Achab

Zajímavý film, který se mi poprvé líbil daleko více, snad i proto, že si člověk dříve vážil a ocenil i to málo, co mohl vidět v československé či polské televizi a na celou řadu vzpomíná s nostalgií a pak je trochu rozčarován, ale to neplatí obecně a celá řada filmů zůstane mými skvosty.

Skvěle vybarvené pohledy,hra stínů a světla a celá řada záběrů jako by byla samotným Vermeerovým obrazem, či možnými obrazy. Tchýně jako by vypadla z Van Eyeckových portrétů.

Líbí se mi Jean - Claudova sebereflexe a kritické hodnocení,ironie, poukázal na svůj život, drogy, hereckou účast v totálních propadácích. Myslím si, že tímto filmem vykoupil posledních 12 let svého života.

Geniální představení. Tomáš Daslík (Oněgin) a Tereza Vilišová (Taťjana) jsou skvělí. Klasická kostýmní hra a zároveń s moderními prvky, poprvé jsem viděl v rámci divadelního festivalu Ostravar. Bezruči jsou rok od roku lepší, ikdyž jsem už slyšel hlasy, že odchodem několika předních herců (např. R.Krajča) už to není to pravé divadlo a žije jen ze svého dřívějšího odlesku. S tím každopádně nesouhlasím a některá představení jsou skvělá a Oněgin patří mezi nej co jsem kdy viděl u Bezručů. Možná by teatrologové a páni kritici měli více cestovat po naší zemi a potom by Norbert Lichý dostal četná ocenění (včetně Thálie) mnohem dříve........ Je něco shnilého ve městě pražském :) První komentář 16. dubna 2009 Dodatek: Každé hodnocení je subjektivní a já mám pro Oněgina slabost. Ono se vždy lépe vzpomíná na něco, co máte ještě čerstvě v paměti a kdybych zalovil v předešlých představeních tak bych určitě našel několik bezručovských her, které obsahem přesahují Oněgina, nicméně toto zpracování mě velmi oslovilo. Noc bláznů je výborná hra, Lakomce jsem ještě neviděl a Don Juan je na můj vkus vulgární a nedotažená hra.

Kdyby Mike neblbnul o ovládal svou živočišnost a nezavřeli by ho....jenže Kdyby vlastně neexistuje,že? Mohl být tím nejvetším boxerem všech dob. Ale to také i M.Ali utrpěl, když ztratil možnost zápasit kvůli odmítnutí vojenské služby a vzdoru proti válce ve Vietnamu. Slyšet M. Tysona vzpomínat na svého trenéra D´Amata je hodně působivé a jsem přesvědčený, že nejde o divadýlko. Navíc je také zajímavé vidět tu horu svalů s tetováním válečníků projevit emoce jakoby v přímém přenosu. Mike je tady sebekritický, ukazuje své slabiny a slabosti a nic nepředstírá. Je to samozřejmě jeho podání a reflexe světa a na drsné scény odpovídá, že byl mimo a měl "blackout". V dokumentu mi chybělo více záběrů z jeho života, a osobně bych omezil jeho výpověď - moc mluvil - málo ukázek ze soubojů, tréninku, rozhovorů.....

Přeplněné ulice potažmo drsný život a každodenní útrapy, či veselí. Ještě pachová stránka a jsem zpět na své cestě napříč Indii, tedy zejména v hlavním městě je to podobné, v Bombaji jsem zatím ještě nebyl. Hodně povedený snímek, který předčil mé očekávání a bollywoodský závěr (u kterého jsem na chvíli zaváhal a byl rozpačitý) k tomu také patřil.

Kamaráde, soudruhu, fašisto......rozhovor ve vlaku na bázi hry a metafor, to je jen jedna scéna z celé řady, a další zajímavá třeba Jacques Villeret tančící se svým nahým přeludem, Jean Luc Godard si velmi pohrál s tímto filmem, místami skvělé scény a repliky, nicméně pro mě často nepřehledné, komplikované....

Šloufe, Šloufe....., kterak se ti někdo vykakal na hlavičku a tobě se to nelíbí, nepřeji ti nic špatného, ale odejdi už ze scény, vem si sebou detektor odposlechů a přestaň se holedbat a slunit ve stínu Miloše Zemana. Bylo to hrozné sledovat jeho vývoj a to setkání po letech s Miroslavem Štepánem a vzájemné polibky to ještě utvrdily. Hodil by se jako předloha do nějaké absurdní hry.

Kdopak by se Švéda bál........., místami jsem se bavil, což bylo záhy vystřídáno hodně vážným obsahem a opět zlehčením. Skvělý a chytlavý přelud sestry Mette a pobyt v léčebně mi trochu připomenul Rok ďábla. Zapíjení svobody si určitě řada lidí představuje jinak a taneční kreace jedné z kamarádek na bowlingové dráze a následné probuzení v šatech mě dostaly - a pak naprosto jedinečný svatební obřad.....jinak poměrně průměrný film - ve filmu nebyla jediná pěkná žena, ale to určitě neděláfilmový zážitek působivějším

Jsem rád, že takovýto dokumentární projekt vznikl, vše se umocnilo také tím, že jsem byl několik týdnů v těchto oblastech na svých cestách... Někdy je při pohledu zvnějšku velmi tenký předěl mezi horlivou a oddanou vírou a na druhé straně naprostým fanatismem s překrouceným výkladem náboženského textu a tradice. Nejhorší jsou lidé, kteří takovéto zlo vykonávají v mylné představě vyššího nároku na nápravu a také někteří přihlížející a pasivní (Komenský je označil jako Zevlouny).