FrodoF

Takhle jsem se naposledy zasmál u Borata, který byl sice lepší, ale pořád nemůžu dát míň než plný počet.

Nesnáším, když jsou všechny vtipy ve filmu založené na demenci některé z postav. Nebo to aspoň nesmí být na franouzský způsob. Depardieu mi začíná vadit čím dál tím víc. Zasmál jsem se asi půlkrát.

Jedna hvězdička, protože sem to v sedmi letech žral.

Kaufmanova fantazie prostě nezná mezí a opět mě dostal, ikdyž ne tolik jako u V kůži Johna Malkoviche nebo ve Věčném svitu. Ze začátku film vypadá jako normální příběh škaredého obtloustlého divadelního režiséra potýkajícího se s rodinnou krizí, ale s přípravou jeho nové megalomanské divadelní hry se celý film zvrtne. Musím říct, že mi bylo trošičku líto, že Kaufman tentokrát nezůstal normální a film napokračoval v realitě. Protože jsem si opravdu užíval vtipně napsané dialogy a skvělé herecké výkony Keenerové, Hoffmana a Mortonové. Pak ovšem prvně jmenovaná naprosto zmizí z plátna a sledujeme one man show zestárlého Hoffmana, který ovšem také nemá chybu. Vážně jsem ještě neviděl film, ve kterém by Hoffman nebyl výborný. Ještě bych se rád vrátil k onomu divadelnímu opusu hlavního "hrdiny", je to opravdu skvělý nápad zinscenovat divadelní hru, která je dokonale ze života, jen tam moc není vyřešený problém s diváky, ale jde přece o umělecký grant:) Kaufman se tu v postmoderním balením vysmívá všem pseudoumělcům a přitom jako by si nebyl jistý jestli mezi ně také nepatří a je z toho tak trochu v depresi. Každopádně je to zase inteligentní zábava, která vás donutí přemýšlet, když ne o existenciálních otázkách, tak přinejmenším o tom, co se na plátně sakra zrovna děje. (Febiofest 2009)

Musím říct, že to je pro mě trochu zklamání. Film toho nenabízí o mnoho více než jeho vizuálně nádherné a výborně sestříhané trailery. Není to vůbec napínavé, děj se nijak nevyvíjí, o nějaké pointě ani nemluvě. Pořád se motá kolem rozhovorů Kurtena s jeho obhájcem, přičemž Kňažko je vynikající, Gajdoš už o něco slabší. Bohužel se film příliš soustředí právě na postavu Gajodšova obhájce, která však byla alepoň pro mě skoro nejméně zajímavá a mnohem radší bych viděl třeba více retrospektiv z Kurtenova dětství. Přišlo mi jako by film celou dobu spěl k nějakému zvratu, ten se ale nakonec nekoná. Je to prostě jedna velká vizuální exhibice, která po nějaké době omrzí a pak už toho moc nezbývá, snad jen skvělá hudba Jana P. Muchowa a ten Kňažko. Také jsem měl velký problém s tím, jak je Kurten místy polidšťován a jeho skutky omlouvány, to podání ruky na konci radši ani nebudu komentovat.

Jsem nadšen, Snyderovi se povedlo nádherně rozpohybovat můj oblíbený comics, big up patří také studiu, které do tohoto Rkového podvratného filmu za spoustu peněz šlo. Výběr písniček geniální, Komediant a Sůva podle mých představ, jen ten Adrian mi tam moc neseděl, měl to být chlapský gymnasta, ne zamindrákovaný gay šprtík, kterému jsem jeho fyzické schopnosti ani vteřinu nevěřil. To je ale opravdu detail, jinak je to BOŽÍ, jako sám Dr. Mannhattan!

Dávám 5* za Švankmajerův "masový trademark", který mě nepřestává fascinovat. Jinak je to jenom minutka, takže se nedá mluvit o nějakém velkém pětihvězdičkovém díle.

Kouzelný film s dokonalým králíkem. Tohle budu jednou pouštět svým dětem!

Nejlepší vztahový film za hodně dlouhou dobu. Divím se, že nepobral více oscarových nominací. Tohle poválečné období je pro vztahové filmy opravdu vynikající, protože většina lidí nechtěla vidět žádné problémy, všechno bylo (alespoň v těch filmech) hrozně cukrkandlové a dokonalé a jediný kdo nakonec ve filmu říká, co si opravdu myslí před cizími lidmi je pacient psychiatrické léčebny (který v podání opravdu nemá chybu) Shannona nemá chybu a přesto, že ve filmu se objevuje jenom ve dvou scénách, tak si svou oscarovou nominaci plně zaslouží. Vůbec jsou tu herci skvělý, Winsletová a DiCaprio hrají tak dobře, že si na Titanic ani nevzpomenete a i ostatní, kteří mají vážně málo prostoru do filmu dokonale zapadají. Dokonce se mi to líbilo možná o něco víc než Americká krása (alespoň co se na ní pamatuju, už je to dlouho co jsem to viděl), Mendes tu totiž mnohem méně exhibuje a snaží se především sloužit příběhu a psychologii postav, která je opravdu propracovaná do nejmenších detailů.

Komorním příběhem o stárnoucím wrestlerovi mě Aronofsky dost překvapil. Jeho filmy se mi vždycky líbily hlavně po stylové stránce, která skvěle sloužila příběhu. V tomto filmu však pro žádné vizuální exhibice není místo a Aronofsky se je tam nesnažil cpát, což je jedině dobře, ale možná proto z něho nejsem tak nadšený. Je to prostě normální již několikrát viděný film o odepsaném starém chlapovi, který má nejlepší léta za sebou a tak je k tomu třeba i přistupovat. Na druhou stranu je fakt že z tohoto nepříliš originálního tématu toho tvůrci dokázali vytřískat hodně a Rourke v hlavní roli nemá chybu a minimálně nominaci na oscara by si zasloužil, protože ten smutek v očích wrestlera Rama by jen tak nikdo zahrát nedokázal.