Krasus

Divoký, šílený a nenuceně extravagantní film o sexu. Přesně ten typ filmového díla, jenž se svým poselstvím naráží na ty nejtriviálnější a nejneoosobnější témata našich životů. Generační film, který je v každém detailu skvělě natočený a bezchybně zahraný. Nutno vidět vícekrát.

Nejpravdivější a nejsymboličtější film o americkém národu a to rovnou ve svých negativních i pozitivních aspektech. Fámozně zvládnutý přepis líčení jednoho strastiplného a zatracovaného životního osudu. Cruise zde vyrovnává svůj top výkon z Magnolie.

Každá dekáda filmových dějin v sobě ukrývá generační poklad. Předčítač je přesně ten typ filmu, jež popisuje určitou historickou kulturní etapu lidských dějin, ale navíc analyzuje člověka jako lidskou bytost pod drobnohledem životních milníků. Vztahové propletence naráží na podstatu lidského bytí ve formě emocionální katarze toho nejpovrchnějšího a nejzkaženějšího, co člověk uvnitř sebe během svého života nese. Tíha života nebyla nikdy lépe zfilmována. Famózní režijní symfonie, scénáristický orgasmus, pokud tedy něco takového existuje.

Mnohokrát jsem se chtěl do Karlových Varů vypravit a vždy z toho sešlo. Díky Markovi Ebenovi mám možnost prožít a nasát atmosféru mezinárodní kinematografie a celého mumraje kolem. Skvělé, trefné a někdy i exkluzivní střípky z MFF KV.

Michael Clayton je typickým příkladem lehce přehlíženého a paradoxně logicky nenápadného snímku. Formou se nepodobá snad žádnému jinému tematicky podobnému filmu a proto hrdě stojí v čele jako styčný bod chytré, ale jinak velmi náročné až nihilisticky pojaté válce meti dvěma světy, meti dvěma osudy, ze kterého je možné si vybrat pouze jeden, ale vždy to bude jenom špatně, nebo jenom dobře. Slabé emoční náboje ve zcela silně natočeném snímku ještě umocňuje nejchladnější výkon roku Tildy Swinton. Finální "konverzačka" se stane legendou.

Nepřekonatelné dílo jehož precizní zpracování dojímá až k slzám. Coppola se nadosmrti stal ikonou a z Puza udělal šťastného člověka.

Hodnocení Lynchovy tvroby je až na výjimky směsí kompromisu a alibismu. Proč se divák dopouští tohoto chování, ač ví, že si z něj tvůrce dělá vyloženě prdel, je zvláštní jev, nparosto unikátní u současných velikánů světové kinematografie. Inland Empire je absurdním vrcholem Lynchovy představy o smyslu filmové iluze a imaginace. prvních 25 minut je naprosto otřesných a nekoukatelných. Najednou se však zorinetujeme a přejeme si, aby to chvíli vydrželo. Nevydrží. Do konce opulentního konce se nechytíme, nemá smysl hledat " v příběhu" jinotaje či dvojsmysly. Nemá cenu se příliš zabývat formální ani obsahovou stránkou filmu.Nejde totiž ani tak o film, jako spíše o tři hodiny práce s kamerou. Práci, jenž by nedokázal argumetančně ohodnotiti ani zarytý akademický filmový kritik. Lynch si hraje a opět opět vyhrává, ale tentokrát jen u někoho. Já osobně však jeho šílenosti uděluji plný počet bodů. Film má prostě čas od času vytrhnou člověka z reality a duševně ho rozsekat. 2 a půl hvězdy pro Lynche a 2 a půl hvězdy pro mě, že jsem cestu do Lynchových rozmarů přes rozporuplné emoce přežil.

Obludně nudná záležitost. Říkam záležitost, neb na filmové dílo to postrádá děj, postavy, zápletku, gradaci, a tak bych mohl pokračovat až na ten podělanej nacistickej Měsíc. Nápad crazy, zpracování tragické

Silné téma, hluboká myšlenka, prvotřidní zpracování, chladně brilantní Casey Affleck. Vše, co od filmu čekáte, ale jen málokdy dostanete. Přízrak filmové kultury.

Vrchol absurdního humoru britské monarchie. Barratt a Fielding se pro své pseudorole narodili. Další důkaz o genialitě party Monthy Pythonů a jejich odkazu