Carrie_3

Tento film ukazuje, že lze natočit film o násilí, aniž by se zde ve velké míře vyskytovalo. Severská kinematografie často zpracovává toto téma a já musím přiznat, že mě snímky jako např. Zkažená mládež či Zlo mezi námi velmi zasáhly a řadím je k těm nejlepším, které dané téma zpracovávají. Ben X je autista, který žije ve svém světě, ve kterém si rovněž našel svůj další virtuální život - počítačové hry. Snímek je svým způsobem neotřelý, jen jeho zpracování nemusí sedět každému. Já jsem zde našla velmi mnoho rušivých momentů (jako např. "rádoby" dokumentární prvky - zpovídání osob), které mi nedovolily si film zcela užít. Na druhou stranu bych ráda vyzdvihla výkon Grega Timmermanse, jenž by ve své roli opravdu impozantní. Mé hodnocení - slabší 4*.

Strhující příběh o tom, že né všude ve světě mají ženy stejná práva jako muži. Tento film se mi zdál jako zajímavé nahlédnutí do života lidí v arabském světě, kde se dějí věci a zvyky, o kterých my nemáme možnost obvykle tolik vědět. Za vyzdvihnutí stojí určitě výkon Sally Field. Snímek je podle mě velmi dobrá knžiní adaptace, která si zachovává svou původní syrovost.

Musím pány pochválit, slušelo jim to a u jejich představení jsem se skutečně bavila. Na druhou stranu jsem ale postrádala nějakou další přidanou hodnotu. Film nevyčnívá ze škatulky komedií, příběh sám o sobě také nepřináší žádné zvláštní zvraty, které by člověk neočekával. Nechci být vůči tomuto snímku nějak přehnaně kritická, ale osobně mi zde chybělo "něco", co by mě přimělo dát vyšší hodnocení.

Tento film mě vcelku zklamal, čekala jsem, že se režisérce podaří, podle mně vcelku zajímavého a netradičního tématu, zhostit daleko lépe. Děj se mi zdál neustále chaotický, přišlo mi, že velká snaha dostat do filmu, co nejvíce toho lze, bylo určitě na škodu, protože divák velice snadno ztrácí přehled a mnoho okamžiků ani zcela nepochopí. Dle mého názoru by zjednodušení děje a vyvarování se dalších vedlejších linií filmu velice prospělo. Obsazení Jackyho Ida do hlavní role Masaje nebyl také zrovna nejlepší tah, zdál se mi ve své roli leckdy velice strnulý. Knižní předloha je podle mě daleko lepší a záživnější...

Film to byl sice příjemný, ovšem nemůžu se vyhnout pocitu, že už tu všechno přeci několikrát bylo... Nemyslím si, že by snímek přinesl něco nového, co by Vás tak říkajíc zarazilo do sedačky a nepustilo. Při hodnocení se mi honí v hlavě jedno slovo, které už jsem zde jednou použila, a tím je "příjemný". Ano, přesně tak bych charakterizovala toto filmové dílo - nikoho neurazí, pobaví, ale tím to končí. Rozhodně si nemyslím, že jeho zhlédnutí je ztráta času, myslím si, že se s ním dají strávit příjemné dvě hodiny a mezi komediemi nepochybně patří k těm lepším. Co bych přidala k dobru je rozhodně herecké obsazení - především hlavní herecký trojlístek (netřeba vyjmenovávat). Osobně mi byl nejvíce sympatický výkon Ryana Goslinga, měla jsem možnost jej poznat v jiné herecké poloze, než jsem u něj zvyklá.

V mnoha filmových časopisech jsme se v recenzích mohli dočíst, jak je tento film skvělý, jedinečný, má originální nápad, který tu ještě nikdy nebyl, je to jedna z nejlepších komedií posledních let a tak podobně. Mně tento film příšel zpočátku docela vtipný, ale jak čas ubíhal, tak postupně začínal balancovat na hranici trapnosti. Také mi příliš nesedl konec, kdy Borat půlku filmu jede napříč celou Amerikou, aby dostal Pamelu Anderson a při prvním neúspěchu to vzdá a raději se opět zahrabe v tom svém Kazachstánu. Zde mě velice překvapila délka filmu, která byla zkrácena dle mého na jeho úkor.

