sofiapetra

Strašné. Nechápu, že tak vtipní lidé - za jaké pány Sokola i Koháka považuji, mohli dobrovolně hrát v takové hovadině. Věřím, že oni sami, by na to nikdy nešli...

Polednici jsem zkusila - aniž bych o tomto snímku cokoliv věděla, včetně žánru. Po docela nudné půlhodince, kdy jsem měla pocit, že sleduji nějaké domáci video, jsem pochopila, že sleduji horor. To byla hnedle jiná! Od té chvíle jsem se přestala divit všem nelogičnostem, kterými scénář věru nešetřil - a čekala jsem jen na tu strašidelnost. A vlastně jsem se jí místy i dočkala. Zejména Danielu Kolářovou z hlavy jen tak nedostanu... :) Třetí hvězda je pro ni.

Mám za sebou obě série a mohu konstatovat jen jediné: to jsem tedy čuměla. Pakliže jsem doteď znala z Kolumbie jen skvělého G.G. Marqueze a pyšně jsem si namlouvala, že právě díky němu mám alespoň základní představu, co to ten magický realismus je, až po zhlédnutí tohoto seriálu to vím konečně jistě. Je to masakrózní svět sám o sobě. Charakter, nápady a životní osudy Pabla Escobara by si nevymyslel ani ten nejbláznivější scénárista (vůbec to však neznamená, že by scénáristé byli při projektu jen do počtu - naopak, podle výsledku to jsou skuteční mistři). Cože, já že mám jít do vězení? Nezbývá než si ho postavit - a běda, když se nějaký policajt přiblíží blíž než na tři kilometry...:) Celé je to šílené, drsné, ale překvapivě i hodně dojemné a vtipné. Je to tak dobré, že celou dobu máte pocit, že sledujete spíš dokument než hrané scénky.

Stranger Things jsem začala sledovat vyprovokována přenadšenými komentáři hned několika svých oblíbenců, navzdory tomu, že horory, sci-fi ani milióntou variaci bratrstva klučicí pracky zrovna nemusím. A kupodivu se mi to zalíbilo. Dostat se do příběhu bylo snadné. A napínavé. Kdybych neznala ty nadšené reakce předem, asi by mi sice trochu vrtalo hlavou pro jakou cílovou skupinu byl seriál původně míněn (hrdinové jsou děti, ale pro děti je to až příliš strašidelné; a který příčetný dospělý by naopak chtěl po osm dílů dobrovolně prožívat předpubertální trápeníčka?). Mé obavy by ale byly zbytečné, jasně se ukázalo, že dospělých jedinců s dětskou duší je rozhodně dostatek... :)

Příšerný název, výpovědní hodnota nula. Olmer s Chytrovou se prostě chtěli jen pobavit - což bychom jim mohli po sto padesáti letech jejich soužití snad i přát - kdyby u toho ovšem nestačili veřejně ztrapnit desítky jiných lidí.

Maličko zklamání - hlavně co se týče zápletek: nepravděpodobnosti střídaly klišé. Neodpustitelným zločinem ovšem bylo, že pachatel byl téměř vždy jasný už od první scénky, v níž se objevil. A to se fakt nedělá! Poměrně netypické a mrzuté též bylo, že osobní trable vyšetřovatelů byly o třídu zajímavější než samotné případy. Ale bráno to optikou Primy - je to rozhodně jeden z jejích nejlepších počinů. A také bylo fajn vidět Vojtu Kotka, že už konečně dospěl...

Chvíli to vypadalo, že by to mohlo být zajímavé. Ale vyklubala se z toho pěkná pitomost; navíc s tragickými dialogy.

Dnes jsem viděla poslední díl - a musím konstatoval, že to byla velká paráda. Skvělý seriál. Skoro se mi chce napsat, až nepopsatelně skvělý. A že se budu takhle, ale takhle bát zrovna o arabskýho kluka, to bych od sebe v dnešní době snad ani nečekala...

Už jsem viděla rozhodně nudnější a hloupější filmy. Dávat jenom tři hvězdy mi proto přijde málo, čtyři ale zase moc. Maličko škodolibé ale bylo i sledovat, jak si čas pohrál s Pretty Julií, a jak je naopak zatím milosrdný k Nicole Kidman.

Nelíbilo se mi to. Chápu, že Hepnarová byla divná, ale proč musel být tak divný, přestylizovaný a strnulý i celý film?