoologicko-ufoní kokotince, kde má Černá perla turbo pohon a skáče Červíma dírama. Je mi jasný, že to na mě mělo působit nenásilně, jak se postupně kamínek po kamínku staví Babylonská věž a já měl pak asi koukat, že jak je pěkná ta věž, ale asi mi to nějak nesedlo. Tímto se omlouvám celý HELMUTKOVIC rodině, nechtěl jsem ranit vaše city. Snad mi nedomrvíte Jelena. One love.