Říká se, že Amerika je zemí neomezených možností, a pokud si pustíte tento dokument, zjistíte, že něco pravdy na tom skutečně bude. V prvních minutách snímku nám Michael Moore ukazuje první bizarnost, která je v Evropě naprosto nemyslitelná - jedna banka v USA láká inzeráty v novinách potencionální klienty, aby si u ní otevřeli bankovní účet. Slibuje, že dotyčný při daném úkonu dostane zbraň, kterou si může vybrat z dostupného katalogu (a že výběr je to opravdu veliký). Jedinou podmínku, kterou musíte splnit, je, že prokážete, že jste způsobilý vlastnit zbraň, což není vůbec složité. Dokument v celém svém průběhu naráží na masakr na Columbijské střední škole. Moore ukazuje, jak je snadné dostat se ke zbrani a neštěstí je hned na obzoru. V obchodním řetězci K-Mart si člověk může koupit v podstatě neomezené množství nábojů a různé munice a další a další skutečnosti, které jsou naprosto pro nás Evropany zarážející. Američané trpí paranoidním strachem téměř ze všeho - ve srovnání například s Kanaďany, kteří ve snímku byli popsáni jako lidé, kterým tento strach v mnoha případech zcela chybí a zamykání bytů a domů je pro ně téměř nepředstavitelné, byl tento kontrast opravdu zarážející. Můj učitel matematiky kdysi říkal: "Všechno se vším souvisí." a tento dokument to zcela podtrhuje, neexistuje pouze jeden důvod, který vede lidi k tomu, aby byli odzbrojení, je to celá řada souvislostí, která je nutí, aby se chránili sami. Na druhou stranu ale vzniká riziko, že se zbraně dostanou do rukou lidí, kteří je zneužijí a v takovém množství se nejde ani čemu divit. Micheal Moore si ani v tomto filmu neodpustil některá teatrální gesta, ale alespoň jich nebylo tolik jako v jiných jeho snímcích.

Brubaker na mě působil v některých případech možná až velmi naivně, nemluvě o konci, který nikoho nenechá na pochybách, že se jedná o americké "velko-drama". Na druhou stranu snímku nelze vytknout jeho poetika, možná i nostalgiiie, která je spojená s dobou, ve které byl natočen. Scény, i když někdy více brutální, vyznívají realisticky a tvoří plnohodnotnou součást děje. Osobně si myslím, že dosažené hodnocení filmu zde na čsfd (85 %) je lehce nadhodnocené, ovšem své kvality snímek jistojistě má.

Přesto, že nepatřím mezi velké milovníky gangsterských filmů, i výjimky se najdou a tento snímek je právě jedním z nich. Film mi v mnohém připomínal letadlo: od prvních minut, kdy najíždí na ranvej, máte mírné, ale přeci příjemné pocity po celém těle, jak děj pokračuje, jeho rychlost narůstá a v závěru graduje tak, že je schopné vzlétnout. Ústřední role si mezi sebe rozdělili Al Pacino a Sean Penn, který předvedl vskutku povedenou hereckou polohu, na kterou nejsme v jeho případě zvyklí (mnohdy byl opravdu k nepoznání). Přesto mi chvílemi přišlo, že Al Pacino Seana v některých sekvencích lehce přehrával, protože jeho výkon byl opravdu obdivuhodný. Co mě vedlo k tak vysokému hodnocení, které jsem udělila? Těžko říci, jediné, co mě napadá, je, že snímek fungoval jako dobře seřízené hodinky, kde vše postupuje přesně tak, jak to má být. Dále musím poznamenat, že "Carlitova cesta" stojí na velmi dobrém scénáři a především vytříbených dialozích, během celého děje jsem ani jednou neměla pocit, že jsou zde nějaká hluchá místa, či se například nudím. Další skutečností, kterou musím vyzdvihnout, jsou některé velice pěkné momenty filmu - mohu jmenovat např. úvodní scénu, kdy je Al přivážen do nemocnice, dále pak návštěva jeho dávné lásky , kdy za melodie You Are So Beautiful vyráží dveře jejího bytu či např. závěrečná přestřelka na eskalátorech. S filmem jsem jednoznačně strávila velmi příjemný večer a mohu jej jedině doporučit.

Krátkometrážní film s né příliš originálním dějem, který diváka s největší pravděpodobností dostane na svoji vlnu a donutí ho se celých 12 minut přihlouple usmívat a užívat si jej. Je paradoxní, že některé filmy tohoto typu toho dokáží říct více než dvouhodinové snímky a ještě se u nich pobavíte. Samozřejmě, je to trochu kíč, ale kdo se na něj občas rád nepodívá? :-)